Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Historická koproduční komedie, odehrávající se v době sedmileté války (1756-1763). Přesněji v roce 1757, kdy pruský král Friedrich II. (Herwart Grosse) obléhal Prahu a snažil se ji dobýt. Praha však pod vedením udatného švagra Marie Terezie Karla Lotrinského (Josef Kemr) a jeho ženy Anny Marie (Helena Růžičková) vzdoruje. Tak si Friedrich II. nechá dovést na pomoc pověstného zloděje z města Halle Andrease Christiana Käsebiera (Manfred Krug). Käsebier rád, pod hrozbou šibenice souhlasí. Nejde mu však o pruské vítězství, ale svoje přežití a prospěch. (Ampi)

(více)

Recenze (26)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Poslední dobou jsem byl sice párkrát mile překvapen, ale tento film plně vystihuje tolikráte v vtipech řečený fakt, že Němci a humor, to nejde moc k sobě. Resp. humor tam možná je, ale není směšný. Co mne zaujmulo bylo nasazení známých herců a hlavně výprava, která vzhledem ke kostýmům a období ve kterém se film odehrával musela být nákladná. Herec hrající Käsebiera mi byl ale vrcholně nesympatický. Tenhle film je spíše pro milovníky tohoto období než pro milovníky pořádné satiry a komedií. Tři dělové kule. * * * ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

"Jasnosti, přišla její jasnost."                                                                                                                                            Neskutečná sranda, kterou tu zdá se nikdo jiný neocenil. Film podle vlastního scénáře s vtipnými replikami. V postavě Sýropivce přichází na scénu opět Manfred Krug (Boxér a smrť), tentokrát jako komická figura. I zbytek obsazení je skvostný! Helenka Růžičková učiněná šlechtična!! a ta brilantní mluva!! (Poklona Zitě Kabátové, namluvila jí brilatně.) Jak někdo otevře hubu, vyjde mu z ní perla! Moc pěkný kousek.                                                                                                  "Jen Bůh nás slyší." "Ten mi nevadí."                                                                                                                                      "Stotisíc?!! Víte kolik to je stotisíc?!?! "Už jste viděl někdy pohromadě stotisíc? A ve zlatě?! To musí Rézi prodat Schönbrunn!!"                                                                                                                                                                      "Představ si, že ti burani v městské bráně mne svlékli! Mysleli si, že chci pašovat salám!" "A máš ho?" ()

Reklama

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Tenhle film poněkud zmírnil můj respekt k Němcům, který jsem měl již od dětství, kdy jsem četl jednu drsnou německou pohádku, kde medvěd dal Honzovi za jeho pomoc chlup, orel vytrhnuté pírko a mravenec, mravenec pěkně prosím vlastní nohu! No a já si říkal, když maj v Německu takhle zocelený mravence, jaký tam teprve budou lidi? Ze začátku byl snímek velice slibný, uvažoval jsem i o čtyřech pěti hvězdách, zhruba od třetiny ale výrazně ztrácí tempo. Předpokládám, že do koprodukčního filmu Němci i naši nasadili to nejlepší, co měli, takže když se tak dívám na Kruga, jestli jako tenhle na východě patřil mezi největší hvězdy, tak těm německým Getrudám a Hermenegildám fakt není co závidět. Já osobně bych si jeho plakát do pokoje určitě nepověsil. Navíc jsem si ze začátku říkal, že ho taky mohli nabarvit líp, občas mezi těmi zrzavými vlasy jasně prosvítal hnědý pramen. Vůbec mě nenapadlo, že by mohlo jít o paruku, protože by se muselo jednat o pěkně zpackaný výrobek. A hele, podíval jsem se do galerie tohohle herce a on měl už od pětadvaceti tři kolena! Dvě na nohách a jedno náhradní na hlavě! Taky mě zaujalo, že tenhleten kézebír měl být stejně starý jako pruský král ztvárněný Grossem, který se ale narodil o 30 let dřív a rozhodně se nedá říct, že by nevypadal na svůj věk. Patrně chtěli socialističtí filmaři ukázat, že život v přepychu člověku škodí, stárne rychlejc. V tom případě si ale opět naběhli s Krugem, protože ten sice hrál chudého, ale taky vypadal všelijak, rozhodně né dobře. Navíc v té rudohnědé paruce a pohledem v některých chvílích připomínal Luďka Sobotu. Zajímavosti: Satoranský v té době natáčel souběžně Osadu Havranů coby Havranpírko, proto se není co divit, že se spletl a ve své první scéně v Ukradené bitvě nastoupil ve svém pravěkém úboru. Stejný omyl udělal i v Osadě havranů, kde ale působil coby novověký sedlák jak pěst na oko. V Ukradené bitvě mu to prošlo, protože režisér Stranka si nechtěl pokazit dobré vztahy se spřátelenou českou koprodukcí a neodvážil se tak Satoranskému nic vytknout, scénu ve filmu nechal. Zato režisér Schmidt si servítky nebral, vzteky roztrhal již natočený materiál, takže se natáčení Osady protáhlo až do roku 1977 a nespolehlivý Satoranský byl nahrazen v roli Havranpírka Bartoškou. ____ Ve filmu zazní asi dvakrát "vole", čili se jednalo o celkem odvážný snímek. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Český rodák Erwin Stranka dokázal, že spojení německá komedie nemusí znít pokaždé jako neslučitelné. Ukradená bitva se coby výpravná koprodukce z východního bloku viditelně inspirovala francouzskými kostymními veselohrami dobrodružného ražení, ale naštěstí si jde svou vlastní cestou a víc než do akce plné gagů se pouští do originálně pojatého absurdního humoru. Nejvtipnější hlody má zde mnohokrát ostrou ironií posedlý vypravěč, který komentuje dění prusko-rakouské války s neotřelou nadsázkou, už třeba jenom úvodní seznámení s královskými velikány jako batolaty nebo glosa o vzniku písně Stojí voják v širém poli... no a takovými scenáristickými perlami je tento film přímo protkán! Kdyby vznikla Ukradená bitva ve Francii, dokážu si v roli nenapravitelného lotra Käsebiera živě představit Belmonda. Manfred Krug je zcela odlišný typ a rovněž lze přičíst k dobru, že se nesnaží Belmonda ani kteréhokoliv jiného legendárního Francouze napodobovat a dopřává své postavě zcela vlastní styl svérázného komického hrdiny ve víru velkých věcí, který v Krugově podání má nakonec blíže k prosťáckému Švejkovi. „Sýropivec“ měl ve scénáři štěstí na spoustu humorných situací a hlášek, tak se nám tím světem postiženém válkou hravě loudá a vypořádá se bez potíží s každou zapeklitou situací. A nejen u nezapomenutelné scény před neuskutečněnou popravou jde o funkční zábavu, která má i dobrou atmosféru. Neboť Käsebiera u všech vylomenin provází nádherná písnička z dílny Zdeňka Lišky, v české verzi zpívaná Josefem Zímou. 80%     . . . . .         „Vážně jsi nikoho nezamordoval?“ / „Ne, pokud vím, budu první mrtvola ve svý kariéře.“ ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Karel Lotrinský (Josef Kemr) očekává velkou bitvu, kterou by rád vyhrál, ale nepřítel ne a ne zaútočit: "Mají rozchod! Já s nima nehraju! To bych rád věděl, kdo si vymyslel, že tihle pánové jsou apoštoly pořádku." Anna Marie (Helena Růžičková): "Ale proto ještě nemusíš házet erární dalekohled nepříteli přímo do chřtánu..." Tenhle film není vůbec špatný. Je vtipný, má příjemný satirický podtón, je plný dobře vybraných herců a špičkové hudby Zdeňka Lišky... Ale když skončí, tak hned vyprchá a nezůstane po něm nic moc, co by člověka přimělo podívat se na něj znovu.__P.S. I když je to srovnání trochu nefér, Bláznova kronika Karla Zemana je jen jedna. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (2)

  • Titulnú pieseň "Když svítí slunce nad hlavou" naspieval Josef Zíma. (Hnacik)
  • Christian Andreas Käsebier byl skutečná historická postava. Stejně jako ve filmu byl rekrutován osobně Fridrichem II. Velikým pod příslibem prominutí trestu a sloužil jako špión, který měl z obležené Prahy přinášet zpravodajské informace. (Všežrout)

Reklama

Reklama