Na doraz

(Sebe)destruktivní konverzační roadmovie aneb pojízdná spermobanka s trvalou... I dal jsem si druhýho Todda Phillipse ve dvou dnech a po absurdním úletu The Hangover čekal jsem přinejmenším stejně svižně napsanou a zrežírovanou pohodovku. Jak už mě při pařbě napadlo, tak Phillips objevil mezistupeň mezi kontrolovanou debilitou a nekontrolovatelným magorismem definovaný jako Zach Galifianakis. Takže bylo jen otázkou času, kdy mu nějaký film "ušijí" přímo na tělo a v případě Due Date je dokonce víc než patrný, že těchle pětadevadesát minut sám vyloženě táhne. Nic proti Robertu Downeymu Jr., jemu prostě ten cholericky arogantní "starkovský" výraz sedí, jen tady hraje chvilkama možná až trochu okatý sparing. Ale celkově jsem se bavil, možná o trochu víc než u samotné "Pařby", byť za ní paradoxně v celkovém dojmu Due Date trošku zaostává. Místy vyloženě perfektní dialogy (skvělá reflexe doby - "Až mě líp poznáte, zjistíte, že mam skvělou povahu. Mam 90 přátel na facebooku, 12 váhá, ale i tak jich mam 90!"), vkusně naředěné "emotivními", prostě lidskými chvilkami a ještě navíc velký plus za halucinogenní jízdu v rytmu nezaměnitelný "Hey You" od Pink Floyd. Svižná komedie se scénářem o životě a nebo jen živelný scénář o bizarnosti života. [final rate: 70%] (16.04.2011)

Velmi sympatická komedie na jedno použití, zvlášť pokud neznáte trailer obsahující cca polovinu hlášek zpaměti (tady v Británii ho z nějakého důvodu museli pouštět před každým filmem). Nejzábavnější film roku si sice představuju jinak a Downey už hrál lepší (vtipnější) role, ale pokud to berete jako velmi příjemnou oddechovku, asi nebudete zklamáni. Tak tři a půl hvězdy. (07.11.2010)

Těžší rozjezd o to lepší dojezd. Ze začátku jsem filmu moc nevěřil, o to více mě ovšem s přibývajícím časem bavil. Člověku je až líto že nemůže prožívat zážitky s ústřední nesourodou dvojicí. Robert Downey tentokráte bezpečně nevtipný vůbec nevadí. Nehodil k dobru ani jednu hlášku. Veškerou pozornost strhává Zach. Vždy jsem v kině ani nedutal co dalšího vymyslí. Jeho postava dokázala natropit pěknou paseku. 65% (29.12.2010)

Režisér Todd Phillips se po poměrně svěží Pařbě ve Vegas stylově i žánrově vrátil ke svému 10 let starému debutu Road Trip. Na doraz ale postrádá jakékoliv kvality Pařby, jedná se jen o nenáročnou, předvídatelnou, skoro až primitivní buddy komedii, která bez jakékoliv invence využívá těch nejhorších klišé a typických žánrových postupů road-movies. Scénář je neskutečná křeč. Cesta dvou nesourodých charakterů je nesmírně nudná, povinné zastávky tvoří bez výjimky nudná a zbytečná camea. Vztah hlavních hrdinů se pak celou stopáž pohybuje na ubíjející linii nesnášim tě–nejsi tak špatný–fakt tě nesnášim–nejlepší kámoši. Ne že by takový recept nefungoval, stačí připomenout dnes již klasickou komedii Letadla, vlaky, automobily z roku 1987, kterou ostatně Na doraz nepokrytě imituje. Tomuto filmu je lepší se vyhnout. (02.12.2010)

,,Vím, že jsme vykročili špatnou nohou… Jsem dobrák, kterého je třeba pořádně poznat…NO TAK, BUDE SRANDA!!“..... A tak R.Downey Jr., uhlazenej týpek s kurevským sebeovládáním prožije spolu s vousatým Z.Galifanakisem, chlápkem, kterej se dokáže dostat pod kůži, pár šílených dní. A zároveň vytvoří nejzajímavější dvojici poslední doby! Samozřejmě, že série nepatrných incidentů povede Petera k zapracování na své osobnosti, ale hlavně to je často docela prča. Rozhodně větší, než poslední romanťárny. Pařba ve Vegas však byla jiný kafe! A přiznávám, že taky ten druh humoru byl někdy ,,nevybíravej“. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Jsem chlápek s trvalou. 2.) Chci se seznámit s chlápkem, kterej mě dokáže postřelit a pozvracet zároveň. 3.) Proč nedat dítěti jméno Sunny? 4.) Libuji si v drsnějším humoru a trapnějších situacích. PŘÍBĚH *** HUMOR *** AKCE * NAPĚTÍ ne (05.02.2011)