Kung Fu Panda 2

První panda mě zrovna příliš nenadchla už kvůli prostředí Číny a celé té věci s kung-fu. Přestože se mi tento díl dostal trochu víc pod kůži, s čistým svědomím ty 4* dát nemůžu. Znám spoustu vtipnějších a lepších animáků. Na druhou stranu je tu jako příjemný bonus flashback do pandiny minulosti, to se mi líbilo ze všeho nejvíc. Ale jinak to bylo dost předvídatelné až šablonovité. (27.08.2012)

Také pandy musí řešit krizi identity. Jak druhé díly s oblibou činívají, jde i tento více do hloubky. Po celý film Po řeší, kým vlastně je. Skrze dialogy s otcem, svým mistrem i ostatními bojovníky i prostřednictvím flashbacků do dětství hledá vnitřní rovnováhu, aniž by docházelo k výraznému zpomalení tempa. Nepřetržitý pohyb vpřed za současného pronikání do nitra hrdinovy duše dokázal šikovně skloubit Greengrass v Bourneově ultimátu (k němuž taky dělal hudbu John Powell). Nejspíš trochu zvláštní příměr, ale druhá kung fu panda je opravdu předně smrští akčních scén velkofilmových proporcí, méně již animovanou rodinnou komedií. I když se v ní vtipkuje neustále – i tam, kde by se hodilo zvážnět. Ani bych se nedivil, kdyby na tvářích milovníků kung fu filmů Po vyčarovával větší úsměvy než na tvářích menších diváků a jejich rodičovského doprovodu. Univerzální srozumitelnost je nicméně zajištěna kulturním synkretismem, kdy čínské symboly a reálie koexistují s narážkami na západní konzumerismus i s japonským anime (které stylem animace připomínají Poovy flashbacky). Špičková animace, střídmá délka, jen emoční komplexnosti pixarovek chybí. Čili oproti prvnímu dílu ani horší, ani lepší, akorát s bonusem v podobě nadějného zjištění: Kung Fu není mrtvé, jenom lehce zpandovatělo. Apendix: hodnotím 3D (často využívané v POV záběrech, ale nijak revolučně) a dabovanou verzi, vzhledem ke jménům v titulcích (Jean-Claude Van Damme jako Mistr Krokodýl!) není vyloučeno, že bych za originální znění pár procent navíc přidal. 75% (23.05.2011)

Dvojnásobně pandastické? V rámci filmové nudy určitě. Druhá Kung Fu Panda je dějově vyloženě řídká (s tímhle materiálem by měl film mít okolo 45 minut), akční scény používá spíš k nastavování stopáže než jako prostředek k vyprávění a i humor je poměrně vyvanutý. Ke všemu mě šíleně iritovala snaha tvůrců o zesměšňování žánrových klišé, když příběh samotný je v podstatě jedno klišé vedle druhého bez jakékoliv přidané hodnoty. Motiv hledání sama sebe mě nudil už po pěti minutách, subplot roubující na sebe minulost titulního hrdiny a hlavního záporáka byl tak trochu na facku (hlavně kvůli prologu, který vyspoileruje v podstatě všechno) a těch zdánlivě krátkých 90 minut působilo dojmem rozšířené verze Společenstva prstenu. Never more... trojka syndrom "shrekitidy" jistě naplní až po okraj. 5/10 (23.05.2011)

Stejně jako tomu bylo u Cars 2, kde se mimochodem famfáry nekonaly, máme i zde další černobílé pokračování. Nemá cenu srovnávat tyto dva animáky, protože je mezi nimi dost velký rozdíl, ať už v zábavnosti nebo co se příběhu týká. A tak mi zbývá toto pokračování pochválit. Nápaditostí a animací se nešetřilo, souboje, ačkoliv jsou kreslené, byly zajímavé a ani na okamžik jsem nezapochyboval, že toto bude dvojnásobně pandastické! 75% (23.10.2011)

Zhruba na stejné úrovni jako jednička. Humorné scény sice moc nevycházejí a to neustálé padání a narážení do věci či vtipy o pandově tloušťce už začínají být časem otravné. Uteče to ale velice příjemně a hlavně je tu plno výborné akce, která je snad ještě lepší než v prvním díle a rozhodně se u ní nudit nebudete. 60% (09.12.2011)