Na doraz

No zadna komedie roku nebo neco takovyho se ani omylem nekona. Proste stokrat omletej pribeh o nesourody dvojce, v tomhle pripade vecne zamracenej architekt a vymletej herec s coklem, ktery jsou donuceny nekam cestovat a samozrejme se musi postupne sblizit. Takze je to takovej sled scenek ultimatni kokotina, hadka, udobreni a tak furt dokola. A popravde receno, celkove tu tech foru zas tak moc neni a tech ultimatnich jeste min. Film se ale nastesti muze oprit o skvelou dvojku, Downey se k Galifianakisovi dobre hodi a skvele si nahravaj na jednotlivy fory. Takze ackoliv sem se nijak zvlast nenasmal, tech 90 minut se u toho da v pohode zabavit. (31.01.2011)

Podivná road movie. Pařba ve Vegas byla fajn, ale donekonečna z ní nejde těžit... Galifianakis se tak nějak zasekl v rolích dementů a mně moc nebavil. Zasmál jsem se jen párkrát a měl jsem dojem, že dát tohle individuum vedle Downeye Jr. bylo by to podobné jako by nekdo nutil ve filmu Anthonyho Hopkinse ve filmu prdět a krkat... Celkem jsem se na film těšil, ale to co jsem očekával nepřišlo. Dávám za dva kufry. * * (22.07.2018)

Pokud pojedete do Mexika na pláž, dejte pozor, ať neroztáhnete deku na benzince patřící jedné nejmenované ropné společnosti.. Cestovat z bodu A do bodu B to je navazování nových přátelství, vzdáleností od domova způsobená anonymita podporující uvolněnost k nekalé činnosti, související nedbání na důsledky a získávání doživotních zážitků. Zkrátka road movie. Vděčné to téma pro T.Phillipse, který v crazy/civilním hybridu Due Date i přes pár úliteb pro pubescentní mládež dozrál a dokázal v rámci žánru využít herce, kteří jsou zrovna v kurzu. Tzn. Tony Stark bez brnění vs. ganja Grizzly se záluskem na pupeční šňůru, který by jinak v méně tolerantním nefilmovém světě letěl obloukem hned z prvního mostu směr Mississippi a za ním plechovka s instantním tátou.. (02.06.2011)

Ten film trpí klasickým neduhem nových amerických komedií. I Due Date působí, jako kdyby jeho scénář vznikal ještě během natáčení, někde mezi Dallasem a Grand Canyonem. Film tak ve výsledku připomíná surovou hmotu, kterou nestihl opracovat ani scénárista, ani režisér a ani dramaturg, ale producenti ji již posílali do kin. Chybí tomu kontinuita, návaznost a nakonec to graduje do ztracena (výlet k mexickým hranicím jde zcela mimo mě). Snímek navíc ve finále přiváží i pachuť z toho, že tvůrci měli sakra málo střelného hláškovacího prachu na stominutovou komedii. A ten prach vystříleli sakra rychle... Zach Galifianakis se (zatím) neokoukal a (zatím) neleze na nervy, jeho postava pak doslova žadoní o vlastní spin-off (Aldous Snow pro rok 2010?), Robert Downey junior potom sice potvrzuje status lídra hollywoodské ligy, v roli Petera ale trochu tápe a nepropůjčuje ji skoro žádnou osobitost. Na doraz na oraz funguje. Jen ta křivka zábavnosti padala hodně hluboko a pak se do výšin vracela jen sporadicky. Jedem dál... 60% (14.12.2010)

Zdá se mi to nebo jsou poslední dobou v USA schopní scénáristi, kteří dokážou napsat dobou komedii na zavolání. Protože si nemůžu pomoct, ale těch dobrých komedií tam teď vzniká nepochopitelně dost a všecky jsou se stejně podobným humorem, který mi příjde na Ameriku dost v pohodě. Taky za to ale může nová řada herců v čele se Zachem Galifianakisem, kteří do amerických komedií přinesli parádní závan novoty. Do toho ještě vždycky dobrej Robert Downey Jr., výborná spolupráce, pár nezapomenutelných scén a máme tu jasnou čtyřhvězdu, kterou už připisuju bůhví kolikátý komedii. (13.02.2011)