Oči války

Voči záťaži nie je nik imúnny, v prostredí, v ktorom sa prelejú hektolitre krvi, už vôbec nie. Triage je silný film z vojenského prostredia, analyzujúci účasť na (ne)ľudskom utrpení a dopady týchto tráum na ľudskú psychiku. Colin Farrell je výborný, vyzerá ako troska, je až obdivuhodné, čo dokázal urobiť pre túto rolu, bravúrne znázornil stav na pokraji psychických a fyzických síl, následne obnovu a emocionálnu očistu. Aj keď ide o tému na city hrajúcu (vojnové konflikty, psychické traumy, straty, smútenie, hraničnosť nezdolnosti ľudskej psychiky) v celom filme nie je nič silené, ničím sa nevydiera - akurát surové, tak akurát citlivé. (07.04.2010)

Jedna věc je jistá, válečný reportér musí stát na nějaké straně, chca, nechca, jinak by se nedostal vůbec nikam. Tento postoj pak samozřejmě ovlivňuje jeho náhled na realitu. Jak se potom vyrovnat s faktem, že na druhé straně jsou také lidé, kteří prožívají totéž peklo, to fakt netuším. Je jasné, že je třeba zcela otupět, otrnout a to měkké vevnitř opancéřovat lépe než Tygra. Jednomu pak asi jebne a přestane rozlišovat to skutečné od toho ostatního, tp správné od toho nesprávného a to normální od toho šíleného. Peklo těchto lidí pak začne doopravdy až v okamžiku, když se pokusí vrátit se do normálního, rozuměj civilního, života. Náraz reality na jejich krunýř bývá většinou fatální. Ten náš svět raději vidí, jakkoli je to perverzní, ty dvě nejjednodušší věci na světě (Sonnery:-)), jak si vzájemně čistí nádobí, než jak někdo přijde o nohu, ruku, barák, rodinu, celou vesnici, město, všechno všecičko jen proto, aby nějaký čůrák ve stetsonu a vysokejch botách mohl jezdit ve svém obrovském autě za stejně nízkou cenu benzínu za galon jako jeho fotr. Tak, asi tak (03.11.2010)

Válečné drama očima reportérů a válečných fotografů, kteří putují od bitvy k bitvě a zachycují ty nejhrůznější výjevy. Na jednu stranu to byl film s obrovským potenciálem, ale nakonec to nějak na ten plný počet nedopadlo. Nějak jsem čekal víc, ač psychologická hra Farrella s Leem byla velmi pěkná a dala filmu opravdový dramatický nádech. Celkově poutavé a krutě naturalistické komorní vyprávění, které postrádá maličko rychlejší spád, ale určitě dokáže zaujmout. 75% (12.10.2012)

*SPOILER* Trpitel nebo válečný zločinec? Tak jako tak - vyléčitelný? A pokud ano, kým? Jedině tím, kdo byl taky ve válce? A byl on vůbec ve válce, když nezabil? Nebo ... zabil?! --- Triage vůbec netlačí na pilu, nechává diváka samotného bádat. To (ne)hmatatelné trauma bublá až do posledních vteřin někde pod povrhem, neznámo v jaké podobě a síle. Ba ještě "hůř", skrz opatrné dávky černého humoru snad i Triage dává divákovi naději, že vlastně není tak zle - ačkoliv on sám pochopitelně tuší, že klame. Navrch je tu Colin Farrell, jehož vyjádření stavu lidské mysli patří jednoznačně k nejpřesvědčivějším a správným způsobem nejzmatenějším, nejhůře čitelným. Na jednu stranu mu věříte a na stranu druhou vůbec ne. Sečteno podtrženo Danis Tanović s Colinem Farrellem odvádějí tu nejlepší možnou práci. Přece jen z pohledu vojáků jsme válku na plátě prožili už stokrát, tohle je něco jiného; a podle mě přínosnějšího. --- "Let's say we hope for a war in France. Nice food, close to home. The only thing is, knowing the French, it'd be over in less than a week." (06.04.2013)

Scénář: Danis Tanovic .. Pohřbení mrtvých vzpomínek. Dobře napsané i zpracované drama o válečném traumatu a jeho psychologickém dopadu a následném vyrovnávání se s tím. Colin Farrell se chtěl předvést (film si i produkoval) a herecky se teda předvedl. (04.03.2010)