Obsahy(1)
Gabi ng lagim je filipínská hororová antologie skládající se ze tří povídek.
V první povídce se v malém městečku začnou objevovat mrtvoly, které jsou zcela zbaveny krve. Místní obyvatelé se tak musí postavit upírce a jejími mistrovi dříve, než dostanou krev mladé panny, po které tak touží.
V druhém příběhu povstává neprávem obviněný a následně zabitý muž z hrobu, aby se pomstil za spáchanou křivdu a k pomstě používá své useknuté létající ruce.
V poslední části se skupinka mladých lidí vydává do starého domu, ve kterém by měl být ukryt poklad. Zabouchnou se však za nimi dveře a oni jsou nuceni v domě strávit noc. V domě však rozhodně nebudou sami.
(hladass)
Recenze (8)
Tři povídky jakoby vypadly z Příběhů ze záhrobí. Nejlepší je hned první s upírkou Mellisou. Tu vyšle její mistr do malého městečka, aby se napájela krve z tamějších milých a hodných domorodců. Když se stanou tři muži jejími oběťmi, přichází čas k odchodu. Předtím by však Melissa ještě ráda okusila panenské krve. Temná hudba, hřbitov a zakrvácená ústa po zákusu. Jen bylo zvláštní, že dospělé chlapy přemohla hravě, avšak děti se jí přeprat nepodařilo. Druhá povídka je o pomstě ze záhrobí. Pěkný nápad, dobové zpracování - useknuté ruce na drátech příliš nevyděsily. V obou povídkách jsou znát silné křesťanské kořeny - proti upírům i nemrtvým pomůžou kříže, růžence, ba v nouzi i modlení. Třetí příběh je groteskou, jak ji známe z dob Laurela a Hardyho. Přehrávání, vzájemné strašení, komičtí duchové. V závěru se ukáže, jak to se strašidelným domem je. Příjemná raritka. ()
Gabi ng lagim je filipínská hororová antologie skládající se ze tří povídek z roku 1960. Víc jsem číst nemusel. To mi stačilo aby mě to nalákalo. První povídka je o malém městečku do kterýho zavítá upírka se svým pánem. Druhá povídka je o neprávem obviněným muži jenž si jde srovnat účty ze záhrobí. První dvě povídky se i k přihlédnutí k roku vzniku dají brát vážně. Třetí povídka je pak vyloženě groteskou o starým domě ve kterým straší(nebo ne?) a měl by v něm být poklad. Jde o raritku a já jsem rád, že jsem jí viděl. Víckrát už ji ale vidět nepotřebuju. Slabší 3hvězdy. ()
Gabi ng lagim je nejdéle běžící rozhlasová hra, která se většinou týká duchářských a hororových příběhů a která byla několikrát zfilmována... Jako v tomto případě... Původně se tato antologie skládala ze čtyř příběhů, ale z nějakých důvodů byl první příběh vystřihnut a dochovala se jen zktácená verze se třemi příběhy... Děj jsem lehce naznačil v obsahu, tak se k němu vracet nebudu... Co se týče celkově řemeslné kvality filmu, je třeba si uvědomit, že se jedná o hodně raritní a dosti těžko dostupný film, takže obraz ani zvuk nejsou moc dobré, ale to není v tomto případě to nejdůležitější... Podstatné je (nebo pro hororového fanouška by mělo být), že má film parádní gotickou atmosféru (zejména druhý kousek o pomstě neprávem obviněného muže), kterou ke konci trochu ztrácí díky lehce komediálně lazené třetí povídce... Přece jenom skupina pitvořících se mladíku, lekajících se sami sebe, není úplně to pravé ořechové... Ale co už... Tento kus musím prostě každému, kdo má rád gotické nebo všeobecně raritní horory, jednoznačně doporučit... ()
Hodně laciný, ale poměrně zábavný antologie. Nebudu tu nic extra vypasovat kolegové to udělaly za mě, jen to že film má solidní atmosféru a scény s duchy kde byly ve zdi jenom ruce byly hodně fajn. Jen občas film kolísá a neví co přesně na člověka hodit, prostě se moc snaží vystrašit a pak to dopadne jedině úšklebkem. Ale i tak se jedné o jeden z mála hororových filmů s Filipín na který se dá bez problémů koukat. ()
Echt raritka, dostupná jen v příšerný kvalitě. Což mě rozhodně od projekce neodradilo, a já si tak můžu odfajfknout další zkouknutou fajnšmekrovskou obskurnost. No řekněte, kolik jste už viděli filipínských povídkových hororů z šedesátých let? Já teda jenom jeden. Fajn je vědět o pozadí filmu, který tady zmiňují ostatní kolegové, a který je ve filmu dokonce v poslední povídce explicitně zmíněný. Ve výsledku se jedná o celkem fajn záležitost, jen musí být člověk shovívavější, přecejenom se nacházíme na Filipínách roku 1960. ()
Prvý príbeh o upíroch sa striktne drží zaužívaných schémat. Strach pred slnečným svetlom a krížmi, otvárajúca sa truhla, postava meniaca sa na netopiera, dva drobné otvory po očných zuboch. Tak prečo to nefunguje? Prečo v úvode nemá upírka problém prísť za slnečného dňa k obydliu rybárov? Ako to že sa vyľaká krížika na retiazke a na cintoríne plného krížov je ako doma? Prečo sa deti dokážu ubrániť a s ľahkosťou ju od seba odstrčiť a v súbojoch s mužmi má prevahu? Asi najviac ma dostala postava, ktorá oboch vyciciavačov (aj keď tu saje iba ten s väčším poprsím) zlikviduje. Jednoducho za behu zahlási a to bez akéhokoľvek nastrčeného vodítka, že upírku možno niekto ovláda. Logika tu jednoducho vzala za svoje rovnako ako majster upír, ktorý sa ukáže len na začiatku a na konci pri trápnom finále. 3/10 Druhý príbeh je o triedu lepší a to v každom smere. Je desivejší, krvavejší a badať tu konečne atmosféru. Zavraždený muž, ktorého neprávom obvinili zo zabitia miestnej tanečnice túži po pomste a spravodlivosti. K tomu mu pomáhajú levitujúce ruky (nie je vysvetlené ako a prečo o ne prišiel). Znie to síce komicky, ale pri predstave, že sa po mojom krku sápu zakrvavené končatiny odseknuté v lakťoch, mi veru do smiechu nebolo. Záver ma dostal, keď samotný dedinčania dotiahli pravého vinníka na cintorín, aby sa s ním duch vysporiadal po svojom. 6/10 Posledný príbeh je o skupine priateľov a ich návšteve strašidelného domu. Atmosféra je opäť v ťahu, chlapci vreštia a škriekajú ako tínedžerky v dnešných amerických vyvražďovačkách. V prvej polovici sa straší ľakačkami, lenže tie vôbec nefungujú. Za vinu to kladiem naozaj starej kópii filmu pri ktorých aj české čiernobiele snímky pôsobia akoby boli nakrútené nedávno, a všadeprítomnej tme. V druhej polovici je to už čistá paródia s odkazmi. Skupinka počúva pôvodnú rozhlasovú hru Gabi ng lagim, skupinka prebieha chodbou z jedných dverí do druhých ako v kreslených groteskách, skupinka sa pohybuje v zrýchlených scénach a na úplnom konci pointa, ktorú uhádnete hneď v úvode. 1/10 Čo dodať na koniec? Určite iný prístup filipínskych žien pred zlom, pretože toľko nejačia, nesnažia sa mu utiecť (ak už aj hej, tak nie blbým smerom) ale čo najskôr hľadajú kríž a oháňajú sa modlitbami. Rozhodne rarita, ale iba na jedno pozretie. ()
Zaciatok filmu, ktory vo mne vzbudil nostalgicke spomienky na davnu eru, ked este boli v kurze platne a tato bola riadne doskriabana. Taky som mal pocit z tohoto filmu, ked som videl prve zabery filmu nie moc dobrej kvality. To ale nevadi, hlavne ze obsahom ma tieto tri pribehy celkom zaujali. Aj ked obcas to vyzeralo k smiechu. ()
Upíri, duchovia, cintorín..., poviedková raritka z Filipín. Prvé dva príbehy majú fajn atmosféru, škoda toho tretieho, ktorý spadá do kategórie groteska. Na jedno pozretie fajn. ()