DonT Stop

Film ma velmi dobry start, bohuzel mu postupem casu dojde dech a z puvodniho punkoveho naboje a atmosfery osmdesatych let nezbyde temer nic. Zpracovani je ale zajimave, vcetne vkusneho predstaveni jednotlivych postav, hudba dobra. Dont Stop vsak vice zaujme jen divaky, kteri maji k podobne muzice alespon maly vztah. (20.01.2014)

Vkusný punkový film o pankáčích, natočený pěkně po punkovsku. Ať už to slovo znamená cokoli. Jakožto člověk, který nikdy žádný punk neposluchal (Crystal Castles se nepočítají, to už je art) a zicherku použil jen v nejnutnějším případě, jsem si to celkem užil. Samozřejmě, starý smradlavý pankáč vám vysvětlí, že tohle punk není vole, viz. komenty okolo. Ale na to sere pes. Loni se koukatelné tuzemské tvorby urodilo pomálu a tenhle nenápadný debut je jako pohlazení po duši. (12.02.2013)

No sláva. Sláva. Konečně nějaký český film, který mě fakt bavil. Konečně porevoluční český film odehrávající se v socialistickém Československu, který neřeší komunisty, ale problémy hlavních hrdinů. Jo, uznávám, film mě bavil z velké míry z jistého nostalgického hlediska, protože i já sám zakládal několik obskurních punkových souborů, řešil problémy s aparátem, zkušebnami, rodiči a spoluobčany (byť až o deset let později než hlavní hrdinové filmu), ale ono se vlastně v tomhle nic moc nezměnilo. Líbilo se mi právě zrovna to, že se ten děj prakticky může odehrávat v jakékoliv době, byť tomu ta socialistická šeď poskytuje trošku efektivnosti. Velmi povedený výběr herců (hlavní hrdina, Dejvid – kolik takových punkerů jsem za svůj život potkal?, hrdinův otec). Jo, tohle jsem si prostě užil. A je mi jasný, že svým plným hodnocením asi trochu přepaluji, ale ta nostalgie je docela svině. Jedinou výraznou výtku bych měl k tomu, že onen filmový punk a punkeři byli trochu vyprázdnění. V tomhle bych docela souhlasil s komentářem Mattyho. (09.01.2013)

Punk's not dead, volové! Je hezký bejt svobodomyslnej, žít nevázaně a na všechno kašlat, zvlášť v době totality, kdy jsou všichni sešněrovaný systémem. Punk v srdci, na hlavě číro a carpe diem. Když jde ale do tuhýho a zodpovědnost volá: "tady jsem!", je potřeba slevit ze svých zásad, podržet kámoše a nenechat se ovlivnit sockou, co vás před vojnou stejně nezachrání... Ve mně po zhlídnutí tohohle českýho skvostu(!) rezonuje směsice pocitů: radost, nadšení, ale i určitá nostalgie, melancholie. Názvu navzdory jsem se na několik minut zastavila a přemýšlela. O svých současných i bývalých kamarádech, o letech, který jsou za mnou, o promarněných příležitostech. Kolik mi toho proteklo mezi prsty? Budu v padesáti něčeho litovat? Chtít se vrátit o třicet let zpátky? Kdoví. Každopádně DonT Stop je pecka. Za tu muziku, za to nadšení a ten pocit: 100%. (20.01.2013)

Zajímavá výpověď o době, kterou já jsem zažil, ale rozhodně ne z tohoto pohledu. Nikdy jsem neměl muzikantské ambice a nikdy jsem netíhnul k pankáčskému hnutí. Musí se ale uznat, že to prostředí je skvěle zachyceno, a i když je příběh skoro o ničem, alespoň ne o ničem nečekaném, tak se na to dá dobře koukat. (01.12.2016)