Generál Nil

Poláci už se cítí i na dobové historické životopisné příběhy. A jdou jim skvěle. Jen u filmu Generál Nil jsem měl trošku problém s tím, že jsem se příběhově těmi různými časovými flashbacky a přeskoky poměrně dost ztrácel. Nakonec jsem ale smysl všeho pochopil a docela se podivil. Vlastně nepodivil. Jen utvrdil v tom, že padesátá léta minulého století byla hnus nejen u nás, ale i v Polsku. (19.07.2016)

To je teda sila...Boľševický mor v Poľsku po roku 1945. Nenašiel som na tom filme ani jednú chybu. Všetko pasuje dokonale, presne podľa overenej nedávnej histórie o Augustovi Emilovi Fieldorfovi, známemu ako generál Nil alias Walenta Gdanicki.Je to ešte lepší film ako Katyň alebo Schindlerov zoznam.Hoci mal generál Fieldorf čiastočne nemecký pôvod, v čase druhej svetovej vojny ako šéf domáceho odboja kynožil Nemcov hlavne vo Varšave a v jeho okolí. Odmenou za jeho hrdinské činy bola slučka v roku 1953, bol zbavený akéhokoľvek práva na spravodlivosť, dokonca aj na dôstojný pohreb.Generál Fieldorf bol skutočný muž a pravý poľský hrdina, ktorého život ukončili boľševici... na miesto pocty a vyznamenania...slučka na krk a a zakopať na neznámom mieste. Dodnes nie je známe jeho miesto posledného odpočinku. V roku 1989 bol oficiálne rehabilitovaný. Hlavný podiel na odsúdení generála Nila mala hlavná súdna žalobkyňa ktorá sa volala Helena Wolinska-Brus, táto boľševická kurva poslala na smrť veľa Poliakov. Všetky jej procesy boli zinscenované a zmanipulované. Len pre informáciu...Už v roku 1956 dokonca sami poľský boľševici uznali tieto procesy za zinscenované a tejto červenej boľševickej kurve hrozilo až 10 rokov väzenia, ale takéto kurvy majú vždy šťastie, a tak táto červená kurva zdrhla do Anglicka, kde v Oxforde v roku 2008 skapala. Angličania ju napriek výzvam z Poľska (a nielen z Poľska) odmietli vydať, čo je pre mňa nepochopiteľne. Pre komunistických voličov povinný film...možno by dostali rozum. (01.04.2013)

Bezprostředně po zhlédnutí jsem nabyl dojmu, že nám pšontci sprostě vyčórovali Heliodora Píku, aby mohli taky frajeřit, že jim jejich zkurvení komanči zařízli významného generála a válečného hrdinu. Historické zásluhy a poválečné osudy Cheliodora a tu tego Emila jsou totiž skoro jako přes kopírák. Ale naše rudé kurvy byly první, heč! Čili jejich rudé kurvy jen o čtyři roky později skopčili nouhau a trapně se opičili. Každopádně je z toho takové to klasicky šablonovité, solidně natočené i zdramatizované životopisné drama o zrůdnostech levotočivých pamrdů a jejich obětech, jakých už bylo uplácáno minimálně několik desítek. Ale zjevně je to pořád málo a my ne a ne se z historie poučit, ač inicializační metody novodobých vypočítavých neomarxistických sviní a jejich zmanipulovaných přitroublých pohůnků, kteří v masově šířené patoideologii kolektivního myšlení nacházejí své místo na slunci i sysel života, jsou naprosto totožné s jejich předchůdci, a je jen otázkou času, kdy od potlačování svobody slova, cenzury a veřejné dehonestace a ostrakizace jiných názorů přejdou zase do masitější fáze dvě. Načež věční gaučoví bojovníci budou opět pár dekád s jhem a kravským zvoncem na krku obětavě orat na 120 % pro „blaho lidu“ a unisono bučet eurointernacionálu ve jménu těch, co „byli ničím a teď jsou vším“. (30.03.2022)

„KDO ALE UVĚŘÍ, FIELDORF, KTERÝ PROLIL TOLIK NĚMECKÉ KRVE A SPÁCHAL TOLIK ÚSPĚŠNÝCH ATENTÁTŮ, BYL ZRÁDCE A KOLABORANT?…“  Byl jednou jeden polskej hrdina, kterej věřil, že jeho (hrdinský) skutky soudruzi ocení i po válce… Historickej film, kterej potvrdí, že z Ruska nikdy nic dobrýho nevzešlo (Jen počkej, zajíci?... inu dobrá…). A taky, že hrdinů jsou plný hřbitovy. Nejde jen o vyšetřovací metody, ale o onu absurdně morbidní situaci, kterou může vytvořit (asi) jen totalitní režim!  /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) V roce 1989 byl generál Fieldorf zproštěn obvinění a rehabilitován. V roce 2006 mu prezident Lech Kaczyński udělil Řád bílého orla.. 2.) Film je závěrem trilogie sestávající z „Výslechu“ (1982) a televizní inscenace z roku 2006 „Smrt Witolda Pileckého“. Trilogii spojuje témata odporu proti útlaku komunistických úřadů. 3.) Thx za titule „KenoL“. ///                         PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (01.11.2023)

Nespravedlnost, hněv, marnost. Další z řady polských filmů vyrovnávající se s národními dějinami. A zároveň příběh o tom, že naše minulost nás nakonec vždy dostihne, a to ať už byla jakákoliv. Hlavní hrdina je dostatečně charismatický (zajímavé sledovat, jak se 1 ze 2 hlavních představitelů Sexmise proměnil) a děj, i když divák předem zná konec, nenudí. Jen bych asi ocenil víc než jednu akci pod generálovým vedením (ten všudypřítomný respekt by byl uvěřitelnější). Vidím to na solidní 4*. (15.07.2014)