Ztraceni v lásce

Nevyužitý potenciál. Tvůrcům se tam občas podařila dostat lehce melancholická atmosféra, posmutněle táhnoucí se dny, ale rozhodně ne po celou stopáž. Přesto oceňuji tu snahu natočit něco více reálného, méně vypočítavého vůči divákovi. Příjemná civilnost, byť místy trošičku švihlá. A taky jedna z mála romantických komedií, kde mají oba hrdinové 99% sólo a potkají se v minimálním počtu scén - což je taková milá netradičnost daného žánru. 60% (06.05.2014)

Tahle originální romantická komedie, listem Le Figaro pojmenovaná jako mladší sestra Amélie z Montmartru, mě naprosto okouzlila a dá se říct, že pro mě představuje nejhezčí letní filmový zážitek. Poprvé jsem měl možnost sledovat herecké umění Mélanie Laurent a okamžitě jsem si ji oblíbil. Ne nadarmo je považována za jeden z největších francouzských talentů současnosti, což potvrzuje role v Hanebných parchantech. Myslím si, že její zasněná Chloe a romantická zápletka s frustrovaným Jackem pohladí na duši každou citlivou povahu. A srovnaní s Amélie shledávám naprosto příznačným. (03.09.2009)

Mélánie patří mezi mé současné francouzské TOP miláčky, především ten její krásný pohled umí u mě zapůsobit na patřičných místech, ale i jako herečka je neskutečně super. Bohužel to samý nemůžu říct o tomto filmu nejen že na mě nezapůsobil na patřičných místech, ale nemůžu o něm ani říct, že byl neskutečně super. Jsou tam humorný chvilky, ale není jich moc a ta romantika mě přišla až moc filmová a tudíž příliš málo osobní. (05.12.2011)

Mustr střižený podle Marka Levyho, televizní vzhled, ale jinak dokonalý film o mírně střelených lidech blížících se střednímu věku a toužících po lásce. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/ztraceni-v-lasce.html --- Pokud znáte knížky Marka Levyho, tento film je na ně podobnou variací, také se odehrává ve Francii a multikulturním prostředí, avšak ze ženského pohledu. Hrdiny tohoto filmu jsou lidé ve věku, který se začíná blížit tomu střednímu, přesto jsou stále trochu střelení - podobně jako u Marka Levyho. Podobně je hlavní ženská postava z Francie, chlápek z USA - být z Anglie, je to zase Levymu hodně podobné. Jenže autorkou scénáře a režisérkou je Jennifer Devoldère. Příběh i zpracování je trochu televizní a překvapivě negativem je i český distribuční název, který se snaží navázat na Ztraceno v překladu, ale láká tím na žánrově poněkud odlišný film (Ztraceno v překladu není primárně o milostném vztahu, ale o chlapské krizi středního věku). Pokud se však smíříme s pomalejším tempem vyprávění (a zde se srovnání se Ztraceno v překladu nabízí), čeká nás příjemný snímek (trochu mi syžetem připomněl Lásce na stopě) o hledání toho pravého / té pravé, když nám osud ze začátku moc nepřeje a je potřeba mu trochu pomoci. A za všechno může jedna plechovka a jeden červený kufr. Kolem nich žijí jejich přátelé, rovněž trochu střelení, ale naštěstí mírně a v mezích jistého široce pojatého normálu, do toho přidejme vizuál samotné Paříže, vhodně použité písničky i uvěřitelné herecké výkony a uvěřitelné problémy a chování postav. (27.01.2010)

Chloé (Laurent) síce žije v Paríži, ale má okolo seba len samé podivné existencie: doterného suseda, oplzlého kolegu, chlapíka vo videopožičovne, ktorý má vždy rady na rozdávanie. To nie je život úplne podla jej predstáv. Ale potom nájde kufrík, ktorý patrí americkému turistovi Jackovi (Bartha), a zdá sa, že sa všetko obracia k lepšiemu. V kufre totiž Chloe objaví celú radu prekvapení ... príjemných a trošku nečakaných.... Presto že ho ešte ani nevidela, uverí, že Jack musí být muž jej života! Je odhodlaná podstúpit akékoľvek strádanie a útrapy, aby bol jej muž života a aby ho našla! Ich romantícký vzťah sa rodí z nečakaných stretnutí, prevádzaných radou nehôd a nedorozumenia. (13.01.2010)