Cemetery Junction

Ze tří filmů, ke kterým jsem se dnes po letech vrátil, si jen tento neudržel původní hodnocení. Bylo to prostě tím, že jsem se zase až tak dobře nebavil, a jak už poznamenala bubun, ústřední trojice byla jednoduše na pěst. Pokud na mě něco opravdu fungovalo, byla to Taylorovic rodinka, ty vztahy byly fakt dokonalé a Rickyho Gervaise tak nějak můžu. Předvídatelné, klišovité a málo vtipné. 3*- (23.10.2020)

Rebelové bez příčiny i loseři s příčinou, které na místě nic nedrželo, ale nemohli se pustit. Jízda přes křižovatky dospívání plná turbulencí i stereotypů, jejíž cíl byl někde v mlze a nebo nebyl vůbec. Jízda nezapomenutelná ve své neopakovatelnosti.. Domácí diskuze Freddieho s rodinou (otec Gervais a radikální babka) tomu dávali pichlavý komediální šmrnc, ale objevily se některé detaily (např. karikaturní ráz postavy Fiennese), které mě nechaly za tím hozeným srdcem jen tak vyklusávat.. (12.07.2019)

"Jedno staré arabské přísloví říká Hoď své srdce před sebe a utíkej ho chytit." "To bylo, než našli ropu. Dneska už Arabové neběhaj, mají na to sluhy." Jednoduchý mladík z dělnického prostředí cítí, že má možná poslední šanci přervat pupeční šňůru s dírou, v níž žije, dát vale zdejším pyšným buranům, kteří ho počítají mezi sebe a neustrnout jako oni... Cemetery Junction je na pohled (i poslech) pěkný film a určitě stojí za vidění, ale nepřináší nic nového. Nenašel jsem v něm jedinou scénu, kterou bych neviděl už jinde a mohl ji mít navždy spojenou jen s tímto filmem. Je to jako by se Dobrý Will Hunting odehrával v prostředí a době z Billyho Elliotta a scénář k němu by psal Richard Curtis. Kousky z těchto a jiných filmů jsou poskládány do překvapivě funkčního scénáře, zrežírovány se stonásobně větší jistotou než Gervaisův předchozí počin, ale stejně jako Umění lhát je i Cemetery Junction víc dramatem než komedií. Vyvolával ve mně až bezvýchodně úzkostný pocit, že se světem je to tak špatné, že nemá smysl se o něco pokoušet, v něco věřit nebo doufat. Nemyslím, že se na něj podívám znovu. 60% (15.08.2010)

Komorní nenápadný snímek, který u nás vyšel alespoň na DVD. Anglie 70. let, v ní tři výrostci, kteří chtějí dokázat, že jsou něčím / někým. Jejich protagonisté jsou výborní. Felicity Jones je nádherná (i s tím jejím předkusem) a sedmdesátky jí rozhodně svědčí a sluší (viz Flashbacks of a fool). Teď už nemůžu vynechat ani manželskou dvojici ztvárněnou Ralphem Fiennesem a Emily Watson. Máte-li možnost - podívejte se - jedná se o jeden z nejlepších filmů roku 2010, přestože rozhodně patří k těm nejméně nápadným. (03.01.2011)

Veľmi som musela rozmýšľať nad hodnotením. Predsa len 5 hviezd nedostane len tak niečo. Ale hneď po dopozeraní musím povedať, že to bol film s kvalitným scenárom, pôsobivým hereckým obsadením a i veľmi dobrým príbehom, ktorý nám dáva zo seba to dôležité. Je to film o osudoch 3 priateľov, ktorí majú určitý životný sen ale neskôr zistia, že to čo hľadajú je v podstate niekde inde. Chválim všetkých troch hlavných hrdinov, môj osobný vyvolený je Tom Hughes, chválim Felicity Jones, ktorá je príjemná neafektovaná herečka a pravdaže všetkých ostatných. Ale moja osobná hviezda vďaka a obdiv patrí herečke Emily Watson, ktorá viac ako pol filmu nepreriekla ani slovo, ale jej oči a pohyby hrali za slová.Film s dobre vybratou hudbou aj exteriérmi. 100% (17.09.2011)