Kdoví, kdy začne svítat

Pokračování inscenace Zatmění všech sluncí. Jarmila se vrací z výkonu trestu domů k rodině. Všichni na ni hledí tak trochu skrz prsty, v domácnosti všechno přestěhované, pravidelně tam dochází pohledná sestřenice. Navíc se Jarmile nedaři sehnat práci, a to ani s pomocí kurátorky. Dcera není spokojená v zaměstnání na poště a syn začíná podvádět, toulat se a lhát. (08.06.2020)

Chápu, že hlavní postava v podání výborně Věry Galatíkové, chtěla za vším udělat tlustou čáru, na vše zapomenout a konečně žít, tak jako před tím. Vadilo mi, že všichni nenazývali vězení pravým jménem, ale říkali "tam" a že si to všechno otevřeně nevyřikali. Samozřejmě tenkrát byla jiná doba a kriminál byl tabu. Sama moc dobře vím, že se musí o složitých věcech mluvit a mluvit, i když někdy je to opravdu těžké. Ale, když spolu přestane rodina mluvit, tak to potom může dopadnout mnohem hůř, protože se všichni tak nějak bloknout a vytvoří si nepropustnou hráz, kterou se jakoby chrání před tím druhým. Mě se to samozřejmě hezky mluví, ale já opravdu řeším věci "face to face." (30.01.2012)

Pokračování inscenace Zatmění všech sluncí. Jarmila se vrací z výkonu trestu a vypořádávání s nastalou situací je hodně těžké a za bolševika muselo být mnohem horší než v dnešní době. Dramaticky dost tíživě zpracované, navíc fakt perfektně zahrané Věrou Galatíkovou, to je teda síla, co tady předvádí. Ukázka mistrovského a přesvědčivého projevu, ostatně tak, jak hrála všude. Petr Hapka jako hudební skladatel používá různé synťáčky a občas působí jako Johny Carpenter :). (02.09.2018)

Pro mě trochu slabší, než první díl Zatmění všech sluncí. Galatíkovou v nápravnym zařízení dokonale převychovali, takže je teď papežštější než papež a pořád akorát opakuje, jak člověk musí bejt poctivej, atd... Když už to vypadá, že pan synátor dělá nějakou nekalou činnost a film by tim pádem moh dostat novej náboj, tak se najednou všechno vysvětlí a je konec. (14.09.2013)

Jako doplnění (dokončení) příběhu filmu Zatmění všech sluncí to docela ujde, ostatně začíná se stejnou scénou, kterou první část končí, jen už na konci výkonu trestu, ale bohužel celkově je to poměrně řídký. Ta psychologičnost mi přijde slabší, i přes to, že i pokračování mělo velký potenciál k vyprávění. Bohužel se tam ani nevyvine žádné pořádné boční drama, které by divákovi zpříjemnilo až zdlouhavé vyrovnávání se opět výborně zahrané hlavní hrdinky s realitou. Vyfiflená dceruška sice zaznamenala mentální posun do kladných čísel, decibelovej synáček však ustrnul ve své omezenosti a jen vyměnil populární hudbu za náklonnost ke šmelině. Změna v osobě manžela naznačovala, že sice dostal školu, když krotil své přihlouplé ratolesti, ale jinak zůstal v zásadě poctivým troubou s ambicemi nepřesahujícími pořízení novýho bouráku. Kladem je ještě kratší stopáž a pokud jste viděli první část, vejde se to ještě do tří hvězdiček. V opačném případě jednu odeberte. (29.05.2015)