Annie Hallová

Při sledování filmu Annie Hallová jsem konečně i já pochopila, že Woody Allen je génius humoru - a to humoru v jeho nejvyšší osvobozující funkci, ve které dokáže změnit tragickou situaci v komickou a kdy vás nutí se smát, abyste nemuseli plakat. Smutek nad obtížností překonávání samoty a složitostí vzájemného dorozumění je hýřivě převálcován sérií nápaditých "gagů" = netradičních filmových postupů. Woody Allen nás marnotratně zaplavuje množstvím svých nápadů, v rámci nichž neustále porušuje zavedená pravidla filmového vyprávění. Hlavní hrdina filmu komunikuje nejen s chodci na ulici a osobnostmi, které doslova vtahuje na plátno, ale i se samotnými diváky. Allen nás nechává nehlédnout i do myšlenek svých hrdinů. Také dovolí Dianě Keatonové (alias Annie Hallové) vystoupit ze svého těla a Alvy Singerovi (ztvárněnému jím samotným) vrátit se do školní třídy a vést se spolužáky freudovský dialog. (Neruší ani to, že mnohé z těchto "gagů" byly ještě mnohokrát ve filmech využity a citovány, a to i samým Woody Allenem.) Absorudita těchto situací je vyvážena všedností až banálností samotného příběhu. "Proč nám to nevyšlo?", ptá se Woody Allen a s ním i divák. "Proč naše láska neobstála ve zkoušce časem? A měla vůbec někdy šanci?" (25.05.2004)

Poprvé jsem Annie Hall viděl v Projektu 100. Z kina jsem vyšel jako zfetovaný, naprázdno jsem otvíral a zavíral hubu, prostě jsem nedokázal pochopit, že Allen dokázal natočit něco tak vtipně opravdového, tak tragicky krásného. Nechci to moc rozmazávat, pro mě nejlepší Woody. Asi dva roky potom mě takhle nic nesmetlo (do Kauffmanova opusu jménem Eternal sunshine of spotless mind)... 100% (18.06.2006)

Dalsi Woodyho vztahovej film, kterej se nijak vyrazne nelysi od podobnejch kousku, takze moc nechapu, proc ma oskara zrovna tenhle, ale budiz. Pribeh je takovej zprehazenej, misty to pusobi, jako kdyz vam nekdo neco vypravi a postupne si vzpomina na jednotlivy detaily, takze se to cely tak trochu rozpada na jednotlivy scenky. Navic je to ozvlastneny tim, ze Woody obcas mluvi na kameru, sem tam slysime myslenky hlavnich hrdinu, Woody vzpomina na svoje detstvi a podobne a komentuje to a obcas zastavuje neznamy lidi na ulici, aby mu sdelily nazor. Ale je to spis v prvni polovine, v druhy uz se to celkem usmerni a zameruje se hlavne na vztah Keaton a Woodyho. Jinak film je pekne natocenej, nenudi, obcas tu je sice hluchy misto, ale vicemene slusne odsejpa, sem tam nejakej podarenej vtipek a prijemny herci v cele s Keaton a Allenem a potesi mala role Walkena. Celkove slusnej nadprumer a i kdyz to neni uplne bezchybny, tak nejak nemam duvod nedat plny hodnoceni. (06.10.2005)

Je-li humor náboženství, pak Annie Hall je jedním z jeho nejdokonalejších oltářů. Newyorská variace na Směšné láskyˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇAlvy Singer: Here, you look like a very happy couple, um, are you? Female street stranger: Yeah. Alvy Singer: Yeah? So, so, how do you account for it? Female street stranger: Uh, I'm very shallow and empty and I have no ideas and nothing interesting to say. Male street stranger: And I'm exactly the same way. Alvy Singer: I see. Wow. That's very interesting. So you've managed to work out something? P.S. Napotřetí ve dvou za jedna. (24.04.2007)

Scénář: Woody Allen, Marshall Brickman .. Roztěkaná obrazová kompozice a střih, prostřídávají dlouhatánské záběry přeplněné výbornými hereckými výkony. Nervózní, zbrklé, nesoustředěné a afektované dílo, plné hutných dialogů a stále pravdivých životních hlášek. Ano, velmi zajímavé dílo! Paranoik Woody Allen jednoduše mluví o svém (převážně milostném) životě a stojí to za pozornost. „Začíná tu nový román.“ (10.10.2006)