Emily Brontëová: Bouřlivé výšiny

Moje vůbec první setkání s dílem Emily Brontëové nedopadlo vskutku špatně, herci hrají tak, že to vypadá, že je to snad i baví, prostředí je za 1+, hudba dobře podtrhuje pohybující se obrázky a přestože nejsem ten největší fanoušek historických filmů pod sluncem, Wuthering Heights mě vážně zaujalo a to tak, že jsem i po 142 minutách koukal jak jojo, že už to skončilo a já bych si přitom dal klidně i nášup :-) A i když je mi jasné, že je to ode mě nestranné, Tom Hardy tady všechny předběhl o parník, svůj part démonického Heathcliffa zvládl na výtečnou, i s tím svým výrazem fuck off everyone :-) (18.09.2013)

každý cynik může mít někdy (hodně) slabou chvilku aneb vím, že s hodnocením půjdu pravděpodobně dolů, až uvidím "původní" verzi s fiennesem a binoche (anebo se aspoň vyspím). na druhou stranu si ale myslím, že by bylo lepší, kdyby patnáctileté holky hleděly radši na tohle než na svítání nebo stmívání nebo jak :o) (12.01.2011)

Bylo to úžasné. A protože mi poslouží jako skvělé odpaliště Lanarkův komentář, hodlám text vést jako reakci na něj (žádná šikana nebo tak): film jako takový se přeci nutně nemusí ztotožňovat se světonázorem diváka. Nehodnotíme střet námi uznávaného ideálu lásky s tím, který předkládá. A proč vlastně automaticky předpokládat, že nám nějaký ideál vůbec podsouvá? Jestli něco prezentuje, tak, dejme tomu, sílu citu mezi několika konkrétními lidmi na konkrétním místě a v konkrétním čase. "Realitu" (nejen) dobově ohýbanou a reprezentovanou postavami na červenou knihovnu krásně rozostřenými - chápej do běžných stereotypních škatulek jen těžce zařaditelnými - bylo pro mě osobně radost sledovat. On mohl být kretén, ona mohla být kráva. Noa? Hodnocení kompatibility postav se mnou, jako člověkem, mělo na požitek pramalý vliv. Jestli jsem ale někdy viděl film, který uvěřitelně přenesl ozvěnu první lásky náctiletých do světa dospělých, a nevznikla tak nefunkční konstrukce vytržená z času a prostoru, tak zde. Btw, Lanarku, zdá se mi, že jsi v přední řadě ke konci trošku pospával. Nová generace totiž rozbijí i tebou předpokládanou "definici lásky" reprezentovanou snímkem, kterou tak zavrhuješ. Dá se tvrdit, že mluví proti ní a když ne přímo proti ní, tak rozhodně reprezentuje další proměnu, kterými je (nejen) tato doba tak protkána. Už jen takové gesto autora očišťuje od předpokladu, že se pokouší předkládat nějaké neměnné ideály. ___ Druhý důvod, proč mě snímek tak uhranul, stojí čistě na mé deformaci ze zkouškového období. Je ujetý, že jsem polovinu hracího času přemýšlel nad úžasně zachyceným clashem morálky osvícenství a romantismu, nad dozvuky hierarchizace tradiční rodiny, nad ustupující nesmlouvavostí křesťanské morálky, nad motivy reventantů, postavením žebráků a cikánů v stereotypy proměňující společnosti poloviny 19. století nebo nad pomalounku dominujícím motivem manželství založeného na lásce. Škola je někdy nemoc! (26.05.2013)

Za čtyři poctivé, na pátou mi chybí strašidelnější a pustější Hůrka a rovněž, při některých scénách, kdy Catherine běží do domu, bych zaškrtila její garderobiérku. Co to je, červený kabát a růžové punčochy?! V takové době?! Tyto nedostatky ale přebíjí všechno ostatní, v každém novém zpracování se mi výběr herců líbí čím dál tím víc. V této bych obzvlášť ocenila Andrewa Lincolna, jehož Edgar Linton nebyl takový suchopár a jež byl Heathcliffovi zdatným sekundantem. Tom Hardy JE démonický, při svých příkazech by ani nemusel mluvit, přesto jeho "Speak. --- Speak. --- Speak." zároveň s tím pohledem vydá za celé peklo. Vskutku, kvalita neklesá, jsem zvědavá na nejnovější verzi 2011, na kterou se chystám v nejbližších dnech, snad nebudu zklamaná. (27.05.2012)

Kterak síla jedné lásky a její nenaplněné ambice a touhy zničí několik lidí najednou. A dobře jim tak. Doba ale bohužel sňatkům z lásky příliš nepřála a teplé hnízdo domova je vždy silnější než představa nocí pod mostem. Tak tyhle věty prosím zarámovat, protože ať tak nebo tak, můžeme tento odkaz přenést s klidným svědomím i do jedenadvacátého století, aneb, lásky se nenažereš. V tomhle možná Cathy zapochybovala, a i když jí to nemůžeme vyčítat, zničilo ji to úplně stejně. A teď tady můžu vyflajznout A4 na téma, jak moc silné to je, jak statečně se tvůrcům zadařilo převést na plátno smrtelný žal, dlouhověkou věrnou lásku až za hrob a nenávist, ve které pomsta hraje hlavní roli. Vskutku bravurně provedená adaptace, jejíž konec budete i po 142 minutách očekávat se zadrženým dechem (kromě Jiřího, ten zadržoval tak akorát čůrání).Nemohu jinak a doufám, že každý další pokus o adaptaci knihy si vezme příklad z těch povedených. (25.05.2013)