Hostitel

Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Ale nakonec mám pocit, že se mi to nelíbilo ani na ty slabší čtyři, takže hodnocení dopadlo takto. Z nějakého důvodu si ale myslím, že kdybych byla schopná přečíst celou knížku, možná by na mě i ten film udělal trošku lepší dojem. Jenže jsem se dostala jen tak do čtvrtiny a od té doby leží knížka opuštěně na poličce. Zkrátka mě to nechytlo tolik jako Twilight stejné autorky. A to i přesto, že to má zajímavý námět. Film se mi hlavně tím svým trošku vynuceným happy endem zdál nějak přitažený za vlasy - a to je co říct, když to srovnám s tím, že Twilight na mě udělal dost jiný dojem. Ale je to možná i tím, že Twilight má téma tak nějak čistě fantastické (upíři, vlkodlaci...), takže ta přehnanost k tomu podle mě nějak patří. Ale u Hostitele se mi zdá námět trochu víc zasazený do reálného světa a zkrátka působí skutečněji (ano ano, já vím, jde o budoucnost a o mimozemšťany, ale tyhle věci jsou pro mě zkrátka víc skutečné než "upíři zářící na slunci" :D heh...) Takže určitým způsobem na mě ten konec působil klišovitěji než celý Twilight, i když to zní asi divně. Každopádně, Saoirse Ronan je sice mladá herečka, ale hrát naštěstí umí, což je plus. Na druhou stranu mi ale nebyl sympatický ani jeden z dvou hlavních mužských protagonistů (Jared a Ian). Oba působili jako mužské postavy tak nějak uboze. Čekala bych aspoň od jednoho z nich větší charisma. ~(3,4★)~ (21.04.2013)

Stejně mučivé jako týdenní promítací maraton Posla budoucnosti, jen s tím rozdílem, že tentokrát nejde o pošťáka Keva, ale schizofrenní poštěvák puberťačky Melanie. Kdo je cílová skupina? Dívky pod 14 let? Jehovisté? Žánr sci-fi je jen zneužitá kulisa, Niccolova režijní snaha je jako stříkání parfému z flakónku na nejzasranější toi-toice rockového festivalu. Zaráží mě, jak tak ubohé literární předloze může být věnováno tolik pozornosti přinášející komerční úspěch. Opravdu jsou čtenářky young-adult novel jen jistý druh ptactva, z kterého madam Meyerová trhá psací brka, co pak cpe hluboko do mého chřtánu..? (07.07.2015)

O Andrewu Niccolovi je známé, že jeho projekty jsou hodně sci-fi a hodně autorské. A poměrně zajímavé. Jenže akce nestrhne, romantika je vratká, emoce lehce umělé, postavy a dialogy nešťastné napsané, natahované je to až běda a ani se mi nechce přemýšlet nad tím, koho všechno paradoxně tentokrát vykrádá. A je úplně jedno, že to má lidstvo zase spočítané. Je to na jedno podívání, a když se divák při cestě na záchod zdrží o pár minut déle, nic moc mu neunikne. Nevím, jak velkou roli sehrála autorka předlohy dýchající za zády tvůrců, ale tentokrát to prostě moc nevyšlo. Ale zase úplný průšvih to není.. (28.04.2016)

Zpočátku jsem si myslela, že to bude nějaký únik mezi schizofrenické pacienty psychiatrické léčebny na nějakém ostrově a trochu jsem váhala, zda pokračovat ve sledování. Nakonec ani tak moc nelituji. Docela příjemné, romantické scifíčko s velepříjemnou hudbou, navozující stav vyslání mysli někam do éteru mezi hvězdy. Netypický příběh díky už zmíněnému hudebnímu doprovodu způsobil mé odevzdání se, relaxaci a soucítění s mimozemskou duší. (03.06.2018)

Mam rad Niccola, nemam rad Meyer, paradoxne se mi The Host libil o malicko vic, nez In Time. Sice obcas skripe uveritelnost nekterych momentu (sakra, vzdyt k tomu ukrytu v horach vede vyjezdena dalnice, proc je tedy nedokazali vypatrat podle techto stop? Spis by me zajimalo, jak presne mimozemstani udrzuji lidskou civilizaci v chodu a proc se o to vubec snazi... (19.05.2013)