Má mě rád, nemá mě rád

Bezstarostný a oddychový príbeh, ktorý zahreje nejedno divácke srdce. Náhmatovo rozoberá téma detskej (no i tej dospeláckej) fantázie, nesplnených snov, povrchnosti niektorých jedincov, priateľstva, zadržiavanej (pre okolie neprípustnej) lásky a ďalšie. Hlavné duo je skutočne sympatická kopa a zároveň poteší i mini rolička Johna Mahoneya ala Frasierov papa. Pochopiteľne sa nejedná o nič revolučného alebo prevratného, no keď on ten Flipped odsýpa tak neuveriteľne rýchlo, pohodovo a nenútene, až neverím svojím rukám škaredým, no vážne mám chuť nahodiť možno aj zaslúžený, plný počet. V jednoduchosti spočíva krása - pravda, pravda. Ale.. predýcham to, schladím hlavu a teraz... vychádzajú "len" krásne štyri hviezdy. P.S. dodám, že TOTO si každý z nás zažil a možno práve v onej nenápadno-šibalskej ingrediencii spočíva suverénne očarenie davov miestnej komunity - čo zatiaľ môžme názorne pozorovať. (08.02.2011)

Vyrozprávané je to netradične. Dokonca som si spomenul na Christophera Nolana a jeho Memento. Áno, áno. Ja viem. Trocha preháňam. Ťažko tie dva úplne odlišné filmy zrovnávať. Napriek tomu je spôsob, akým Reiner príbeh divákovi podáva, netradičný. Je totiž rozprávaný na preskačku. Dajme tomu 10 minút ho sledujeme z pohľadu chlapca (vrátane jeho vnútorného hlasu), následne sa dej reštartuje, vráti sa dozadu a vidíme rovnakú scénu z pohľadu dievčaťa (vrátane jej monológu). Je to super, je to osviežujúce a je to šikovné. Film je plný nápadov a hoci sa občas scéna začne ako klišé, uprostred zatne do živého (strýko). Nemôžem sa však ubrániť dojmu, že Reiner do nemalej miery vykráda vlastné Pri mne stoj!, predovšetkým čo sa týka retro poetiky, výrazne docielenej pesničkovým soundtrackom a nostalgickou výpravou časov, ktoré sa už nikdy nevrátia. Na strane druhej... no a čo. Pripadá mi to tak, ako keby som si sťažoval, že je na svete zbytočne veľa atmosféricky poetických retro snímok z „dávnej“ Ameriky, kedy ešte nie každá rodina mala pevnú linku. Každopádne, nemôžem dať vyššie hodnotenie, pretože tomu "niečo" chýbalo. Niečo, čo by ma odrovnalo. Takto je to "len" ľahký a milý nadpriemer. (16.02.2017)

Přišlo mi to moc vyumělkovaný. Holčička do něj byla zamilovaná nějak podezřele dlouho a já nevim proč. Hlavní hrdina mi totiž nesednul, vyhazoval jí vajíčka, vypadal přihřátě a v sedmý třídě nepozná kohouta od slepice, prostě to byl celkem debil. Uznávám, že ta vyprávěcí struktura, kdy je událost líčena z pohledu jednoho a pak zase trochu flashbackoidně z pohledu toho druhého, je fakt dobrá a i třeba společná večeře rodin se mi líbila. Jen to na mě celkově zas až tak nezapůsobilo, jako např. Reneirův starší majstrštyk Stůj při mě. (26.06.2011)

Otázka každé ztřeštěné mladé holčiny: Má mě rád, nemá mě rád. A do toho si trhá lístečky dokud z pampelišky nezůstane jenom stonek. Nádherně a neskutečně příjemně odvyprávěný dětský příběh o láskách, strastech a radostech, kterých se člověk může dočkat, ale i nemusí. Každopádně v každém ohledu ho tento film svojí láskou zahřeje a na hodinu a půl vyloudí pohodový úsměv na obličeji. (31.01.2011)

(*Lehké spoilery*) Začnu od originální názvu filmu - Flipped, neboli něco jako otočený/převrácený. To se týká jak formátu filmu (ve vyprávění se střídá Julie i Bryce a děj vidíme nejdřív z perspektivy jednoho, pak druhého), tak děje. Co si budeme povídat, Julie je skvělá mladá dáma - je inteligentní, odvážná, má dobré srdce a sny. A hned na začátku se bláznivě zakouká do snových očí blonďáka Bryce. Bryce je sice fešák, z dobře situované rodiny a oblíbený, ale je to taky zbabělec, co jde s davem. A hned na začátku se snaží nechtěné pozornosti od Julie vyhnout. Film postupně jejich role převrátí: Julie si uvědomí, že její zamilovanost byla spíše povrchní ("když on má tak nádherné oči") a její lásku si zaslouží někdo lepší než Bryce. A Bryce sám si uvědomí, jak skvělá Julie je a že mu na ní opravdu záleží. A budiž filmu dáno k dobru, že je to Bryce, kdo musí osobnostně "vyrůst" - postavit se svému okolí a uvědomit si, co cítí - k tomu, aby s Julií mohl být. Film tohle všechno vypráví zábavně, citlivě a překvapivě lidsky (některé momenty jsou opravdu dojemné). Poctivě odvedená práce od Roba Reinera, který nám dal takové kultovky jako Princezna nevěsta nebo Když Harry potkal Sally. Tenhle film se vedle nich rozhodně neztratí. (21.11.2016)