Dívka, která si hrála s ohněm

Oproti knize, zahlcené informacemi, z nichž si sami musíme vyextrahovat podstatné, nabízí film jenom fakta nezbytná pro pochopení zápletky. Nahuštění mnoha set stránek do dvou hodin znemožňuje věnovat prostor něčemu jinému než kriminálnímu vyšetřování. Přitom síla knih tkví v množství propracovaných postav (zejména ženských), z nichž zde dostávají výraznější prostor jenom Lisbeth a Mikael. Na to, aby z ní někdo udělal našlapanou detektivku, obsahuje předloha málo akčních scén a hodně vysvětlování, které je ve filmu řešeno tím nejotravnějším způsobem – dvě postavy sedí, v lepším případě jdou a vedou nekonečný dialog. Žádný nápad, jen mechanický převod slov z psané do audiovizuální podoby. Zapojení diváka je minimální, vzhledem k nijak podnětné práci s kamerou a mizanscénou takřka nulové. Neustále střídání vypravěčů z pochopitelných důvodů odpadlo, s ním bohužel také nečernobílé vykreslení postav. Zlí jsou zlí, hodní hodní. Zatímco první díl byl atmosférický, nápaditě vyprávěný a herecky vděčný, dvojka je jenom tak nějak nemastně neslaně ospalá. 60% (09.12.2010)

Spoilery! Nedoporučuji si dopřávat mezi prvním a druhým (tímto) dílem příliš dlouhou pauzu. Ta moje trvala skoro 7 let a bylo to znát. Děj prvního dílu jsem si osvěžil krátkou četbou a navíc tento díl nabízel více než dost flashbacků vracejících se k prvnímu dílu. Přesto bylo k vidění tak brutální množství postav (nebyl jsem si vůbec jistý, zda nových), že jsem měl problém se v tom celém zorientovat. Po určité době se mi to podařilo, ale objevil se zase jiný problém - nějak mě to celé závratně nebavilo. Chaotický začátek pouze vystřídal neatraktivní zbytek. Dost mi vadila celá řada umělých zvratů. Nejvíce asi to, když se blonďatý pán pokoušel upálit v dřevěné chaloupce pár lidí, které předtím pouze mírně omráčil a jaksi se neobtěžoval řešit možnost, že je více než pravděpodobné, že kouř lidi vzbudí a nebude až takový problém prorazit dřevěnou zeď a uniknout na svobodu. Byl opravdu neřešitelný problém je k něčemu v rychlosti přivázat. Značnou část stopáže mě to celé opravdu dost vydatně nudilo. Netuším, zda byla knižní předloha opravdu o tolik horší než v případě vynikajícího prvního dílu, nebo zkrátka jen na celé čáře selhalo zpracování. Stopáž je neúměrně dlouhá žalostnému obsahu. Já to zkrátka nevidím ani na ty tři hvězdy. (08.03.2017)

Dost hrozná záležitost. Televizní až na půdu, nudná a neinvenční Alfredsonova režie, skoro žádné napětí, hudba taky skoro o ničem a Michael Nyqvist jako Mikael Blomkvist je strašný. Nemá žádné charisma a divákovi je prakticky ukradený. "Dívka, která si hrála s ohněm" je jenom nudná výplň. Byl jsem z toho docela dost otrávený. Uvidíme, jak dopadne třetí část, ale po tomto zážitku jsou očekávání na bodu mrazu. (27.10.2013)

Jak jednička vypadala syrově a děsivě uvěřitelně, dvojka spíš jen parazituje na faktu, že každý, kdo viděl první díl, chce přece vidět pokračování. Řeší se zde znásilnění Lisbeth, pokus o vraždu jejího otce a nedobrovolný pobyt v blázinci. Navíc ji chce zrovna teď papínek oddělat, takže šup šup do kina a koukejte na báječnou zápletku. (09.11.2011)

Bohužel ne tak atmosférické a napínavé jako první díl. Je sice dobře, že zajímavá Lisbeth dostala ještě více prostoru, ale ten komplikovaný příběh rozhodně nenahradí atmosféru pečlivě budované detektivky. Tento příběh možná dobře funguje v knize, kterou jsem nečetl, ale do filmu se ho moc dobře převést nepodařilo. Navíc postav je zde místy až moc a některé se mi dokonce i pletly. Postavy Mikaela a Lisbeth jsou ale pořád dost zajímavé na to, aby vás tenhle film zaujal. Herci jsou výborní a některé scény opět stojí za to. První díl je ale o třídu výš. (09.11.2010)