Kočár nejsvětější svátosti

Nemám právě v oblibě tahle konverzační témata z prostředí, které si vybral Prosper Merimée pro svou humornou jednoaktovku, ale pěti hvězdičkami tuhle naši českou klasiku ohodnotit musím pro skvělé herecké mistrovství Jana Wericha i Jaroslavy Adamové, kterým výtečně přihrávají i Otomar Krejča a Miloš Kopecký. Viděl jsem to dílko už mnohokrát a vždy ve mě vyvolává pocit dobré pohody. Kočár - toť názorná a pravdivá ukázka toho, jak se dá oblbnout stárnoucí muž dámou v nejlepších letech. U Adamové mě zaujala i její skvostná mimika obličejových svalů a intonace řeči. (02.02.2015)

Jan Werich se v roce 1962 vrátil do role krále (tentokrát tedy místokrále). Z počátku to vypadá, že španělského místokrále hraje stejně jako Rudolfa II. I tentokrát tak mluví (sám o sobě mluví jako my) a stejně tak vystupuje. To se ovšem brzy změní, když usedne k rozhovoru s Milošem Kopeckým a později s Adamovou, co chtěla být milenkou evropských panovníků. Po slibném začátku se z Kočáru stává pouhé tlachání u stolu a nic se tam neděje. [1182. hodnocení, 58. komentář, 84%] (02.02.2020)

Jak to ten Werich dělal, že nikdy nevyzněl hluše, nevypadal tupě nebo trapně? Uměl si vybrat námět, uměl si vybrat spoluhráče na úrovni a uměl jim dát prostor. Danou látku pozvedl vždy pozvedl výš inteligentním, nepodbízivým hraním. Werich zde hraje s partnerkou J.Adamovou, kterou měl moc rád i reálném životě. Ta náklonnost se v ,,Kočáru" projevuje. Rozverná, povedená hříčka. (01.06.2014)

Dobře velmi řemeslně zpracovaná původně divadelní hra Prospera Meriméa, později převedená na televizní obrazovky a myslím si že velmi obstojně. Režisér Filip byl doopravdy televizní génius. Peru, 18. století : Místokrál Ribera v podání Jana Wericha má starosi-trápí ho podagra a jeho milenka, herečka Kamila Pericholová (Jana Adamová). Skandál, který způsobila při jízdě novým kočárem, se podaří ututlat s pomocí vysokých církevních hodnostářů. V televizi uváděno společně ještě se snímkem "Slzy které svět nevidí" který se mi líbil ještě o něco víc. Herecký koncert jedné veliké legendy a na druhou stranu začínajicí J. Adamové která tak dostala alespoň si myslím velmi dobrou školu a o moc pozadu nezustávala. Později s úžasem vzpomínala na tohoto filmového a divadelního velikána právě nejvíc ve spojistosti s tímto filmem. To se prostě musí vidět co se tady budu dál zbytečně rozepisovat. Vřele doporučuji a to skoro všem. ps: Marthos: Omyl ty rádobyodborníku na slovo vzatej, Jan Werich žádnou uměleckou pauzu a druhý tvůrčí vrchol v letech 52-60 neměl, mezitím se věnoval divadlu, rozhodně tedy nebyl komunisty umlčen, nejdřív v Karlíně a pak v ABC (kde byl ředitelem), do roku 60' a pak se vrátil zas na čas před kameru především do televize..ps: Já to myslím všeobecně, když už píše o tý umčenosti, takže zase vedle, všechna čest, pokračuj..bavíš mne, stejně sis to už opravil, původně si to měl jinak:-) (18.07.2006)

Koncert dvou hvězd : Jana WERICHA a tehdy velmi mladé a krásné Jaroslavy ADAMOVÉ. Je to velmi vtipná hra se spoustou vynikajících dialogů. Škoda, že to nebylo v barvě. Je tam mnoho životní filosofie a zvláštní ukázkou je fakt, že diplomacie (byť z úst ženy) je velikým uměním. Paní Adamová je tam tak okouzlující, že si opravdu nepamatuji ve kterém snímku byla kdy lepší. (13.10.2007)