Pýcha a předsudek

Nečekala jsem od toho nic, protože jsem věděla, že tato adaptace je vše, jen ne přesná. Je to tak, změněná je jak doba, tak příběh, tak celkové vyznění díla, nicméně nebyla to taková tragédie, jak jsem čekala, a ve finále se mi to i docela líbilo, herci mi přišli dobří, i když na tom bylo vidět, jak je to strašně americké a hollywoodské, prostě produkt své doby. (07.03.2021)

Plný počet bodů, přestože je to místy komediální, co v některých momentech na škodu je, v jiných není; přestože úprav oproti předloze je více než zdrávo (missing Pemberley!) a taktéž některé postavy by si člověk představoval trochu jinak. Proč tedy dávám plný počet? Protože mě to uchvátilo, celková nálada filmu, počáteční soutěž dvou kočárů/rodin být doma dřív, neskutečný pan Darcy (pánové prominou, ale oni nás také někdy nudí svým nadšením pro jisté herečky, takže to je fifty fifty), který by mě mohl hypnotizovat kdykoli by chtěl. Laurence Olivier dal panu Darcymu nový rozměr, scéna střílení z luku nebo následně první nabídka k sňatku nemají chybu. Zkrátka má to s ním šmrnc. _____ I tak souhlasím s na zemi se držícím zelvopyrem- pokud vidíte všechna Bennetovic děvčata pohromadě, může vás to vyděsit :-) (08.07.2012)

No tak si můžu odškrtnout další klasiku, která není špatná, ale vůbec mě nebaví. Nemám tady moc co vytknout, dokonce to není ani příliš melodramatické, ale ze všeho toho štěbetání, klábosení, pukrlat a cukrbliků mě šla hlava kolem. A když tak sleduju svět, kde jedinou starosti boháčů je správná svatba a dobré společenské postavení, napadá mě socialistická myšlenka co všichni ti chudáci, rolníci a obyčejní lidi, kteří nejsou v příběhu vidět? Nejsympatičtější postavou tak pro mě byl starý pan Bennet, který by nejradši celý ten fraucimor vypakoval pryč a užíval si klidu v knihovně. V nulové konkurenci historický film roku 1940. (29.06.2016)

Na Jane Austenovou by se mělo šahat jen velmi opatrně (konec konců, asi si i málokdo troufl, když zemřela neprovdána). Angličané si ale v stařičkém filmu troufli a povedlo se jim to. Přidali scény, které v knize nejsou, a posunuli vyprávění k větší legraci - a funguje to. Vystihli styl Jane Austenové přesně. ____Uhladili hrany (útěk Lydie s důstojníkem by mohl pohoršit asi ještě i v roce 1940, proto ho jen tak narychlo odbyli) a herce oblékli do vyumělkovaných kostýmů, které mají do reality daleko. Nic z toho ale nevadí, protože přidané i původní dialogy jiskří, herci hrají s noblesou (jo, pan Darcy i Elizabeth jsou starší, než uvádí předloha, ale v tomhle celkově posunutém díle mi to nevadí) a jediné, co mi překáželo, byl výrazný posun charakteru lady Catherine de Bourgh, který neměl žádnou logiku. Taky se vynechalo hodně z cestování, ale to není divu, protože v knize jezdí všichni na návštěvy jako zjednaní, takže dodržet všechny cesty, byl by celý film natočený jen v kočárech. ____ Scéna lukostřelby bude od teď patřit k mým oblíbeným scénám od Jane Austenové, přestože v předloze o ní není ani zmínka. /27. 11. 14./ (27.11.2014)

Zkrácená adaptace klasické předlohy Jane Austen. Laurence Olivier je jako pan Darcy výborný a představitelka paní Bennetové opět nezklamala (ale tato postava je vděčná za každých okolností, protože nic není člověku tak blízké jako matka, která ho ztrapňuje). Ke konci velmi nahuštěný děj. Největší výtku v tomto případě zaslouží kamera, protože některé postavy zabírá tak krátce a z dálky, že pořádně nestihnete zachytit jejich rysy. Což je víc naškodu, než drobná úprava děje. (01.12.2008)