Hostitel

Sci-fi, ve kterých se mimozemské entity zmocňují těl nebohých bezbranných pozemšťanů, už jsme tu měli a nebylo jich málo. Byl jsem v očekávání a zvědav, jak to všechno nakonec (zase) dopadne. Navíc tu hraje moje oblíbená hvězdička Saoirse. Rozjelo se to vcelku slibně, ale postupně to zabředlo v romantických homo sračkách, které snad pochopí jen dívka okolo čtrnáctého roku, a které mě nesnesitelně sraly. Udělat z tak slibného námětu podřadný Twajlajt s příměsí Jupitera mi přijde jako prznění žánru. Až mi to vyhnalo žaludeční šťávy a udělalo se mi šoufl. Na druhou stranu, kdyby byla hlavní hrdinkou nějaká šestnáctka a odebíralo se to ve stylu Total Recallu, asi by to bylo minimálně stejně potupné (ačkoliv u Hanny jsme byli svědky toho, že to jde). Celkově se tedy musíme spokojit jen s další ukázkou narůstajícího trendu navlhlých romantických blbostí gymnazijního stylu, které cílí na náctileté obecenstvo a starší diváci se u toho budou pouze kroutit. Láme mi to mikročip, ale musím dát pouhé dvě hvězdičky. 30% (16.01.2017)

Četl jsem knihu (překvapivě kvalitní a zajímavá) a film kupodivu nezklamal. Takto jsem si to představoval (se znalostí traileru). Jedině na konci Emily Browning nemusela být (drobný SPOILER - v knize vyberou tělo sedmnáctileté dívky - konec drobného SPOILERu) a úplný závěr jsem si představoval maličko jinak. Rozhovory Melanie s Poutnicí vypadaly, jak jsem očekával, útočiště lidí také, hlavní mužští představitelé splnili představy, atd. Film obsahuje "duši" knihy. Samozřejmě je to kráceno a střiháno, zapojení Duše do lidské společnosti zabere reálně v knize mnohem víc času a je zajímavější, akceptuju ale, že to ve filmu lépe nejde. Možná, že kdybych knihu nečetl, psal bych jinak, ale měl jsem ji při sledování filmu před očima a protože se ve filmu od obsahu nijak násilně neodtrhli, hodnotím pozitivně. Maličko méně akční, než co říká trailer: https://www.youtube.com/watch?v=SRKjf8b4f2E (16.02.2017)

Furt jsem v tom hledal nějakou mormonskou fantazii nebo alegorii ke konspiračním teoriím o plíživý totalitě ze strany současnýho establishmentu, hledal jsem ale asi zbytečně. Je to hlavně vcelku sympatická schizofrenní lovestory (fakt jsem to napsal?), která vtipně využívá toho, že o tělo hlavní hrdinky se perou dvě osobnosti: ta mimozemská i ta původní. A každá osobnost se samozřejmě zamiluje do jinýho klučiny s vizáží členky kapely One Direction. Sráží to nevýrazná plíživá záporačka Diane Kruger, fakt nelogický tajtrdlíkování mnoha postav, zas to má ale fajn akci na dálnici a je to mnohem míň patetický a do sebe zahleděný než Twilight. Tak já nevim. 50% (25.03.2013)

Kniha Meyerovky nebyla vyloženě špatná, aspoň prvních dvěstě stran, oproti stmívání jsem tam změnu zaznamenala, než se do toho nezapletla nějaká láska a pak spisovatelka opět sklouzla k tomu, co předváděla v sérii stmívání (s ještě větší dávkou sebeobětování a sebemrskačství hlavní hrdinky, než v již zmiňované). To co v knize nebylo špatně popsané byl rozvíjející se vztah Melanie a Poutnice a pak jak se dostala k lidem do jeskyně a jak si získávala jejich důvěru. Bylo to dlouhé, pomale se rozvíjející a právě proto celkem snadno uvěřitelné. Ve filmu to bylo jak kdyby s nima byla týden a už se všema byla nejlepší kámoš. To co v knize bylo dobré, to ve filmu buď vůbec není nebo je to změněné tak, že už to s původní "scénou" nemá téměř nic společného. Ubrala bych záběry na šutry a přidala bych víc scén o právě hlavní hrdince, kterak se se všemi zbližuje. A hlavně, po nějaké chvíli Wanda v knize již vůbec nepůsobila jako duše, ale jako člověk, se všema emocema a citama. Nevím jestli to byl záměr, ale ve filmu pořád působila jako ufon. Jsem zklamaná, protože z knihy sem úplně zklamaná nebyla (kromě toho, že Meyerová nadměrně užívá věty jako: Působí mu to bolest, zabolelo mě to, nechci mu způsobovat další bolest a její asi nejoblíbenější: Zalapala jsem po dechu, zalapal po dechu, zalapali po dechu. Steph, choď na kurzy s názvem: Učíme se psát knihu.). (17.04.2014)

Ani nevím jak začít tenhle komentář. Vím, že se mi to líbilo. Líbilo se mi to moc. V očekávání všelicos jsem šla do kina s myšlenkami typu "na csfd to má 60", "napsala to Meyer", "Ta kniha má 550 stran, ach jo, to abych začla rychle číst". A hleďme. Z 550 (už přečtených) stran se stalo dobře sestříhané i celkem dobře vygradované dílo. Nesouhlasím s polovinou komentářů tady. Že to nemělo akci? Dle mého teda mělo. Až se budu chtít podívat na vybuchující talíře v titanicu, pustím si něco od Michaela Baye. Třeba sračkoidní druhý díl transformers. Že je druhá půlka filmu tlachání? Neřekla bych. Saoirse (kterou nemám ráda) hraje perfektně. V půlce filmu se možná někomu stane, že začne mít rád Poutnici víc než Melanie. Diane Kruger se tváří adekvátně duši, kterou má v sobě. William Hurt na mě působil skvěle. Pak tu máme milostný trojúhelník. Ovšem není afektovaný jako v TW (srovnání se tu prostě nabízí), nýbrž pěkně postavený - něco ve stylu Stargate Jolinar - Samantha - Martouf s Lantašem - Jack. Já dávám přednost Ianovi, už jen pro tu jeho božskou tvářičku. Z kina si navíc odnáším dvakrát brekot (při té oběti, i při závěrečné řeči Poutnice - ano bylo to postaveno aby se brečelo a já to fakt nevydržela) a otevřenou pusu při pohledu na vnitrohorní obilné pole. Bože to bylo fakt fantastický. Na závěr všemi očekávané klišé - Poutnice dostane nové tělo. Jsem ráda za toto krásné klišé, i když jsem se musela párkrát v kině v duchu ujistit - Je to Meyer, nenechá jí zemřít. (výběr herečky se mi nelíbil, ale čert to vem). A pak je tu jedno zajímavé srovnání. Stejně jako v Twilightu nakonec Meyer sebrala postavě jedinečnost v tom, že vytvořila duplicitní charakter. V TW působil příchod indiánského křížence uměle až trapně. Byl jako laciné potvrzení děje, které mělo postavám zajistit štastný život až do nekonečna. Nicméně v Hostiteli se "přeběhlík" dokonale vyjímá. Musím říct, že mě to fakt překvapilo a nečekala jsem to. Skvělej konec. Takže dávám pět hvězd a pravděpodobně nadhodnotím o jednu kvůli zdejším dementíkům. Na druhou stranu ta hudba a enviromentální podtext... To si mě získá vždy. Já totiž hodnotím podle toho, co ve mě film zanechá. Nezajímají mě autoři, režiséři ani herci. Když se mi to líbí, tak se mi to líbí a tohle se mi setsakra líbilo. Pro mě je tenhle film vyjímečný - protože je s ním spojený můj nový život. (29.03.2013)