Qie ting feng yun

Nadupaný thriller takřka bez jediného hluchého místa. Často velmi zkratkovitý scénář nenechá diváka ani na chvíli vydechnout a vyžaduje jeho absolutní pozornost. Méně důležitým scénám a vedlejším liniím je dopřáno naprosté minimum prostoru, takže zbytečně nezdržují a nenarušují spád filmu jak tomu v tomto žánru často bývá. Svůj účel však díky zkušené režii i přes svojí stlačenost bohatě plní. Overheard díky tomu i přes svojí délku zvládá sdělit mnohem více než průměrný dvouhodinový krimi-thriller. Parádní hudba a celkový "look" jsou spolu s přesvědčivými hereckými výkony už jen třešničkami na dortu. (19.09.2011)

Na rozdíl od svého času napjatě očekávaného "Confessions of Pain" s jeho odtažitě vycizelovaným stylem a překombinovaným scénářem je "Overheard" konečně plnohodnotným návratem (větší části) tvůrčího týmu stojícího za zázrakem jménem "Volavka". Forma ani scénář tu neexhibují a naopak nechávají veškerý prostor postavám. V souladu s tím a faktem, že ve filmu nejsou žádné akční a principielně ani dynamické žánrové scény, se role hlavní atrakce přenáší na skvostné herecké obsazení v čele s jedněmi z nejlepších herců působících v současném Hongkongu - Lau Ching Wan, Louis Koo, Daniel Wu a Alex Fong, kterým v menších partech sekundují Waise Lee, Michael Wong. Pozvolné vyprávění pečlivě buduje napětí překvapivě klasickými a nekřiklavými prostředky – důsledné předestření výchozí situace a její decentní stupňování, přičemž v obou fázích se staví na pečlivém rozzáběrování, které přehledně ukáže všechny prvky scény. Overheard překvapí svým stylem, který na jedné straně vychází z postupů současné hongkongské kinematografie orientované na zahraniční trh (hyperrealismus, opuštění osobitého spektakulárního stylu 80. a 90. let), ale současně se vyhýbá povrchní plochosti. Jestliže o jiných high concept filmech z Hongkongu posledních let (včetně zmíněného "Confessions of Pain") lze říci, že jsou jen nablýskané exotická cingrlátka určená k okouzlení zahraničních diváků, "Overheard" ukazuje, že v Hongkongu může vzniknout film globálního (chcete li hollywoodského, ve smyslu univerzální přístupnosti) ražení. (31.01.2010)

Film, který začíná tak ale tak pozvolna, až mě fakt nudil. Bohužel, v první hodině se toho moc extra zajímavýho a zapamatováníhodnýho nestane. Zato poslední půlhodina, to je úplně jinej film. Takový tempo mělo být nasazený po celej film, nebo měli z mýho pohledu přidat alespoň něco, co by oživilo první hodinu. Herců jsem rozeznával asi 5, zbytek mi neskutečně splýval, protože byli vybraní snad podle jednoho klíče. Co mi sedlo, byla hudba, ta byla opravdu moc příjemná. (17.12.2013)

Hong Kong rovnako nikdy nenatočí tak kvalitný snímok ako South Kórea, ako Mourinho nebude hrať tak "ľúbivý" fotbal s lobdou ako Pep. Napriek tomu, že ma pomalé tempo napriek solídnej téme dokázalo dostať takmer do kómy, snímok svoju kvalitu má. Záver je pre mňa taktiež tŕňom v oku, takže smelo smelá trojka. (29.08.2016)

Z čisto osobných dôvodov sa moja pozoarnosť zamerala na Daniela Wu a Louisa Koo, ale je fakt, že tento film stojí na celom ansámbly hercov, ktorí sami dokážu zaplniť priestor (vid vyššie - a JFL ku nim pridal trochu viac), no vedia ustúpiť kolegovi. Policier zameraný vlastne na neakčnú stránku policajnej práce presne niečo takéto potreboval. Qie ting feng yun (inak, "feng yun" = vietor a oblaky, niečo nevyspytateľné, neovládnuteľné, čo vie zasiahnuť do ľudských rozhodnutí a plánov) ma hodil tak o necelých desať rokov nazad svojou atmosférou, nielen snímaním, ale aj soundtrackom, ktorá krásne konvenuje so všetkým ostatným, pridáva "špetku" oldschoolovej celostnej surovosti prostredia, a to aj napriek (ale možno ani nie) pozornému oku tongzhi strážneho, ktorý dohliadal, aby zlo bolo potrestané tak, aby sa tým nenapáchalo iné, nepotrestané zlo. Hoci to dostalo taký trochu disneyovský podton. (kto má ešte v pravej lište rozkrelslené ťahy pre "xihuan de xi"?) (06.01.2012)