Pes jí psa

Zápletka snímku se na první pohled neliší od desítky jiných tropických thrillerů z Kolumbie, Venezuely, Ekvádoru nebo dalších zemí karibské oblasti. Přívlastek tropický se objevil někdy koncem minulého století a tamější filmová kritika tak označuje specifický subžánr thrilleru. Svým estetickým stylem připomíná mexický film Amores perros - Láska je kurva (2000). Postavy jsou snímány přes filtry, střih je rychlý a záměrně matoucí, v ději je zdůrazněno násilí jako důležitá součást vývoje událostí. Z hlediska narace se setkáváme se schematizovanými situacemi, které odkazují k realitě spojené s drogovými kartely. I v případě snímku Pes jí psa nejde o nic jiného. Navíc události se odvíjejí lineárně bez výraznějších odboček. Stačíme se jen velmi letmo seznámit s postavami a jejich psychologií. Avšak Carlos Moreno vytváří vlastní styl. Vnáší do osudů svých hrdinů prvky magického realismu, ať už prostřednictvím snů nebo přímo skrz postavu čarodějky Iris. Vytváří tak zajímavou atmosféru několika hektických a přerývavých dnů, které jsou naplněny drastickými výjevy a naprosto nehumánním pohledem na svět. Název filmu pak je slovní hříčkou, která se prolíná celým filmem.Film Pes jí psa zajímavým způsobem poukazuje na vývojový předěl v kolumbijské kinematografii, která nepatří mezi ty nejprogresivnější. (Letní filmová škola)