Návrat Chen Zhena

Na akčním historickém dramatu z Hong Kongu je vidět, že vzniklo jako pokračování úspěšného seriálu. Počítá se v něm, že postava hlavního hrdiny Chen Zhena je dobře známá, Kdo se nechytá, musí to zkusit za běhu - anebo to pak zpětně vygooglovat. Jenže tak by filmy fungovat neměly. A tak i když je Donnie Yen výjimečným atletem, hrát taky umí a Návrat Chen Zhena nabízí hned několik vynikajících akčních sekvencí, jako příběh působí neúplně. (10.08.2011)

Na můj vkus až moc velký miš maš historického propagandistického filmu s hrdinským patosem hrdiny, který trošku nestíhá zachraňovat, proložený akčními řezačkami, mnohdy, hlavně v úvodní válečné scéně, dost přehnanými. Silně nesourodé, nepříjemně okaté a nabubřelé. Donnie Yen mě baví, ale tady toho více nakecal než namlátil. V paměti mi chvíli zůstanou snad jen ty rvačky a hodně, hodně dlouho Qi Shu coby Kiki. 2,5* (11.05.2015)

Rozpité a rozevláté, tak tak se držící těch tří hvězdiček. Donnie změnil solárko (je podivně vyžlutěný - a nezkoušejte mě brát za slovo, jen popisuju odstín :) a neměl Wilsona Yipa, který by ho držel na uzdě. Skoro to vypadá, že ten film odrežíroval sám - rozhodně by tomu napovídalo divoké skákání nejen postav, ale i děje, charakteristicky bezuzdná choreografie (včetně Donnieho pověstných nabíjecích úderů (to když před pravým hákem párkrát naprázdno máchne)). Průšvih je, že zápletkově ani charakterově tenhle film auru Chen Zhena nijak neobohacuje. Kulisy působí lacině, Chena byste si spletli s Katem a bez masky naopak působí jako asijský klon Clarka Gablea. Záchranou by mohla být finální dojo scéna, jenže při ní nevíte, jestli se snaží vykrádat (skládat poctu) verzi s Brucem Lee nebo Jetem. Výsledkem je guláš, v němž Donnie namlátí víc molekulám vzduchu než protivníkům. A když se dostane k japonskému generálovi, je to odzívaný duel, ve kterém chybí charisma i nápady. Je to smutné, především proto, že se naplno ukazuje, jak moc Donnieho úspěchy stojí na Yipovi a jak málo na jeho vlastní "know-how". Nebo to mám brát jako vynucený přešlap, protože z těch lidových postav už musí Donniemu hrabat? Dost možná není sám. Co takhle nějakou detektivku, hmm? (03.11.2010)

To už je několikátej film v řadě, kde si Donnie Yen hraje ne velkýho zachránce lidu a opět se to odehrává v minulosti, opět jsou do toho začleněný Japonci a Donnie je tady opět velkej mstitel, jenže už to jaksi nefunguje, příběh mě prakticky nezajímal a většinu času jsem se nudil a dalo by se říct, že jsem se vždycky pronudil od jedný akce k druhý, přičemž těch akcí tu teda moc nebylo, takže jsem se vlastně nudil skoro furt, nicméně, pokud se přece jenom Donnie Yen konečně pochlapí a začne tam jak smyslů zbavenej všechny tlouct, někdy se pokouší všechny dokonce utlouct a mnohdy nezůstanou ušetřený ani soupeřovy koule, tak film vylítne o 500% nahoru, skoro až do oblak, film je najednou extra zábavnej a extra skvělej, ale pak zase padne na prdel a na dlouho nic. Prostě a jednoduše samotná akce skvělá, nabušená a Donnie Yen neuvěřitelnej a potvrzuje, že je momentálně, po odchodu Tonyho Jaa, nejlepší, ale zbytek dobrej na uspání místo večerníčku. (10.10.2010)

Nejlepší akce se odehraje hned v předtitulkové sekvenci (celý film má comicsovou, místy docela drsnou stylizaci), to nejzábavnější krátce po ní, když v citaci slavné scény z Casablancy (jak se ostatně jmenuje podnik, kam všichni chodí) začne titulní hrdina místo Japonci vyžadované písně hrát na piáno Internacionálu. Čínští soudruzi z politbyra z toho museli být v sedmém nebi... (08.10.2011)