Režie:
Fred M. WilcoxKamera:
George J. FolseyHrají:
Walter Pidgeon, Anne Francis, Leslie Nielsen, Warren Stevens, Jack Kelly, Richard Anderson, Earl Holliman, George Wallace, Robert Dix, Peter Miller (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V roce 2200 přistávají astronauti ve vzdáleném planetárním sytému, kde mají pátrat po přeživších z předchozí kosmické expedice. Setkají se zde s vědcem ze Země (Walter Pidgeon), který se vyzbrojil poznatky již zaniklé civilizace. Žije tu se svojí krásnou dcerou (Anne Francis) a fenomenálním robotem. Planeta však skrývá i jedno strašné tajemství... (Pohrobek)
(více)Videa (1)
Recenze (150)
Frank Drebin in space, hahaha! Ne, teď vážně. Děj je v poho a osobně tento film považuji za jakéhosi Avatara své doby s tím, že tento film z několika důvodů hravě strčí Avatara a všechny ty digibordelové trháky do kapsy. To, že to silně připomíná STTOS, nebude dle mého náhoda. Roddenberry to musel viděti. Též bych vyzdvihl ´´hudbu´´. Ost ovšem doporučuji jen pro velmi zkušené soundtrackisty. :) Nikoli Trockisty.:) ()
Tak tohle je pravá nefalšovaná filmová exkurze do minulosti. Zakázaná planeta je v mnoha ohledech zajímavý úkaz. Scénář Shakespeare? První filmová role Leslie Nielsena? Skvělý odhad, kdy budeme kolonizovat vesmír? Cestování vesmírem v létajícím talíři? Na tu dobu vynikající triky a výprava? Je toho hodně, co mě překvapilo. Méně překvapivé bylo, že byly herecké výkony i dilaogy poplatné své době, takže byly úsporné a na hranici patetičnosti. To ale atmosféře nijak neškodilo. Spousta "sci-fi" zvuků na pozadí, dodávala jakýsi pocit tajemna. Bavíme se o filmu, který byl natočen před 65-ti lety. V té době to muselo být pro diváka stejně atraktivní, jako pro nás třeba Avatar. Sci-fi bylo v plenkách, nebylo moc s čím srovnávat, takže šlo zpravidla o originální příběhy...do té doby neviděné a nevariované, jako je tomu teď. Takže i v kontextu doby, byla Zakázaná planeta zajímavý projekt. Člověk pak ještě víc docení naši Cestu do pravěku, která vznikla o rok dříve, nebo i později natočený Vynález zkázy. Málokdo si uvědomuje, že v té době vzniklo nemálo filmů, které se v následujících letech dočkaly mnoha předělávek. Když si vyjedete žebříček 1955-1965, budete překvapeni. Vůbec by mi nevadilo, kdyby se někdo pustil do předělávky Zakázané planety. ()
V době, kdy je hovorová angličtina běžná v celém vesmíru a pohybovat se násobky rychlosti světla je považováno za prkotinu, tak i přes nutnost zapínat bezpečnostní pásy u vozidel, jsme pořád v době, když se myslelo, že technika zvládne všechno. A podobně i lidé jsou stále považováni za korunu tvorstva, i když jejich arogance a pýcha je znovu a stále přivádí k pádu. Podstatu filmu vystihla ve svém agresivně feministickém komentáři Morien, když uvádí citát z Shakespearovy Bouře: „Ze stejné látky jsme, z níž spřádají se sny, a život je jen ostrůvek, co ze všech stran je obklopený spánkem.“ Ty sny jsou nehmotné a neviditelné, a jmenují se "Id" (latinsky), "Es" (německy), "Ono" (česky). Toto Ono je součástí naší psychické struktury (vedle "Já" a "Nadjá") a obsahuje nevědomé a pudové složky přináležející principu slasti. Jejich součástí je rovněž pud náslilí, agrese (ať již vrozený nebo získaný třeba v důsledku frustrace). Já má tedy těžkou pozici, protože musí koordinovat nejen požadavky z Onoho a Nadjá, ale i z vnějšího světa. A ještě těžší, když se zhmotní do monstra, které ničí a vraždí, a o němž se neví, že je to Id doktora Morbiuse (už to morbidní jméno!). Těmi nejprostšími slovy se dá říct, že monstrum je zbytnělé libido sexuálně abstinujícího doktůrka. Zkrátka jak říká Petr Skoumal: "Freude, Freude, Freude / vždycky na tě dojde". Pozn.: "Zakázaná planeta (Forbidden Planet)" je zvláštní pojmenování. Nikdo o nějakém zákazu neví, ani o něm nemluví. Je tedy zřejmé, že je zakázaná a priori. Tak jako psychika někoho druhého? ()
Scifi z čias dávno minulých, z čias kedy ešte L. Nielsen nemal šedivé vlasy... Žiaľ nenadchlo ma to tak ako som čakal. Jediné, čo ma milo prekvapilo bola pekná vizualizácia a na tú dobu slušné trikové efekty. Obsah bol však dosť strohý, nezáživný a s koncovou banálnejšou pointou. Ošumelý príbeh, ktorý môžme nájsť snáď v každej tretej knihe so scifi námetom. Slabší priemer. 55/100 ()
Rezisera M. Wilcoxa nepoznam, ale tymto filmom si ma teda maksimalne ziskal. Sci- fi namet je vyborny, dokonca je tu aj robot Robby. Kulisy su proste vyborne, namet dostatocne strhne a pribeh nenudi ani chvilu. Tak ako jo, chvilu trva, kym sa film rozbehne, a treba preckat tu prvu polhodinu, kde sa dohromady nic nedeje. Ovsem, v dalsich minutach sa vybuduje slusne napatie, atmosfera a dej dostane tempo a aj prislusne zvraty. Mlady Leslie Nielsen bol vyborny, dialogy tiez. Takze za mna dalsia stara klasika, ktoru mozno len odporucit : 100 % ()
Galerie (104)
Zajímavosti (27)
- Film se natáčel na stejném místě jako Čaroděj ze země Oz (1939). Zahrada, ve které přebývají zvířecí miláčci Altairy, je předělávkou vesnice Munchkin. (HellFire)
- První věta vypravěče zní: "V poslední dekádě 21. století se lidské posádce podařilo přistát na Měsíci." Ve skutečnosti se první přistání na Měsíci uskutečnilo po 13 letech po natočení filmu. (Dreadd)
- Model lodi, stejně jako robot Robby a jeho pozemní transportér, byly později použity např. v seriálu The Twilight Zone (1959). (HellFire)
Reklama