Tajemství jejich očí

Děj mě zaujal hned od začátku. To je vždycky dobrý znamení! Jenže je to trochu jako houpačka, místy to graduje a napětí se dá krájet a vzápětí se ocitáte v zápletce dvou hlavních hrdinů, jako vystřižené z červené knihovny. Vyústění příběhu se mně docela líbilo, ale zase to celkem zabil konečný příval romantických řečí. (05.09.2011)

BAFTA Awards - 1 nominacia: Najlepsi cudzojazycny film ________ Nastastie som bol dopredu pripraveny, ze to nebude jednoduchy film a naozaj nebol. Zacalo to celkom zaujimavo, ale boli tam stale prechody na minulost a sucasnost a aj napriek tomu, ze film mal zaujimavy scenar, nejak som sa stracal v deji a myslienky mi behali niekde inde, co je skoda. Mozno to bolo tym, ze nie som zvyknuty na argentinskych alebo spanielskych hercov, ale skor si myslim, ze to bolo tym vypravanim a dialogmi, ktore ma nezaujili tak, ako by mali. Rad by som si pozrel aj ostatne 4 nominovane cudzojazycne filmy na Oscara, aby som sa mohol presvedcit, ci si tento film naozaj Oscara zasluzil. Inac pacil sa mi ten zaber na futbalovy stadion, ako kamera prichadzala priamo k nemu bez strihu, potom k tym policajtom, ako nahanali toho podozriveho a mam pocit, ze vsetko bolo bez strihu. Ak to tak naozaj bolo, tak potom maju tvorcovia odomna poklonu, pretoze obycajny divak zahladeny do deja si to vobec nevsimne. ________ Soledad Villamil - (Irene Menéndez Hastings) +++ Ricardo Darín - (Benjamín Esposito) +++ Carla Quevedo - (Liliana Coloto) +++ Pablo Rago - (Ricardo Morales) +++ Javier Godino - (Isidoro Gómez) +++ Bárbara Palladino - (Chica Piropo) +++ Rudy Romano - (Ordóñez) +++ Alejandro Abelenda - (Pinche Mariano) +++ Produkcia: Juan José Campanella +++ (07.04.2011)

Je vždy povznášející nalézt mezi záplavou blockbusterů plných efektů, mělkých emocí a karikatur charakterů, filmové dílo, které se dovolává práva přednést ódu na kinematografii. V době remaků, restartů a vyprahlé pouště plné trouchnivějících kostí originálních nápadů, se do člověka navrací vášeň pro film (který se za ta léta změnil v pravidelnou, ale již tak nepůsobící drogu). Co dělá filmy výjimečnými? Jsou to scény, které si budete v hlavě přehrávat dekády. Takže jenom tak namátkou dvě: honička na stadiónu (to jsem snad ještě neviděl) a výslech (tohle jsem zaručeně ještě neviděl!). Argentinská love story (protože o lásku – a především o vášeň -- tu jde především) se vrhá přes řeky času a zase zpátky s jistotou, kterou jsem již dlouho nezažil. Fragmenty celku do sebe pomalu zapadají a v závěru na vás vyrukují nikoli lacinou pointou, ale logickým závěrem, který vás o to víc položí na lopatky. Příběh se vám zadírá pod kůži a stává se osobní záležitostí (a zároveň prožitou zkušeností), ze které se už nelze vzpamatovat. Po shlédnutí Protektora jsem se bláhově domníval, že jsme již krůček od toho točit filmy světově. Argentinský export mi ukázal, jak hluboce jsem se mýlil (na tuhle společnost náš Film roku zkrátka nemá). (02.05.2010)

Vynikajuci film, ktory nemozno jednoznacne oznacit za kriminalku, pretoze ide skor o vyborne namiesany zanrovy kokteil, ktory sice plynie pomaly, co vsak vobec nie na skodu veci, pretoze nechava divakovi priestor na vlastne uvahy a teorie. Pre mna mimoriadne prijemne argentiske prekvapenie a som velmi vdacny Akademii, ze tento film ocenila, pretoze by som on zrejme nikdy nezavadil. 4,5/5* (22.03.2010)

Díky překvapivému zvratu na konci, který dal celému snímku trochu hlubší smysl jsem přihodila hvězdičku, jinak musím přiznat, že průběh mě moc nepřesvědčil a ani výkony hlavních představitelů. Co ale musím vyzdvihnout je technický kousek sekvence na fotbalovém stadionu, kdy od počátečního záběru velkého celku až ke konečnému detailu jsem v zhruba šestiminutové scéně nezaznamenala jediný viditelný střih. Fajnšmekrovská práce s kamerou od argentinských filmařů. (17.02.2010)