Když do deště se dá

Zajimave a smutne vypraveni o zivote Henryho Thomase; zpevaka ktery byl propusten z lapaku na podminku a snazi se zivit jako rockova hvezda, kdyz hraje po zabavach a v barech se svou kapelou. Avsak cely jeho zivot se zmeni ve chvili kdyz za nim prijede jeho zena s dcerkou a snazi se obnovit jejich manzelsky vztah a vse vratit do poklidnych koleji. Bohuzel v zivote nejde vse podle nasich planu a proto se cely pribeh zamotava a vyusti ve smutny konec. Co se tyce hercu neni co vytknout. Steve McQueen i Lee Remick predvadeji strhujici vykon, ktery rozhodne stoji za shlednuti. (26.05.2005)

Ač jsem si to původně nemyslel, tenhle film doplácí na svou nejslabší stránku - scénář. Z počátku se slibně rozvíjející příběh zvolna ztrácí na síle a závěr postrádá katarzi (snad jen scéna na hřbitově nějaké emoce vyvolá). Steve McQueen a Lee Remick byli sice dobří (i když své lepší chvíle měli jinde), ale film to (bohužel) nijak neovlivní. Slušný film, který měl ale na víc. 50%. (30.10.2005)

V době vydání filmu už Steve začínal být hvězdou. Ale znovu bych řekl, že ho tu přehrála jeho herecká partnerka, v tomto případě Lee Remick, podobně jako v téměř stejně starém Love with the Proper Stranger se to povedlo Natalii Wood. Tady mi to nedá, jak dobře se k sobě tyhle dva filmy (ne)hodí. Oba disponují silnými hereckými výkony ženských hrdinek se solidní Stevem. Oba páry jsou pod enormním společenským tlakem a zkoušejí se s nepříznivou situací vyrovnat. Ale zatímco Love with the Proper Stranger je komedie s částečně progresivním zněním, tak Baby the Rain Must Fall je dobově konzervativní s dnes tragickou podobou. Opravdu jako Yin a Yang; řecká komedie vs tragédie; progresivita vs konzervatismus; velkoměsto vs maloměsto... Těch zdejších paralel, střetů a protikladů tu vidím přehršel. Filmovým fandům bych doporučil tyhle filmy brát jako balíček a začít s Love with Proper Stranger, protože se na to dobře kouká, téma je aktuální i v současné době (komentář napsán 2023) a je to celkově mnohem méně archaické a jednodušší ke sledování. Poté bych se mrknul na Baby the Rain Must Fall, který je horším filmem ve většině ohledů, ale pokud rádi o filmech přemýšlíte, tak si myslím, že zhlédnutí obou za to stojí. Jakou vlastně svobodu volby ve svých životech máme a jak jednotlivce ovlivňují společenské mantinely? Dokážeme jim vzdorovat a můžeme si to vlastně dovolit? [Pozn.: Uznávám, že tenhle film sám o sobě bez znalosti Love with the Proper Stranger bych hodnotil hůře, max. za 2*. Osmnáctý film se Stevem, který jsem viděl.] (10.09.2023)

V rodné obci, kde žít je mi, mám reputaci ničemy. Ať rovně jdu, ať klopýtám, za mizeru mě mají tam. Přitom ale neublížím kuřeti, platím daně, činži, ba i na děti. Slušní lidé jsou celí paf, že jinudy chci jít než dav. Všichni pomlouvaj mě denně, kromě němých, přirozeně… Vrátit se z lochu zrovna do rodného města, kde notabene pořád žije stará ježibaba, co mě vychovala tak dobře, že mě traumatizuje i samotná její barabizna, není zrovna to, co by se dalo nazvat dobrým plánem. Henry se ale pokouší neustále se komplikující situaci čelit. Když se na scéně objeví jeho manželka s dcerkou, pronajme dům, zasadí strom – jen na toho syna už jaksi nedojde. To, že se člověk snaží ze všech sil, holt ještě neznamená, že má právo na úspěch. Není to moc povzbudivé, ale je to tak. (24.12.2013)

Proklamativní óda na "správné americké" hodnoty jako je vzdělání, upachtěné zaměstnání, rodina a sešněrovaný život pěšáka, nevybočujícího z řady. Pro mě je to depresivní film o vítězství dogmatického systému nad jednotlivcem a netoleranci k jiným životním prioritám, než jsou ty výše uvedené. Je mi líto, tentokrát nic pro mě. 40% (04.11.2005)