Já, padouch

Když u nějakého animáku taková spousta uživatelů nadává na přehnanou infantilnost, tipl bych si, že budu nadávat taky, ale ne. Despicable Me mi nijak přehnaně dětinské nepřišlo. Je to milé, je to zábavné. Častokrát až do takové míry, že jsem dostal menší záchvat smíchu. Hlavní hrdina je neskutečnej sympaťák, škoda jen, že se ke konci nechal trochu "zkazit". Kdyby ten film měl koule na to, aby jel celou dobu ve stylu té poměrně drsné první půlhodinky (Box of shame v děcáku - to je fakt dětinskej vtípek, uživatelé nespokojení...), bylo by to u mne dokonce za plnej počet. Vážně velice milé překvapení, sedlo mi to víc než letošní Drak a Toy Story. (09.12.2010)

„Nazdar sused. Tvoj pes mi zasa nechal na trávniku prekvapenie.“ – „No, vieš, aké sú psy... nechajú to tam, kde to na nich príde, he-he-he.“ – „Mŕtvi nie.“ – Hrobová chvíľa mrazivého ticha. - „Žartujem... ale nie je to zlý nápad.“ Už za nápad (nakrútiť film z pohľadu „klasického komiksového zloducha“) si film zaslúži 80%, nevraviac o svižných postavičkách, zábavných dialógoch či sranda hláškach a fajn vizuálnej podoby. Ale malo, či skôr NEMALO, to niečo, čo by ma „naozaj strhlo“. Každopádne dávam palec skôr hore („Mama, keď budem veľký, tiež poletím na Mesiac.“ – „Zlato, blbcov v NASA neberú.“). (27.05.2011)

Nechala jsem se přesvědčit, že Padoucha musím vidět, protože se mi to bude líbit a budu se u toho náramně bavit. Jedna postava tam je mi prý hodně podobná. Já důvěřivá podlehla a film si opatřila. Podlehla jsem přesvědčování přes intuitivní odpor k těm pinožícím se poskakujícím žlutým nesmyslům vydávajícím divné zvuky a tupě se hihňajícím. Jedna postava mi tam je skutečně podobná. Je to ta, co se chová rozumně, racionálně a trapně se nepitvoří (ne, není to ten pes). Ty oživlé křupky vydávající pištivé zvuky mě neskutečně sraly, zlý matfyzák křísil k životu moje dávno pohřbená traumata z mládí a dobře jsem se u filmu bavila jen ve chvílích, kdy jsem se odcházela podívat, co se děje za okýnkem mé automatické pračky. Lidský masochismus je nekonečný. Schválně, jestli je druhý díl jenom stejně blbý, nebo jestli se podařilo vytvořit zhůvěřilost ještě větší. (04.11.2015)

Použité, klišovité, předvídatelné, vyděračské, tuctové, přeceněné, tak nic z toho Despicable Me není :o) Jako každý animák je určen hlavně pro děti a přerostlé děti jako jsem já, ale podle nechápavých tvářiček, které jsem měla možnost vidět v kině a stále vychechtaného tatínka sedícího za mnou usuzuji, že i dospěláci najdou zalíbení. Mimoňky na heliu si musí oblíbit každý. (03.01.2011)

V podstatě z toho mám naprosto identické pocity, jako z Monsters vs. Aliens. Jenomže MvA byli více do sci-fi, kdežto tady se hraje spíše na gagy nabitou ztřeštěnost, která má viditelně zaujmout větší počet mladších, než dospělejších diváků. Tedy ne, že by Monstra versus Vetřelci nebyli pro děti, jenom se mi prostě líbili víc. Jako veliké plus počítám krátký film o minionech (BA-NA-NA!) a doufám, že se ještě někdy v budoucnu těchto roztomilých prťousků dočkáme. Časem by se všichni mohli objevit ve společném filmu třebas s tučnáky z Madagaskaru a Scratem z Doby ledové. Dokáže si někdo představit tu výbušnou akci :-)? (01.01.2011)