Ať žijí rytíři!

Tohle nemohl točit Janák střízlivej. Herci neskutečně přehrávají, hudba je přinejmenším podivná a scénář se omezuje na scény typu "děti běhají po lese, děti běhají po hradě, děti si hrají na schovávanou, děti se pokouší hláškovat a Pavel Kříž se snaží hrát záporáka". Diváci nad 6 let by měli mít před začátkem filmu upozornění o častém výskytu infantilního humoru a trapných hereckých kreací téměř všech zúčastněných. (26.12.2010)

Vcelku sympatický počin má jednu podstatnou vadu. Zavděčit se celému spektru diváků je jistota na zadělání problémů. Už pejsek a kočička když vařili dort též přišli na to, že mnoho ingrediencí v dortu způsobí minimálně nevstřebatelnost. A tak se i toto dílko stává lehce neuchopitelným, je to škodaa, protože se jedná vcelku o sympatický počin i když milionkrát zmutovaný a obehraný. 50%. (13.01.2010)

Taky už by si nejmenší generace zasloužila nějaký film, u kterého jednou bude nostalgicky vzpomínat a vychutná si ho i se svými ratolestmi. Rytíři to nebudou. Ani nevadí "malost" filmu, Martin Preiss s kamerou umí a občas vykouzlí opravdu povedený obraz a i ta akce je na místní poměry slušná. Soundtrack má energii a umí i záběr na 4 jezdce epochálně nafouknout. Jenže, jediný Pavel Kříž ví, jak se přehrává (a vychutnává si to), tak jak žádá žánr. Děti jsou opravdu otřesné, ale i to je slabota proti Prachařovi a spol. Janák tak nějak drží tempo příběhu, ale gagy mu jdou do ztracena s tím, že čím horší, tím častěji se opakují. Takže už Karlovi nevěřím ani na poli žánrovek a je to poslední film od něj, na který jsem koukal úmyslně. Přitom ten příběh, atmosféra a sdělení jsou nadčasové, univerzální a mají potenciál bavit. Třeba se jednou dočkáme povedeného remakeu. Zlý Albrecht, chce hodného Martina tvrz, ale nepočítal s tím, že Martinovi děti jsou horší než vozová hradba - jak pro něj, tak pro zábavnost filmu... 30% (19.11.2010)

Otázka jak to hodnotit. Jestli se na to budu dívat v rámci světové kinematografie, tak je to hrozné. V intencích tragické domácí produkce posledních let to ale nedopadlo zase tak strašně. Ano, výběr herců mohl být citlivější, ano, některé scény jsou prkenné jak kůlna a určitě to má celý roj dalších much, ale jako dětský film s nádechem středověku to docela pobavilo. Neřekl bych, že to bylo kdoví jak dobré, ale zas taková tragédie taky ne. Když vidím, jak dopadají třeba české pohádky z posledních let, tak si říkám "Zaplať pánbůh za ty dary." (04.01.2013)

Rozpačitá filmová podoba televizního seriálu. Historických žánrových filmů odehrávajících se ve středověku vzniklo v polistopadovém Československu a později Česku jen několik. V říjnu letošního roku přichází do kin čtvrtý celovečerní film režiséra Karla Janáka Ať žijí rytíři, původně zamýšlený jako sedmidílný televizní seriál s názvem Než se táta vrátí, jež se snaží variovat žánr historického dramatu, pohádky, fantasy či romantického filmu. [==] U stanovení žánru vzniká hned první z mnoha problematických aspektů celého díla. Na historický film postavy mluví až příliš současným a hovorovým jazykem. To sice může představovat jistou snahu tvůrců o přiblížení dnešnímu publiku (především tomu dětskému), nicméně pokud postavy v množství nespisovných a pro moderní mládež cool výrazů použijí středověký archaismus (hladomorna, šatlava, ranhojič apod.), působí to na diváka spíše rušivým a ne příliš příjemným dojmem. Na žánr fantasy nemají Rytíři ucelený a přesně definovaný fikční svět (pouhopouhé dvě lokace) a na pohádku jsou v některých momentech, především bojových scénách až příliš “brutální“, postrádají také v pohádce tak populární prvek nadpřirozena. [==] Název filmu odkazuje k dílu Ať žijí duchové! (1977). Filmová novinka ovšem nemá zcela ujasněno pro jaké publikum je primárně určena. Ve snímku Oldřicha Lipského sice také vystupuje vysoký počet dětských herců, nicméně ve změti postav je možné narozdíl od Rytířů nalézt dvě hlavní, se kterými se nejmenší diváci mohou bez větších problémů jednoznačně identifikovat (navíc nechybí nadpřirozeno), což o Janákově filmu tak úplně neplatí. Typově podobní, především chlapečtí představitelé orientaci poněkud znesnadňují. Také je poznat silný střihačský zákrok; mnohé postavy jsou příliš ploché, nedostatečně charakterizované a jednostranně zaměřené. To souvisí s jednoduchou narativní strukturou (dobro a zlo jasně definované); hodný a čestný rytíř Martin z Vamberka (David Prachař) obdrží z rukou posla zprávu od panovníka o jeho údajných zločinech. A tak mu nezbývá nic jiného než se vypravit a jet králi vysvětlovat. Pomluvu má na svědomí Albrecht z Krvenos (Pavel Kříž), rytířův soused a úhlavní nepřítel, kterému je vlastní hrad příliš těsný a svou působnost by rád rozšířil i do okolních panství. Záporná postava Albrechta z Krvenos dostává největší prostor a Kříž ji dodává na plastičnosti. Bohužel film trpí určitou roztříštěností a představuje spíše sled jednotlivých více či méně dlouhých a natahovaných sekvencí. Tento fakt bych přikládal na vrub původnímu záměru tvůrců natočit sedmidílný televizní seriál. [==] Celkově považuji Ať žijí rytíři za nepříliš povedený a kostrbatý pokus oživit „historický“ žánr, jenž filmaři v českých končinách stále nedostatečně probádali. Na druhou stranu určitý potenciál zde cítit je a třeba to tvůrci celé zamýšleli úplně jinak, protože se vlastně nacházíme „v tak trochu jiném středověku.“ (13.10.2009)