Odnikud někam

Po dramatickej stránke mi to nesadlo. Námet duševnej prázdnoty a momentu kedy si človek uvedomí, že má všetko no zároveň však nemá nič by sa dal spracovať aj lepšie. Strašne nevýrazné, pocitovo neutrálne, plytké a hlavne odtažité, dokonca tu výraznejšie nevynikol ani vzťah otca s dcérou. Pár momentov sa podarilo, ale celkovo ma to žiaľ nijak neoslnilo, snímku by sa skôr hodil názov Odnikiaľ nikam. Toto filmové spracovanie mi k téme nič nové ani zaujímavé nepovedalo. 50/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (11.01.2016)

Jó herec, ten ten tvrdej chleba má.... Ne, vážně - ten, kdo má trochu povědomí o losangeleském Chateau Marmont, přechodném, ale i trvalém bydlišti hollywoodských hvězd, kde život je jedna velká párty plná kokainu, kde si dávají pilulky na uklidnění, povzbuzení a na spaní s takovou rutinou, jako my ranní kávu, kde stačí letmý pohled k tomu, aby se ráno co ráno vedle sebe probouzeli neznámí cizinci a kde se nezřídka hotelové lůžko stane smrtelnou postelí lidí, kteří na ni mají nárok jen prožitkově, rozhodně ne věkově... Je s podivem, jak Sofia Coppola dovedla zachytit prázdnotu v plnosti událostí - v autentickém prostředí, známého z bulvárních fotografií jen terasou s proutěným nábytkem, kde si herecká elita dává drink před oscarovým ceremoniálem, se nám, lačným po odlesku třpytu hvězd, poodhaluje i domácká recepce, chladné chodby a neosobní apartmá. Přesto musí být v porovnání s tichostí limuzíny, letištní halou, promo akcemi, festivaly, skvostnými hotely a další spoustou neznámých lidí okolo sladkým domovem v pauzách mezi natáčením. Jenže stále přetrvává pocit osamění, zbytečnosti a promarněného života, které nezaplní ani pohled na bulváry průhledem z Ferarri (stejně si myslím, že se pro něj za chvilku vrátil :-)) Pro mě přínosná sonda do ubíjejícího osamění těch, co nám rozdávají smích, slzy i štěstí. (27.04.2012)

Sofia si zjevně potrpí na statické záběry a příběhy o slavných hercích, kteří se i přes ta kvanta lidí, co je obklopují, cítí osamělí a potřebují nějakou mladou duši, který by je z bludného kruhu vyvedla ven. Scénami v Itálii mi Somewhere velmi připomnělo Lost in Translation. Kvalit tohoto díla s Billem Murraym dle mého tento mladší bráška zdaleka nedosahuje, ale i tak se nedá popřít, že dvojice Stephen Dorff & Elle Fanning je jednoduše kouzelná. Tak 3,5 hvězdy. (13.12.2010)

Ďalší zásah do čierneho od režisérky, ktorá zatiaľ neurobila krok mimo a v pre mňa osobne začína prekonávať aj svojho veľkolepého otca. Silné slová? Možno. Lenže "Somewhere" je silný film. Na skvelých hercov a dobrý soundtrack som si Coppolovej filmov zvykol, dokonca aj na to, že všetky (tak Virgin Suicides, ako aj Lost in Translation a Maria Antoinetta) v podstate rozvíjajú variácie tej istej témy osobnej krízy a hľadania (či strácania) vlastnej identity, boj jedinca o kúsok "lásky" vo svete a za podmienok, kde a kedy je ju naozaj obtiažne nájsť, no stále ma prekvapí, že do každého filmu pridá ešte nejakú mnou zatiaľ neodhadnuteľnp ingredienciu, ktorá ten film nakopne ešte o pár poschodí vyššie. Úžasný, hlboký a vážny (v zmysle - vážne vynikajúci) film. (13.11.2010)

Odnikud nikam a o ničem. Sofia Copolla se nechala maximálně unést svým rukopisem a navzdory vděčnému tématu a vcelku příjemné "seberecyklaci" ve mně nezanechala ani špetku emocí (na rozdíl od Smrti panen a Ztraceno v překladu). Chápu, že zdlouhavé statické záběry bez point mají trošku víc přiblížit celkovou realističnost a odlišit film od jemu podobných "lidsky hřejivých" příběhů, ale nakonec se z celého Somewhere stává sled náhodných (mnohdy i zbytečných) miniepizodek, které vyloženě iritují tím, jak se samy berou za artové a jako bychom v nich měli hledat skrytá poselství. Jenže ta tu nejsou a jsem zvědav, kolik lidí si je "odnikud" vyloví...Od dobré půlky filmu už je to vyloženě hádání toho, kdy nastanou závěrečné titulky. Příště už Sofia musí zaručeně přijít s něčím jiným. (06.01.2011)