Misfits: Zmetci

Nemôžem si pomôcť. Uvedomujem si všetky diery (priam priepasti) v logike i ďalšie nedostatky v scenári... ale keď ono je to tak nehorázne zábavné a všetky (hlavné) postavy sú zaujímavé a sympatické. Nechýba napätie a výživné gore, je to bezchybne natočené, soundtrack je skvelý... skrátka a dobre, Heroes, dajte si pohov, na týchto britských týpkov nemáte ani náhodou. (27.01.2011)

Další skvělý seriál, kterému jsem propadl. Každá postava je dokonalá, jak vizáží, tak chováním. Díky bouřce každý z nich získal schopnost, tu po které asi nejvíce toužil. Kellyin přízvuk je výborný. Hlášky Nathana výborné. Každý díl mě nutil podívat se ihned na další. Hlavně na konci upoutávka na další díl. První série mě absolutně vtáhla do děje. Tohle se mnou žádný seriál nedělal už pěkně dlouho. Druhá série byla stejně našlapaná jako první. Plno zvratů a nečekaných událostí. Tohle je seriál, který můžu doporučit. (2.série dokoukána 4.8.2011) Třetí série byla plná skvělých událostí, sice tam nebyla moc dějová linie, ale to mi zas až tak nevadilo. Opět skvělá řada. Nováček Rudy dobře nahradil Nathana a už mi tam ani moc nechybí. Rozhodně lepší v originálním znění. Poslední dvě série nejsou tak "cool" jako předešlé, ale nakonec jsem si i tuhle partičku oblíbil, bylo tam také několik supr myšlenek a je škoda, že už je konec. (30.07.2011)

Zmetci jsou často srovnáváni s Heroes, i když se aspoň dle první série snaží o pravý opak toho, oč tvůrci Heroes usilovali. To znamená zpochybnění statusu komiksového hrdiny a černobílého pohledu v rozdělení na klaďasy a padouchy. V oblasti komiksu se pochopitelně už vyskytlo víc případů, kdy superschopnostmi byli vybaveni úplně tuctoví, nanicovatí týpci, a dokonce i případy, kdy tradiční hodnoty byly obráceny vniveč a hrdinou byl pěkný grázlík. Jednalo se ale o celkem jednoduché přímočaré parodie, kdežto Misfits jsou složitější, mnohem originálnější a provokativnější a průměrného konzumenta typického superhrdinského komiksu asi uvedou do rozpaků. Jejich obrovským kladem jsou zajímavé postavy a schopnost neustále překvapovat a bořit zažitá schémata. Oproti Heroes ale postrádají silný příběh a vlastně i schopnost vybudovat si funkční alternativní svět. Docela bych se bál toho, kam může zdegenerovat Misfits po několika sériích, když si vzpomenu na zoufalou bezradnost, jaká doprovázela zpočátku tak slibný Dům loutek. Po několika zhlédnutých dílech ale u mě panuje jednoznačná spokojenost. Celkový dojem: 90 %. (19.03.2012)

Takhle by to vypadalo, kdyby X meni fakt existovali. Skins ze stejné fabriky jsou kvalitativně ještě o stupínek výš (mluvím-li za neskutečnej náboj prvních čtyř sérek), ale i tak je to podívaná, která chvilkama tají dech, jak napětím tak smíchy. Vyhovuje mi koncepce srovnatelná se Skins, kdy se každý díl zaměří na jednu postavu a ostatní upozadí. Stejně tak mi seriál stylem připomíná Todd and the book of pure evil, nejen postavením -> v každém díle se objeví někdo kdo se mstí za pomoci své schopnosti, ale i podobností některých zápletek z toho vyplívajících (náboženská sekta, videohra, mimino.. je toho víc než dost). Za tři shlédnuté série mi bohužel ani jedna postava není dostatečně sympatická na to, abych si jí dostatečně oblíbila, přesto mě jejich osudy nadprůměrně baví. Čtvrá série je to nejslabší, co seriál předvedl, zato pátá zase skáče vysoko nad laťku průměru. S Hrdiny bych nesrovnávala, to je jak postavit na zem kytaru a tvrdit, že je to basa. Nejoblíbenější postava - Abbey (alias Sadie z Lip Service - ta holka je ďábel!) Jednotlivé série - 90%, 60%, 70%, 30%, 80% (07.03.2014)

V době, kdy nerdi a fanboyové diktují vkus Hollywoodu i televizní produkce, působí "Misfits" jako zjevení, neboť navzdory svému tématu tyto cílové skupiny ignorují. Superschopnosti a hrdinství zde nejsou adorovány, ale díky vše zastřešující svěže přízemní stylizaci naopak zesměšňovány. Především ale superschopnosti slouží jako důmyslný katalyzátor profilace postav – přesněji řečeno zrcadlí podstatu každé postavy. Právě hrdinové a jejich vztahy představují hlavní atrakci zdejšího vyprávění, zatímco komiksové prvky jako napětí, řešení záhad, akce apod. stejně jako hrubozrnný humor ozvláštňují a zpřístupňují tuto podstatu (naprostým základem seriálu jsou sociální role a z nich vycházející interakce postav). Mezi kvality seriálu patří také fakt, že ačkoli je primárně cílený na teenagery, nesnaží se svému cílovému publiku věšet bulíky na nos falešnými hodnotami jako to dříve dělaly vymývačky mozků ala "Beverly Hills 90210". Nejen že zdejší hrdinové nejsou mladí, krásní ani úspěšní, ale ani to nejsou rebelové, uhrančiví liberálové či dobrosrdeční outsideři jaké preferují „americké nezávislé filmy“. Misfits nezapadají do žádné podobné škatulky, naopak jsou to klasické existence dělnické a nižší střední třídy z ulic a klubů periferie, se kterými se mladé publikum dokáže identifikovat mnohem lépe než s umělými prefabrikáty mainstreamové seriálové produkce pro mládež. Tvůrci navíc zasluhují pochvalu za to, že před svým publikem nezatajují to, o co mu opravdu jde – vztahy, sex, zábava, chlast, lehké drogy a obyčejné problémy nezodpovědné fáze dospělosti – a naopak mu to servírují v plné parádě. --- Bohužel se koncept, který byl evidentně plánovaný na dvě uzavřené série, měl stát vděčnou dojnou krávou. Navzdory geniálnímu předělovému vánočnímu speciálu se třetí sérií nepodařilo důstojně navázat na nastavenou laťku scenáristických a dramatických kvalit, což souviselo především s rozpadnutím dramatického potenciálu série, kde schopnosti postav reflektovaly jejich povahy. "Misfits" tak nakonec skončili jako přesný opak toho, čím na začátku byli - jen tupou velkohubě prostořekou vatou pro teenagery, která se tváří jako něco, čím není. (27.02.2011)