Ikar i mudrecy

Čas ve starověku plynul pozvolna a poklidně, všichni lidé měli ve společnosti své místo, lidé věnovali čas filosofickým rozpravám. Jen jeden z nich se lišil, jen jeden z nich stále nevěděl, kam se vrtnout, podivín Ikaros. Nejen, že Ikaros nevěnoval svůj čas filosofii, nerozumně se snažil přiblížit se ptákům a naučit se létat. Každý jeho nepodařený pokus přinesl světu novou poučku. Tak bylo do kamene vytesáno - Qvod licet Iovi, non licet bovi (co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi), Mensura omnium rerum optima (všechno má svou správnou míru), nebo Quo altior gradus tanto profundior casus (čím vyšší žebřík, tím hlubší pád) a mnoho dalších mouder. Jednoho dne se však stane nečekané - Ikaros skutečně vzlétne. (Jezinka.Jezinka)