Osm a půl

Felliniho originálny pohľad na riešenie osobnej krízy muža stredného veku. Proces riešenia - ťažký, ovplyvňovaný rôznymi faktormi, napr. kresťanskou výchovou, zážitkami z detstva a z minulých rokov, ženami....... Podľa mňa je spracovaný s vysokými umeleckými ambíciami režiséra, ale príliš časté a bezhraničné striedanie reality, spomienok a predstáv pôsobí na diváka skôr komplikovane a chaoticky ako umelecky. Výsledok riešenia - našťastie správny. Taký, ako som dúfala, že bude. Potešilo ma, že je to film o pochopení zmyslu života, o morálnych zásadách a o vernosti (aj keď to spočiatku vyzeralo všelijako). Inak by bol tento zvláštne chaotický film iba bezduchým pokusom o umenie a pre mňa zbytočná strata času. (13.02.2010)

Tenhle film je pochopitelný především těm, kteří někdy prožívali pocity bezvýchodnosti, nesmyslnosti či nevysvětlitelné prázdnoty. Myslím, že je zbytečné řešit co znamenají jednotlivé výstupy, či scény, které mají stejně v první řadě velice soukromou a intimní povahu. Co je mnohem podstatnější, je celkové vyznění filmu, který vás může přes svoji tragiku překvapivě dobře utěšit právě v neutěšených chvílích. V těchto pomáhá paradoxně nikoliv povrchní optimismus, či všední banality lidí, kteří jsou „v pohodě.“ Pomoc přichází spíše ve vědomí, že v temnotě nejste sami, že jsou jiní, kteří prožívají zatracení. Umění nespočívá primárně ve vyjádření všelidských témat, na tomto omylu už ztroskotala hromada tvůrců (např. Coelho, Aronofsky, apod.), spíše jde o to, vyjádřit ty nejhlubší a nejsoukromější pocity, protože právě v nich je jádro lidství, které je společné nám všem. Veliké umění nemůže vzniknout na povel, jako pouhý konstrukt, povětšinou vzniká hlubokou potřebou umělce. V tomto smyslu je právě tvůrčí krize velice vděčná. Umělec má obrovskou potřebu tvořit, ale nemůže. Tudíž se uchyluje k tvoření o tvůrčí krizi, která je z podstaty velmi blízká krizi životní. Aneb jak řekl jednou jeden spisovatel. „Pokud máte tvůrčí krizi, pište o tom, jak nemůžete psát...“ (27.11.2015)

Osm a půltý Felliniho film je opravdu zamotanou záležitostí, ve které gradují jak dynamické scény, tak ubíjí ty zdlouhavé. Celou první polovinu filmu jsem si říkal, že tohle na víc jak 3* nevidím, ale jelikož opět (jako u mnoha filmů) zafungovala polovina druhá, která byla vskutku vynikající, tak musím přidat. Líbily se mi ty vzpomínky na dětství, které jen podtrhly výjevy ze současnosti. Strašně jsem se těšil na překrásnou CC a je škoda, že jí bylo dáno tak málo prostoru. Zkrátka snímek, kterému jsem opravdu dost velkou část stopáže nemohl přijít na chuť. (13.03.2011)

Filmová bolest hlavy a duše složená do mozaiky eruptivních nápadů a myriády filmařských postupů, přesto brutálně ubíjejících. Krizová migréna (hrdinova, autorova) se dokázala přenést i na mně, a to po necelých dvaceti minutách filmu. S 8 1/2 mám totiž jeden seriózní problém - podle mého nefunguje jako celek, ani trochu. Snění v bdělém stavu, surreální výjevy, symbolika, to všechno dokáže upřímně nadchnout (té mazané nápaditosti!), ale brzy se začne celé tohle pouťové schéma opakovat, filmu díky tomu dojde dech a ze zbytku se tak stává jen mistrovsky podané potácení se od desíti k pěti - lakonicky řečeno: nuda. (27.07.2008)

Súhlasím, že 8 1/2 je umelecký film. Je totiž umenie natočiť kúsok z filmového prostredia, ktorý by sa mi nepáčil. Takisto je umením mať vo filme toľko remeselne geniálne natočených scén, ktoré ma nebavilo obdivovať. A v prvom rade je obrovské umenie natočiť film, ktorý z duše nenávidím. Takže áno. Fellini bol veľký umelec 3/10 (24.04.2018)