Velký Ziegfeld

Velkolepý životopis muže, který stál za fenoménem Ziegfeld Follies. Ač bylo film nutné plánovat jako projekci s přestávkou, ty sekvence z Follies za ten čas rozhodně stojí. Něco tak grandiózního a opulentního se sice v toku času z filmového umění vytratilo, ale díky starým filmům žijí ty show dodnes. A je důležité se k nim vracet. (24.10.2020)

Senzační tříhodinový životopisný film o velkém Flo Ziegfeldovi. Jen trochu zamrzí, že Myrna Loy, na kterou jsem se osobně těšil nejvíc, má ve filmu strašně málo místa (objeví se sotva tři čtvrtě hodiny před koncem a ani potom není zdaleka ve všech sscénách). Rozjezd je lehce pomalejší, ale neskutečně silný závěr napavuje všechen dojem. (06.03.2006)

Mám rád filmy z této doby, ale tohle mě tedy příliš nenadchlo. Přišlo mi, že jde pouze o slepenec scének a hudebních čísel, bez výraznějšího příběhu a celé to trvá přes 3 hodiny... Některé písničky a taneční vystoupení se mi ale moc líbily. Nejzajímavější na tom ale je, že Luise Rainer, která za tento film dostala Oscara, dosud žije a je tedy nejstarší žijící držitelkou zlaté sošky. (07.03.2012)

Životopisný film, či spíše pocta Florenzi ´Flo´ Ziegfeldovi, Jr. (William Powell), podnikateli v šoubyznysu. Potkáváme ho na pouti, kde se snaží nalákat lidi na představení siláka Eugena Sandowa (Nat Pendleton). Úspěšnější je však jeho konkurent Jack Billings (Frank Morgan). Tito dva podnikatelé půjdou spolu nahoru po řebříčku úspěchu. Billings bude mít šťastnou ruku při objevování nových talentů, Ziegfeld bude mít zase více šarmu a drzosti, aby mu je přebral těsně před podpisem smlouvy. Takto se Ziegfeld seznámí se svou první ženou, francouzskou Annou Held (Luise Rainer), i se svou druhou ženou Billie Burke (Myrna Loy). Film není životopisně přesný, např. v závěrečné scéně Ziegfeld umírá doma, v bytě na Broadwayi, naproti divadlu. Ve skutečnosti zemřel v Hollywoodu, kde jeho žena dostala práci. ´The Great Ziegfeld´ je jedním ze symbolů ´zlatých dob Hollywoodu´. I když je film černobílý, režisér a scénograf oživili kostýmy a scény ve velkolepém stylu, kterým se Ziegfeld proslavil. Scéna byla rozlehlá, věčšinou otočná, dekorace byly obrovské, např. dlouhé schodiště nebo šikmé stěny, kde mohly vyniknout zástupy krásných děvčat, mnohé z nich nezpívali ani netančili, a jejich ještě úchvatnější šaty s dlouhými vlečkami. Režisér Robert Z. Leonard měl jako technickou poradkyni druhou manželku Billie Burke. Ta podle své dcery Patricie, která je ve filmu ukázáná ještě jako malé děvčátko, tento film vůbec neměla ráda. Ve filmu jsou představeni i někteří umělci, které Ziegfeld objevil a proslávil ve svých show. Např. Fanny Brice hrála samu sebe. MGM vyprodukovalo další dva filmy o Ziegfeldovi – v roce 1941 ´Ziegfeld Girl´ a v roce 1946 ´Ziegfeld Follies´. (19.01.2015)

Nemůžu si pomoct, ale jako příběh o člověku je to takové klasické, má to celkem standardní vývoj, jen některé ty scény to oživují a dávají tomu duši. Hudební a kabaretní čísla jsou zajímavá, někdy i tím, jak jsou dlouhá. Pro seznámení s osobou Flo Ziegfelda je to ale rozhodně dobrý film, který vás neurazí. (30.05.2017)