Ďábel

Svým hodnocením jsem sesunul snímek z červených čísel, ani tam dle mého subjektivního názoru nepatří. Horory v dnešní době jsou k uzoufání nudné a tento není vyjímkou, jediné napětí nebo otázka byla, kdo je vlastně z těch pěti lidí ten ďábel a raději bych dál tápal, než, že se na konci všechno dozvědět. Hodně je zde vidět ruka M. N. Shyamalana. 30% (01.11.2010)

Tak kde začít? Kdo je kdo, mi bylo jasné cca po dvaceti minutách, jak to asi bude odsejpat se taky dalo poznat, jen ten konec mě trochu zaskočil. Ďábel a pravidla? Super, pokud je to tak, vůbec není nic ztracené, protože dostat se z pekla je jen o podrobné znalosti pravidel a šikovnosti v práci s nimi:-)) (19.12.2010)

Žánrovka par excellence. Řemeslně dobře odvyprávěný příběh o reinkarnaci Satana, těžící z žánrových schémat i z klaustrofobického prostoru. Velmi sugestivní úvodní titulky navozují hutnou atmosféru, která přebije i nějaké ty slabší chvilky v závěru a vcelku očekávané finále. John Erick Dowdle natočil sugestivní horor, to bezesporu, a to konstatuji s vědomím, že tenhle žánr nemám právě v oblibě... ,,Pokud existuje Satan, pak musí Bůh taky..." (30.12.2010)

Pět lidí v kabině a jeden z nich je Debil. Ten má nabiflenou "Teorii výtahů" a umí jej nejen zastavit, tak, že hasiči musí rozřezat půl mrakodrapu, aby se k němu dostali, ale navíc si nadrttil i vyhlášku padesát a tak si jako obvykle z elektřiny dělá papírové čerty... Noční Šajlamalajn nám unyle servíruje jednu ze svých indických bubu bajek, kde pravda a láska zase zvítězí nad lží a nenávistí a logika se zřítí do výtahové šachty, jen co pasažéři naklepou poschodí! A poučení? Zcela katolické! Ať uděláte cokoliv, stačí pár Otčenášů ve španělštině, hezky se omluvit a jste sp(r)aseni! (06.12.2010)

Moje smysly tenhle Ďábel teda zrovna dvakrát nezaměstnal. Na papíře to možná vypadalo dobře, ale po znepokojivých úvodních titulcích už toho není moc, co by dokázalo navnadit. Pět poměrně nesympatických postav (a dosti průměrných herců) je uvězněných ve výtahu, ve kterém se má dít něco napínavého, děsivého, nadpřirozeného.. ale jak říkám, z papíru se to na plátno převést nepodařilo. Necítil jsem napětí a ani žádné sympatie, takže mi bylo vcelku jedno, jestli se po další „temné chvilce“ v krvi objeví ten či onen. Sice se o postavách průběhem jejich uvěznění dozvídáme různé informace, ale ani ty nedokáží nikterak upoutat. A jak si to tak urovnávám v hlavě, hlavní problém byl asi v atmosféře. Třeba hudba nebo kamera jsou fajn, ale právě v onom výtahu jsem atmosféru postrádal nejvíc. Logické facky celému dílku taktéž zrovna nepomáhají, každopádně na průměr to „chlapík v krizi Shyamalan“ a spol. přeci jenom uplichtili.. (05.05.2011)