Louis Theroux's African Hunting Holiday
Obsahy(1)
Vydáme se na africký kontinent, do světa lovců a milovníků safari. Navštívíme farmy, u kterých se ještě před dvaceti lety veškerá půda využívala na chov dobytka, zatímco dnes je ohrazená a slouží k chovu lovné zvěře.
Je zabíjení zvířat pro požitek z lovu jen odporným aktem nadvlády člověka nad jiným živým tvorem nebo běžným a téměř nutným prostředkem pro zachování zvířeny v Africe? Obhájci loveckého dobrodružství jej vydávají za součást farmaření, jen chov dobytka a pěstování pomerančovníků teď nahradila buš a lovná zvěř, protože tento způsob obživy je pro tamní obyvatele výnosnější a umožňuje jim dále investovat do podstatného navýšení počtu zvířat, která patří mezi ohrožené nebo exotické druhy.
(oficiální text distributora)
Recenze (4)
Bezcitní vrahové a čistokrevní obchodníci (s trofejním) masem nebo vášnivý lovci a domorodci zachraňující (poněkud netradičně) ohroženou (africkou) faunu? Dva odlišné světy, dva naprosto rozdílné pohledy na dané téma a přestože nejsem (jako někdo, kdo určitou část svého života prožil na venkově a vlastnoručně zabil několik králíků a byl svědkem několika porážek prasat, býků...) přehnaně útlocitný, musím konstatovat, že loveckou vášeň si já osobně představuju ZCELA jinak (než drtivá většina zdejších zákazníků). Jako laik bych čekal, že skutečná lovecká vášeň je v samotném (vy)stopování zvěře, které by nakonec i mohlo končit ranou „na sucho“ a darováním života (ne nutně) a nikoliv se nechat doslova dotahnout na uměle vytvořený posed a vše si odbýt (pokud vše proběhne tak, jak má) jed(i)nou ranou. Pokud bych se měl objektivně podívat na dokument jako takový, musel bych ho nemilosrdně rozcupovat pro svou nevyváženost a (téměř) nulovou výpovědní hodnotu. Základním úskalím je samotný (všechno jen ne nestranný) průvodce, na kterém je od samotného počátku více než zřejmé, že by měl velký problém zabít i mouchu. Veškeré jeho (rádoby) snahy pochopit lovce tak vyznívají zcela doztracena a (rozumný) divák je nemůže brát vůbec na zřetel.Což by samo o sobě ještě nebylo na škodu, pouze by musel zůstat objektivní a zejména klást mnohem smysluplnější otázky. Pokud místní „rančeři“ měli (před dokumentem) obavy z reakcí (laické) veřejnosti a nechtěli za žádnou cenu připustit záběry ze samotného lovu (což se i dá pochopit), tak musím konstatovat, že ani to jim (v mých očích nepomohlo) a tento dokument je vším možným, jen ne „reklamou na lov“. V tomto podání se nejedná o lov, to je jednoduše porážka. Stejně jako místní „rančeři“, (ač se snaží sebevíc) z dokumentu nevyznívají jako ochránci zdejší přírody, ale čistokrevní byznysmeni a nepomůžou tomu ani jejich (hrané) obavy (všechna čest všem vyjímkám) při samotném skolení zvěře. A ne, není to ode mě (jako od někoho, na jehož jídelníčku se na pomyslném vrcholu objevují šťavnaté steaky) alibismus, ale pouze VÝTKA k samotnému (nešťastně podanému) dokumentu. ()
Pátrání po motivacích chovatelů lovných zvířat a lovců s dost úporným a ne moc upřímným vedením rozhovorů a s připravenými a hranými pochybnostmi autora v roli střelce. Hezký úvod do problematiky "agroturistiky" po jihoafricku, ovšem s větší odvahou farmářů než autorů. 2-3* ()
Dokázali byste zabít zvíře? Dokonce velké jako jelen? Průvodcem je v tomto zajímavém dokumentu mladý pán, jasně zastávající názor, že zabíjení zvířat je špatné. V průběhu natačení se ale jeho názor začíná měnit. Dokonce do té míry, že se sám pokusí jedno zvíře zabít. Já osobně nemám pražádnou chuť jezdit do Afriky zabíjet prasata v buši, možná právě proto mě ale fascinuje, jak je africká mentalita lidí diametrálně odlišná. ()
Neotřepané téma - je správné lovit zvířata chovaná zvláště pro tento účel? Rozhodně dobré přiblížení maniaků, kteří se tetelí blahem, když vidí, jak před jejich zaprášenou botkou umírá vyděšený živý tvor. ()
Reklama