Sebevražedný oddíl

Nehvězdičkuju, protože jsem měl co dělat, abych se tím prokousal aspoň do poloviny a zbytek sjel rychloposuvem. Ani by mi nevadila absurdní premisa, že ta banda nýmandů má zastavit zlého Supermana, který by si je přitom během tří vteřin namazal na chleba. Ale muselo by to být aspoň trochu zábavné, což prostě není. Nezajímavé až otravné postavy (hlavně Joker), děj o ničem, akce zapomenutelná. Pohodový film jen pohodovými songy neuděláte. (29.07.2017)

Kazíš nám rande debilní Batmane! Wow to zas byla pecka, nic extra jsem od toho nečekal, ale výsledek se rovná noční můře. V tomto případě naprostý souhlas z Majkem a alchacem. No a co se mě týče, tak si radši pustím znova toho extrémně hejtovanýho Batmata versus Saprmena kde jsou aspoň dvě nejzásadnější postavy univerza. Tady je jenom banda rádoby cool blbečků co jsou drsnější než šmirglpapír a drtí dětskej rating až na dřeň. Někde krátce za polovinou jsem to přestal sledovat a věnoval jsem se radši důležitějším činnostem jako vymočit, zakouřit, vyhonit atd. Proč tedy dávám 1*? No patrně proto, že jsem vyměknul a odpady si už šetřím jenom na skvosty typu Jetelín nebo na ty duchařský sračky zodpovědný za pohřbení žánru horor. Tohle je jenom standartní komiksová srajda jako Mrtvej bazén nebo Kapitán debilita, proto zachovám stejný metr.15% (16.08.2016)

Sabotage reloaded. Výmluvami na studiové zásahy se dá omluvit ledacos, například příšerná úvodní třicetiminutovka, která má 3 úvodní scény a všechny jsou na pytel. Anebo nekonečné montáže, které působí spíš jako character featuretty na YouTube než jako součást dvouhodinového bijáku. Co se ale omluvit nedá a za co může s největší pravděpodobností sám Ayer, to je celková demence příběhu, který nedává vůbec smysl, nezvládá vybudovat koherentní tým, jenž by spolupracoval (to fandění na konci - LOL), a ve výsledku poukazuje na skutečnost, že Suicide Squad by měl problém poradit si i s výrazně menšími rybami, než je "budoucí Superman". Ty voe, tuhle bandu joudů, která z poloviny ani není "meta" (čím je Deadshot, Harley nebo Boomerang zvláštní, he?) by rozprášil i Batfleck, natož někdo s opravdovými schopnostmi. Dialogy z kanálu (Flagg jen drtí vojenské one-linery a brečí, Deadshot hází psycho-moudra a brečí, El Diablo mlčí a brečí, Harley hýká... a brečí). Akce nudně statická a absolutně bez nápadu (to finále, proboha!). I London has fallen dává Ayerovi KO a to je co říct. Tragicky naroubovaný a otravně generický Letův Joker už je jen smutná třešinka na dortu, který si může DC stržit obratem do zadele. Což při pohledu na moji knihovnu nacpanou DC komiksy docela dost nas*re. (05.08.2016)

Plusy jsou, že tam kromě Džareda nehraje skoro žádný další buzík (Aflek byl jen do počtu), ani jeden maskulín tam nenosí elasťáky (Aflek byl jen do počtu 2) a ihned po projekci jsem měl neodolatelnou chuť letět do Tesca a zahryznout se tam do Margotky, protože ta byla skutečně xežrání. Ovšem jinak jsem kurva nasraný, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct značně konsternován. Rok jsem se na to těšil jako Mižigarová na sociálku, drsňák Ájer sliboval konečně nepřiteplený homix, nepřístupný, hustokrutý, černotumorný a tak, no nakonec z toho vylezla obvyklá sterilní a impotentní taškařice, při které sice nemusíte až tak vyděšeně tisknout prdel do sedačky jako u Assvendžrů, nicméně od patnácti byla asi jen proto, aby se nějaký ten čtvrťák náhodou nechytnul špatného příkladu a nenechal si pokérovat xicht ve snaze zapálit si o velké přestávce na hajzlech cigáro bez sirek. A nevytrhnul to ani Wilča Kovář se svou džihádistickou bradkou. Fantasmagorická šestka tu jen tupě a bez invence dvě hodiny honí nějakou dost ubohou a trapnou interdimenzionální ježibabu, kterou, jak jsem se dočetl, prý hrála jakási neodolatelná, SEKSY, přenádherná a veleúspěšná modelka. Doteď mám z té příšerné tlamy noční můry, a to mluvím o jejím přirozeném vzhledu, když měla držku napatlanou uhlím a skrytou pod mastnými dredy, fuckt jí to docela slušelo. Skoro celý film jsem pak přemítal, čemu tak nádherný hnisavý absces, neodolatelný pro masařky, může asi tak tím modelařením podporovat prodej. Aktivátorům septiků? Mastem na hemoroidy? Střevním vývodům? Blicím pytlíkům v letadlech? Obalům na biologický odpad? Či snad antivirotikům na herpes? Ovšem na titulní straně fekálního lajfstajlového magazínu Pšougue by jí to dozajista slušelo náramně. No nic, dost snění a zpátky na zem. Ač zklamán, za tu Margotku to brutálně přebuším, protože jsem si doma po představení při výrobě statické elektřiny skvěle rozhýbal artritidu v zápěstí. (07.08.2016)

Nemohu tvrdit, že by čarodějnice jako z béčkového osmdesátkového fantasy byla tím, co mi v současných komiksových filmech scházelo. Ve skutečnosti jde o zcela zaměnitelného DC zlosyna, který chce zničit svět zkrátka proto, že může. Inovativní už dnes není ani (nechtěné) stvoření zlé Enchantress těmi, kteří by svět měli chránit (čímž je hned zkraje prozrazena pointa filmu – spolupráce s padouchy se vám může vymstít). Zaměnitelná je většina prvků, které Ayer bez ladu a skladu, byť s jistým citem pro rytmus, míchá dohromady. První hodina působí jako zhuštěná rekapitulace desetidílného seriálu – samá expozice, žádný vývoj. Druhá je časoprostorově trochu sevřenější superpadoušskou variací na válečné filmy à la Tucet špinavců a westerny typu Divoké bandy (včetně fatalistického dialogu před finálním střetnutím, ovšem bez podstatnějšího vývoje vztahů mezi postavami nebo schopnosti navzájem spolupracovat). Přestože prolog naznačuje, že protagonisty vyprávění budou Deadshot a Harley, jejich soukromá dramata (vztah k dceři/Jokerovi) vyprávění nepopohánějí, ale pouze zpomalují, neboť mají minimální dopad na směřování děje. Joker, který vypadá jako gotik, jenž vysadil antidepresiva, a vzbuzuje více soucitu než znepokojení, se vždycky jen objeví, napáchá trochu škody a zmizí. Podobně jako navracející se bossové v některých počítačových hrách, jimiž se Ayer zřejmě inspiroval, když za běhu (jak to alespoň působí) vymýšlel a látal zápletku. Kdyby Jokera nebylo, nic se nezmění. Stejně zbytečný a nedomrlý je celý film, který si sice hláškujícími postavami, našlapaným soundtrackem a mírně psychedelickou vizuální stylizací dokáže získat a udržet vaši pozornost, ale ve výsledku jde jen o dvě hodiny rozptylování hlasitými pestrobarevnými atrakcemi bez vážnějšího zaujetí. 55% (04.08.2016)