Adam

Tak pokud někoho neurazí těžká neoriginalita tématu, zpracování to určitě nebude. Hlavně Rose se mi líbila ještě víc než rozklepaný a nechápavý Hugh Dancy. Taky to je tím, že je dost kost. Každopádně nejenom díky ní těch pár desítek minut příjemně uteklo. Výš ale hodnotit nemůžu hlavně díky škatulkové přecpanosti, a to i dost kultovnějšími kousky. A aspergera máme občas asi všichni.. (03.03.2010)

Já jsem si v poslední době udělala naprosto hrozný zlozvyk. K puštěnému filmu mám otevřený internetový prohlížeč s asi dalšími 10 záložkami. No a tak se stává, že, ačkoli mě film baví sebevíc, film minimalizuji, proklikávám se záložkami a film vnímám jen tak naoko. Ale u Adama jsem si to nemohla dovolit. Nebylo tam snad ani jedno tzv. hluché místo a já měla obavy, že když se podívám jen na sekundu jinam, přijdu o něco důležitého v ději. Tak jsem se vydržela dívat celých 95 minut na jednoho neuvěřitelně zajímavého kluka a jednu neuvěřitelně zajímavou slečnu. Celou dobu přemýšlíte, jak to s nimi skončí a jak byste se asi zachovali vy, kdyby jste se zamilovali do někoho, od koho v podstatě nevíte, co čekat. Já jim fandila, ale... S koncem jsem byla navýsost spokojená. (11.12.2011)

To, že je autismus a Aspergerův syndrom velice neoriginální téma, to se tu píše v mnoha komentářích. Nebudu se tomu tedy již věnovat. K filmu mám hodně různých výtek. Tak například, film jsem pustila, a po devíti minutách jsem měla pocit, že sleduju nejnudnější film na světě. Pak mi ale došlo, že jsem už viděla i Archipelago (2010), takže místo nejnudnějšího filmu je už obsazené. Tak teda sleduju dál. Po devatenácti minutách jsem věděla přesně co se bude dít, jak to dopadne, a bylo mi jasné, že na konci Beth napíše dětskou knížku jménem Adam. Kolem dvaadvacáté minuty jsem se zamyslela nad tím, že to přeci jenom Dancy docela slušně hraje, a za to taky jedna hvězda. Dál mne to ale vůbec nebavilo. Nudila jsem se i po šestapadesáti minutách, i po hodině a jedenácti minutách. Hlavní ženská postava mi byla čím dál méně sympatická, a jenom se tam odehrávalo přesně to, co bylo už od začátku jasné. Ke konci potom ještě začala znít velice nevkusná písnička, která podtrhla celý ten patos, který se z celého filmu valí. A krom toho mi připadal velice špatný i český dabing. Docela často odvádí čeští dabéři velice dobrou práci, ale v tomto případě tedy Matouš Ruml spolu s Kateřinou Lojdovou celému filmu velice přihoršili. (22.08.2012)

Wau. Zaujalo mě to hned od první minuty. Hodně zajímavý příběh jednoho introverta, který je tak trochu uzavřený do sebe. Herecké výkony byly fakt skvělý. A navíc miluju klavírní hudbu ve filmu. Takže pokaždý, když zazněla, šel z toho vážně mráz pozádech. Malinko jsem čekala jiný konec. Skutečný konec mě trochu překvapil, ale asi to měla tak dopadnout. (15.07.2013)

Na rozdíl od mnoha jiných zdejších uživatelů-odborníků se v psychodiagnostice příliš nevyznám, takže nehodnotím přesnost vykreslení života "aspíků" (i proto, že osobně žádného neznám), ale jakousi lidskost příběhu a příjemné herecké obsazení, na které se dobře dívalo. P.S.: Jak je možné, že jsem do dnešního dne neznala jméno Christopher Lennertz?! (16.12.2011)