Politist, adj.
Police, Adjective
Policajný, adj.
Obsahy(1)
Ide o hlboký inteligentný film plný irónie, vynášajúci na svetlo konflikt hodnôt (slávne svedomie), ktoré rieši policajt, tridsiatnik, v zamestnaní samotársky typ, v súkromí ženatý. Vyšetrovateľ prípadu plánuje vinníka, mladého gymnazistu užívajúceho hašiš, poslať do väzenia. (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (23)
Dekonstrukce morálního imperativu a policejní práce jako dobrodružné romance, na jejímž konci stojí Pravda. Tohle je sadistické plahočení, na jehož konci stojí racionální kompromis. Geniální přechody z hyperrealismu všedních situací do absurdního dramatu, kde se ušlechtilost záměru rozbíjí slovníkovými definicemi. Nic nakonec nedává smysl, jenom mechanické bytí v kruhu. Brilantní dialektická detektivka s pointou, která adjektivum "procedurální" posouvá nad slovníkové heslo. ()
(CINEMA MUNDI 2010) POLICEJNÍ, ADJEKTIVUM je nesmírně chytrá a zábavná sémantická hra o rozporu mezi významem slov a naší vlastní definicí ovlivněnou morálními a etickými zásadami. Nemyslím si, že se jedná o nedivácký počin, protože jde o velice komunikativní dílo, které prostřednictvím předčítání zpráv vedoucímu/čtení zpráv samotným divákem shrnuje předchozí dění. Navíc je možné se na oné hře podílet, protože pozorný divák si všimne, že dialogy jsou návodem k tomu, jak film číst; nejpatrněji asi při rozhovoru muže-policisty a jeho ženy o textu písně, který při doslovném vnímání vyzní nesrozumitelně, odtažitě a zdlouhavě, ale při interpretaci za pomocí výkladu symbolů je jasné, že některé věci nelze říct přímo (což se nevztahuje jenom na slova, ale i záběry a scény vůbec). Plus jde o nápadité vyjádření se k jednomu žánrovému adjektivu - policejnímu filmu, který byl zbaven pro samotné soustředění se na atrakci jakýchkoliv morálních pochybností, o nichž je tento ukázkový představitel progresivnosti rumunské nové vlny především. Opravdu jde o policejní film, a to bez jakýchkoliv adjektiv, a já dávám plný počet, a to bez jakýchkoliv pochybností či morálního pochybení, protože vedle TAJEMSTVÍ JEJICH OČÍ jde pro mě o nejlepší (a co do národní kinematografie - jejich znaků - nejreprezentativnější) titul zhlédnutý na prvním ročníku Cinema Mundi. P.S. Speciální poděkování patří Jaromíru Blažejovskému za upozornění na tuhle klubovější obdobu HANEBNÝCH PANCHARTŮ a civilnější verzi HRANIC OVLÁDÁNÍ. ()
Viděno na LFŠ 2011. Hlavní důvod proč jsme šli na tenhle skvost byl ten, že ve Slováckém divadle potom promítali Amer a nechtělo se nám přebíhat, protože Slovácké divadlo je od všeobecného dění trochu dál. Radši jsme měli jít na dokumety od Roberta Sedláčka, to je aspoň zábavný člověk, narozdíl od Policejní, adj. kteréžto nebylo zábavné ani trochu. Ono to vlastně nebylo vůbec nic. O tom v podstatě svědčí to, že polovina sálu odešla v průběhu filmu a polovina z té poloviny co zůstala spala (já sem tam taky). Ten film definuje jedno slovo a to je únavný. Neskutečně dlouhé záběry na nic, jako třeba hlavní hrdina opřený o sloup, kde jediné zpestření je paní, která projde a venčí psa. Úplně zbytečných dlouhých a nudných točených naprosto statickou kamerou, která tam prostě jen tak stojí a dívá se na nějaké nezajímavé dění ničeho. Navíc, ta těžká zápletka o prá jointech, to je fakt k smíchu. A kde je to těžké psychologické dilema?! Přiznám se že trochu prča to byla, zasmál jsem se totiž například u rozboru písně. Jinak je to ale přenudná, předlouhá blbost o ničem. A špatně natočená. Až na německy dabované pinku je tohle můj největší krok mimo na letošním LFŠ. Jo a ještě, to že kamera zabírá nějaký psaný dokument (a poměrně dlouhý) a čeká se až si to divák přečte se naposledy požívalo snad v němých filmech. ()
Realistická odtažitá parafráze na policejní filmy je na jedné straně podnětná, důsledně promyšlená a nápaditě pojatá, ale současně krajně antidivácká. To samozřejmě je podstata filmu, ale zvolený přístup tak ústí do toporné intelektuálské teze, která by stejně dobře fungovala v podobě jednostránkové tvůrčí explikace k dílu. Sledovat tři postavy, jak v mnohaminutovém záběru listují slovníkem a předčítají definice slov dodávající hloubku a naléhavost předchozím minutám, je grandiózně absurdní nápad i otravný způsob trávení času. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (1)
- Na stene obchodu, pri ktorom postáva Cristi počas sledovania, sú nasprejované odkazy na dva rumunské futbalové kluby: FC Steaua Bukurešť a FC Vaslui. (baruss)
"Ráno si dám kafe, pročtu složky, zavolám informátora. Dopoledne s ním mám schůzku, trochu ho zmáčknu, dám mu pár do nosu a pak si dám koblížek. Za chvíli mi koroner na pitevně řekne pár morbidních vtípků, ale taky to, že před smrtí náš umrlec píchal s ňákou na modro obarvenou hnědovláskou. Uvidíte, že ji taky vojedu. Jenže nejdřív musím vybílit jednu hospodu, až se z toho jeden cápek, co ví dost na to, abych ho sebral, tak připosere, že sedne do káry a šlápne na plyn. Já mu to ale nedaruju, sejmem po cestě pár stánků s ovocem a tucty popelnic, von pak vlítne do výlohy a já mu vomlátím kebuli vo kapotu. Večer vyrazím za kurvama, který mi řeknou vo tý modrovlásce. Možná bych se do ní moh zabouchout, ale třebas ji jen párkrát vobtáhnu. Ráno skočím k šéfovi, aby mě seřval za to včerejší rallye. Jenže já mu ukážu vejsledky a to mu zacpe hubu. Vyrazím pak najisto a sejmu svým Magnumem pár chlapiků s Uzinama a pak zašiju do lochu toho hajzla, co píchal do žil lidem sádru. Takhle to prostě mám každej den, je to dřina, ale mam tu fachu rád." +++++ "Jenže, prosim vás, tendle film není vo mně, ale vo nějakým Cristim. Taky je to polda, jenže nějakej natvrdlej, nudnej, nevýraznej. Já nevim, esli sou ty Rumuni všichni takoví nudaři, tak to mě poser. Furt sleduje jednoho kluka, co si dá vobčas jednoho jointa a pak taky lidi, který ten kluk potká. Pořád jen postává jak kokot před školou, před domem, u sloupu, hulí cigára a pak voblejzá stejně nudný kolegy a přemlouvá je, aby mu něco našli v archivu nebo počítači. Nakonec vo tom napíše tři skoro stejný zprávy. Dělá to celej den až pozdě do večera, žádnej adrenalin, žádnej sportovní výkon a stejně večer není schopnej ani pořádně vlízt hned na manželku a místo toho si s ní povídá o nějaký písničce. Když na něj řve šéf, tak drží hubu jak nějakej votrok." +++++ Tak tak, spoustě lidí musí Policejní, adj. nutně přinést zklamání, protože si už navykl, že filmy o práci policie obsahují spousty akce a dalších atraktivních prvků. Žádná akce, plouživá kamera, neatraktivní obrazy. Kdo jde proti očekávání může u spousty lidí narazit a jiné naopak nadchnout. Policejní adj. se ovšem nespokojuje s navrácením profese policisty mezi smrtelnická zaměstnání, přesunem dění z ulic kypících nočním životem na jakousi obyčejnou sídlištní periferii, z pulzujících oddělení ke strhaným poldům u oprýskaných kartotéčních skříní, k uniformním, mrtvolně prázdným chodám, počítačům se zažloutlými monitory. +++++ Nepřekvapí nás to. Filmy rumunské nové vlny (má třetí zkušenost, mluvím "z příručky") se zabývají současnými sociálními a etickými otázkami. Povšimněme si, jak má šéf narozdíl od ostatních pěkně zařízenou kancelář. Jak nechává své podřízené čekat, čímž jim a dík realtime délce i nám divákům vykazuje místo, kam patříme (výtečná scéna, mimochodem). Jak si nenechá ujít jedinou příležitost z titulu své vedoucí funkce ponížit. Jakou moc mu dává možnost někomu vzít zaměstnání, kterou násobí jistě vysoká nezaměstnanost v Rumunsku. +++++ Zamyšlení nad morálním rozměrem policejní práce tak maluje ještě smutnější obraz. Existuje litera zákona a existuje duch zákona. Práce policisty bohužel inherentně spočívá v tom, že po onom duchu pátrat nesmí. Slovníková argumentace je bezezbytku stejně platná jako zdrcující. Pokus vnést sem svědomí přináší obrannou reakci systému, která je díky panujícím podmínkám velmi účinná. Zákon se musí chápat doslovně, ačkoliv doslovné chápání textu, jak dokazuje dialog s manželkou, je obvykle hloupé. Cristi nakonec nemá jinou možnost, než se svého svědomí vzdát, neboť z něčeho on a jeho žena žít musí. Prostředí zabránilo všemu pohybu. () (méně) (více)