Barva pleti

Obrovský námet, z ktorého mohol vzniknúť veľký film. Nevznikol, je to len taká červená knižnica o vzťahoch trochu viac komplikovaných, ako je bežné, hlavne s rodičmi, ale aj medzi rodičmi alebo s manželom. Rasizmus je zlý, to vieme, ale ešte horší je vo vzťahu k dcére od rodičov. Najskôr bojujú za jej práva belošky, potom ju zatratia a, hoci to má byť podľa skutočnosti, postoje mi zostávajú nepochopiteľné. Vo filme beží všetko až príliš rýchlo, možno menší úsek života by filmu svedčil viac. (05.03.2015)

Subjektiv to vo svojom komente vystihol trefne. Proste čiernobiely film o rasizme v Afrike, kde sú všetci bieli parchanti a černosi dobráci od kosti.Téma o čiernom decku bielych rodičov je na prvý pohľad zaujímavá, ale prvú polovicu filmu som sa divil, prečo tí biely rodičia bojujú len za to, aby ich dcéru uznali za bielu namiesto toho, aby bojovali za práva černochov. No lebo aj oni sa vyfarbili ako rasisti. Takže nakoniec sa tam všetci správali absurdne. 5/10 dávam hlavne za tému ale film je slabota. (02.08.2019)

Ano, ano, apartheid je špatný, rovná práva jsou dobrá. Za některých okolností je apartheid dokonce absurdní. Dva na první pohled čistokrevní běloši v sobě skutečně mohou mít dost "černých" genů, aby zplodili na první pohled černošku či alespoň mulatku. Papírově je bílá, vizáží je barevná. Taková dívka nepatří nikam. Námět slušný, ovšem zpracování bezinvenční. Očekávaný posměch spolužáků, očekávaný teror učitelů, očekávaný smutný osud (ne)černé Sandry, jež nechápe, proč všem tak vadí, očekávané pohledy bílých plné pohrdání. Standardizovaná hudba. Navíc považuji za trapné, když film brojící proti rasismu je chvílemi sám skrytě rasistický. Jak jinak si mám vysvětlit, že bělošky jsou upjaté dámy v brýlích s kostěnými obroučkami, všichni bílí jsou přísní, vážní a nudní a černí zase samý úsměv, hudba, tanec, spontaneita. Jen skutečné vzpomínky to uvádějí na pravou míru. Rodiče Sandry jsou naštěstí nejednoznačné osobnosti, její černý manžel opilec a hrubián (což z něj ovšem učinil apartheid). Nu škoda slov na film, který do značné míry jen otrocky opakuje minulost, přičemž si z ní vybral hlavně tak, aby každý snadno pochopil, co je dobré, co špatné a jak to bylo těžké. Silné **. (24.05.2010)

Tyhle filmy mě dokážou dostat. Barva pleti byla téhož typu jako Květ pouště - a shodou okolností to byl také britský snímek a koprodukcí Jižní Afriky. Ukazuje, jak zrůdná dokáže být skutečně totalitní společnost, která vládla takřka půlstoletí v JAR. Oficiální politika apartheidu byla odnoží fašismu a je s podivem, jak se jí tamní občané dokázali zbavit. Dnes bychom se mohli jejich rasové snášenlivosti učit. Osud mladé Sandry Langové, která se narodila svým bílým rodičům v barvě kakaa, byl jen jedním z mnohých. Přestože byla nakonec úřady prohlášena za rasově čistou, měla nadále se svou barvou potíže a mezi sebe ji nepřijala ani zuluská komunita, k níž se uchýlila se svým Petrusem. Nakonec byla opuštěna všemi, které kdysi milovala... Takové snímky by měly být odměňovány oskary. Pěšt hvězdiček. (22.06.2014)

Juhoafrický apartheid je obrovskou studnicou námetov pre množstvo drám. Tu bol námet o to lepší, že zobrazoval skutočný príbeh čiernobielej Sandry, ktorá bola pre bielych príliš málo biela a pre čiernych zas príliš málo čierna. Tými 4* som si síce neni až tak istý, ale rozhodne je to film hodný pozornosti, hoci občas sa mi vývoj deju zdal až trochu príliš prehnaný. Aj keď nedokážem posúdiť ako bola skutočnosť prikreslená, ale na mňa osobne nepôsobil film až tak autenticky. Ale treba uznať, že príbeh bol veľmi pútavý a rovnako aj celý osud hlavnej postavy Sandry. (10.09.2014)