Obsahy(1)
Mýty, legendy a skutečnosti ze života slavného atleta v dokumentárním filmu.
Mnoho sportovců v historii už neslo přívlastek fenomenální. Padlo mnoho rekordů, mnoho obdivuhodných výkonů, proběhlo mnoho nezapomenutelných chvil. Emil Zátopek byl však jedinečný. Jeho kariéra byla závratná a dlouhý seznam sportovních úspěchů dosud nebyl překonán. Jeho sportovní dráha začala za druhé světové války a vyvrcholila v padesátých letech v zemi, která se proslavila svým nevděkem k vlastním hrdinům. Podle toho také vypadal jeho životní příběh, který inspiroval scenáristu a režiséra Miroslava Kačora k natočení tohoto životopisného dokumentárního filmu o pozoruhodné osobnosti Emila Zátopka. V dokumentu na legendárního běžce vzpomínají jeho bratr Jiří, manželka Dana, kamarád a soupeř Mimoun a další. Rovněž uslyšíte autentické dobové záznamy, které byly pořízeny některými lidmi z okruhu známých manželů Zátopkových. Na několika místech zaznívají také autentická Zátopkova slova z různých a o různých obdobích jeho života a objevují se samozřejmě archivní filmové i rozhlasové materiály.
(oficiální text distributora)
Recenze (4)
Osobní výpovědi těch co jej znali... Trenér Zátopka https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Haluza by si zasloužil víc zmínit než jen titulkem "politický vězeň"............................... Po nuceném odchodu z armády jej nikde nesměli zaměstnat, místo našel až u podniku Stavební geologie, takže šest let jezdil a hloubil studny. S kolegy přespával v maringotce, domů se vracel na víkendy jednou za týden nebo i za tři.[8] Španělský novinář, který chtěl vidět, jak čtyřnásobný olympijský vítěz žije a kterého za ním Dana Zátopková zavezla, spatřil Zátopka, jak zablácený pracuje ve špíně a bahně. A podle Dany Zátopkové se cestou zpátky do Prahy rozplakal: „Takhle vy tady opečováváte svého hrdinu?"[9] Na počátku 70. let se potupně zřekl své proreformní orientace, kterou zastával v průběhu let 1968-1969 a nakonec patřil mezi signatáře Anticharty. Sovětský svaz 8. května 1984 oznámil, že sovětští sportovci se nezúčastní Letních olympijských her v Los Angeles. O šest dnů později se k bojkotu Olympijských her přihlásilo i Československo, rozhodnutí oznámil předseda Československého olympijského výboru a ČSTV Antonín Himl. Zátopek v prohlášení pro Rudé právo tehdy rozhodnutí přivítal a připojil se k obavám o bezpečnost sportovců.[10] 9. března 1990 tehdejší prezident Václav Havel Zátopka rehabilitoval.[zdroj?] ()
Inspirační dokument. Také běhám. ()
Poklidný dokument o Zátopkovi. ()
Dokument ve kterém vystupují členové rodiny, kamarádi, treninkový partneři nejlepšího českého sportovce. Sportovní snímek ale nečekejte, je zde hlavně popsán "civilní život" Emila Zátopka. ()