Hra o trůny - Série 3

Na třetí sezóně se mi mnoho záležitostí líbilo, zejména rod Lannisterů se povedl, není jediného jejich rodinného příslušníka, který by mě štval, více mě tentokrát bavila i dějová linie Daenerys, konečně se neomezovala jen na sáhodlouhé putování z bodu A do bodu B. Totéž, bohužel, nemohu řict o dění za Zdí, výborné scény se příliš často střídají s nudnými nebo podivnými ( chování postav, zvláště Jona). Jednoznačně kladně musím hodnotit konečné řešení starkovské otázky, zklamání mi naopak přinesly epizody s minimem děje a maximem mluvení do větru, v nichž nedošlo prakticky k žádnému vývoji příběhu. (12.12.2017)

OK, napotřetí zvedáme na totáč. Dějová linka je oproti dřívějšku výrazně lépe poskládána a přechody mezi jednotlivými dějišti a scénami jsou zcela přirozené (na rozdíl od předlohy), postavy doznávají až shakespearovských kvalit a konečně se dočkáváme vynikajících rozuzlení nejen nově nadhozených motivů, ale i témat provázejících seriál už od samého počátku. Třetí řada dokonale zachycuje klíčový prvek ságy, a sice dojem vzájemné propletenosti. Víc než kdy jindy se vyplácí nevnímat Hru o trůny jako jednolitý příběh, epizodu od epizody, ale jako propracovanou a podrobnou tapisérii, jejíž jednotlivé pozapomenuté, dávno představené a zdánlivě nedůležité nitky se zničehonic splétají dohromady a dávají vzniknout úžasnému výjevu (z tohohle pohledu zpětně začínám brát na milost užvaněnou, pooomalounku se rozjíždějící první řadu). Plus jsem se oficiálně zamilovala do ženských postav – můžu je nesnášet (Cersei, Maergery), můžu jimi opovrhovat (Catelyn), můžu na jejich charakteru a způsobu uvažování nich nacházet desítky vad (Daenerys, Sansa a Arya), můžu v nich nacházet typické masturbační fantazie (Yara/Asha, Ygritte a Brienne), a přesto nelze popřít, že na rozdíl od 99% feministických idealizovaných výmyslů se jedná o skutečné, trojrozměrné, chybující lidi z masa a krve, kteří se ze všech sil snaží nějak poprat s podmínkami, do nichž byli vrženi. Tak samozřejmé, a přesto tak těžko k nalezení. (15.03.2017)

Některé pasáže působí trochu mdlým dojmem (Starkové..jasně, všeho do času, filmová verze mě překvapila i jakožto nedávného čtenáře) nebo naopak patetickým dojmem, ale pro fandy tohle nic neznamená. Třetí serie je postavená hlavně na Daenerys a Jamiem Lannisterovi. Ještěže se dá vždycky na někoho spolehnout. (15.04.2020)

prakticky to samé jako druhá řada... jen s tím rozdílem že teď už vůbec nevím kdo je kdo. Třetí řada totiž zcela přímo navazuje na druhou a to bez jakéhokoliv "viděli jste". První epizodu tedy jen zírám a lovím v paměti kdo je ten chlap přivázaný na velké písmeno X nebo "ta" co poletuje kolem krále (jméno nevim... prostě toho blond namyšleného spratka co má za matku Sáru Connorovou). Děj opět poletuje mezi 5-6ti... možní sedmi (já fakt nevím) liniemi. Prostě vždycky chvilku sledujeme někoho. Sníh, "tlusťoch", holka ostříhaná na kluka, ten co spal se Sárou Connorovou (brácha toho mrňavýho), ten co nechodí (po tom jak spadl z okna, když viděl co neměl), tu co má draky, Krále Starka (Iron Mane díky za připomenutí), pak nějakýho chlapa... možná i dva... a samozřejmě vše co se šustne v tom království kde kraluje blond spratek. Určitě jsem něco vynechal. Jasně... ten na velkém písmenu X... To ale není to nejhorší. Nejhorší je, že už zcela nevím proč jednotlivé postavy dělají to co dělají nebo kam jdou (většina někam jde). Co mě vyloženě nasralo byla osmá epizoda. Jako tlusťoch přijde na to k čemu je "lesklá špička" a ZAHODÍ JI A UTEČE!? (28.07.2016)

No tak do nějakého 7. dílu pořád jen to samé. Slovní válka, intriky. A myslím si, že toho je za ty dvě a půl řady ažaž. Už mě to nedokázalo ničím překvapit. Nicméně konec řady je tak šokující, že mi to zklamání předešlých dílů celkem vynahradilo. Takhle to mělo vypadat už dříve. Uvidíme, s čím se vytasí soudruzi v další řadě. A doufám, že tempo udrží. (03.07.2016)