22 výstřelů

Přímočará akční záležitost nazvaná 96 hodin s kýčovitým dějem a scénářem, který s výjimkou hlavního hrdiny neobsahuje žádné charaktery a který navíc adoruje násilí, slavila nebývalý komerční úspěch a stala se nejúspěšnějším francouzským filmem posledního desetiletí, takže tady máme, to dá rozum, hned celou řadu následovníků, tzn. filmů založených na akci vycházející z americké školy, zločinecké prostředí a nesmlouvavý souboj s hromadou mrtvol na cestě za pomstou hlavního hrdiny. Tentokrát tvůrci obsadili do hlavní role legendu francouzské akce Jeana Rena, jenže mám pocit, že je jednak už na podobné typy trochu starý, jednak je z jeho výkonu cítit šablona desítek předchozích podobných rolí. Navíc scénář je spíchnutý hodně nahrubo a tentokrát se nevytáhla ani režie. Richard Berry je ve Francii uznávaný a oblíbený herec, ale tahle profese mu jde zjevně líp než režie, která toho holt vyžaduje nepoměrně víc. Kromě toho mi vadí ten známý konflikt hodného a zlého gangstera, který staví na hlavu obecně uznávané etické normy. Ten hodný jenom vraždí, krade, uplácí, pašuje a podvádí, zatímco ten zlý chce distribuovat drogy. Určitě jste to ve filmu ještě neviděli, jedná se o zbrusu novou myšlenku, jenom nevím, proč mám na jazyku pár desítek filmových titulů včetně Kmotra. Celkový dojem: 40 %. (05.08.2011)

Nesmrtelný Jean Reno v akčním krimithrilleru, který není vůbec blbý. Příběh mafiána, který ctí pouze vlastní zásady, ale jeho protivníci jsou natolik pitomí, že vztáhnou ruce na jeho rodinu. A do toho jedna policajtka, jejíž šéf je debil, manžel leží na hřbitově a ona to řeší vodkou. Všichni zde vypadají celkem opotřebovaně (ani ženské postavy tentokrát nehrají žádné modelky!) a možná i díky tomu to nevypadá stejně jako stovky jiných filmů. Z Bessonovy továrny na výrobu prefabrikovaných hitů vyjel zase jeden poctivý žánrový kousek, třeba je to tím, že k němu tentokrát Luc nenapsal scénář. ;-) (29.10.2010)

Už keď na začiatku vystrieľala banda mafiánov z tesnej blízkosti na Rena celé zásobníky, pričom sa mu ani raz nedokázali trafiť do srdca alebo do hlavy, tak som si povedal, že to bude dosť srandovný film a nemýlil som sa, lebo podobných nezmyslov tu bolo plno. Najhoršie je, že tento film sa tvári skutočne vážne, priam ako existenciálna dráma o poctivom zabijakovi a toto fakt nemôžu myslieť vážne. Skrátka od Rena je to šliapnutie mimo. (08.01.2011)

Když mafie snižuje v rámci krize stavy, jde vesměs o hodinové výpovědi bez udání důvodů. To mají francouzi z toho, že nevolili socany. Renovic Jeník má pak v těle 24 kulek. Těžko ho ale zabít, protože zná číslo na Segalova chirurga. Ten mu nechá dvě. To je dost na to, aby Jeník se standardně koženým xichtem obpajdal všechny své dárce a vcelku nudně a s patřičným klišovitým patosem jim těch 22 s díky vrátil. (09.06.2010)

Nevěřím na čestné grázly a gangsterka jako žánr jde víceméně mimo mě. Proto je pro mě L'Immortel především klasická revenge story a jako taková je výborná. Težká, jen zvolna gradující atmosféra v níž se jako přízemní mlha převaluje beznaděj, marnost, smutek, bezohlednost i hrůza. Luxusní Jean Reno s aurou dávných samurajů, několik vynikajících a nečekaně emotivních momentů. Zamrzí snad jen pár kiksů a nedotažeností ve scénáři a nevyužitá Marina Foïs jako Marie. (23.07.2012)