Dívka, která si hrála s ohněm

Tak v rámci prvního dílu se zde jedná o vcelku velký pokles kvality. Vymizela všechna ta temná a tajemná atmosféra, která dokonale vedla a zdobila Muže, kteří nenávidí ženy. Kvality samozřejmě pokračování upřít nelze, už jen kvůli skvělému výkonu Noomi Rapace , ale je to už prostě něco jiného a dát víc než tři hvězdy by bylo nefér vůči Dívce s dračím tetováním, které jsem chtěl dát pět za skvělou thrillerovou zábavu, zatímco zde jde už spíše jen o temné drama ze švédského politického podsvětí. Slušné, ale nijak úchvatné. Uvidíme, jak na tom bude třetí díl. (15.01.2012)

Daniel Alfredson bohužel nedokázal kvalitativně navázat na první díl režiséra Nielse Ardena Opleva. Knihu jsem zatím nečetl, tudíž nedokáži říct, zda je chyba na jeho straně, či na straně Larssona. Opět se setkáváme s Mikaelem a Lisbeth, ale chemie mezi nimi již tak dobře nefunguje, a to především z toho důvodu, že nejsou na plátně téměř vůbec spolu. Celý snímek je spíše rozvleklý a závěr není dosti napínavý.. snad se režisérovi podaří ukončit trilogii lepším způsobem. (26.01.2011)

Oproti předchozímu "dílu" neskutečnej pokles a téměř ve všech směrech. Jediný, kdo si udržel vysoký standart je herec Michael Nyqvist ten hraje parádně a zatímco v první díle ho Noomi Rapace zastínala, v tomhle jí herecky přejel nehorázným způsobem. Ovšem to je hovno proti samotnýmu ději. Proboha kam zmizela ta temná atmosférá z nenavistných mužů ?? Co tohle bylo za puding ? A kdyby jen atmosféra, do háječku zelenýho šlo i napětí. Překombinovaný, nesrozumitelný až hrůza, proč ? A to nejhorší přišlo nakonec. Ta hrobní "kill bill" scéna to už na mně bylo trošku moc. Kill billovat v seriozně se tvářích kriminálkách je naprostej nesmysl, vždyť to ten film úplně srazilo. Na závěrečný díl pochopitelně jít musím, ale už teď říkám, že tak jak jsem se po nenávistných mužích těšil na vohňoholku, tak po vohňolce se na vosinec už vůbec netěším, spíš se děsím toho co uvidím za tejden, kdy má vosinec kápečko. (09.12.2010)

Před časem jsem dal neplánovaně přednost Fincherově verzi a mrazivá detektivka z americké produkce mě přitavila k sedačce o trochu intenzivněji než starší skandinávský sourozenec. V druhém setkání s počítačovou hackerkou Lisbeth Salander žádné srovnání (zatím) není, tudíž jsem si mohl severskou verzi bez zaoceánského pokušení náležitě vychutnat. Moderní kriminální thriller stále žije!! Lisbeth má znovu všechno, čeho se běžný konzumní člověk bojí – oblíbenou černou kůži, piercingy po celém ksichtě, tetování, homosexualitu v krvi, nasraný výraz, výbušnou povahu, odlišný pohled na svět, asociální chování, emocionální chaos v hlavě, bolavou minulost – a taky jí to díkybohu kurevsky pálí. Nastupuje tentokrát coby jednoznačně hlavní postava a bude si hrát s ohněm a následně kopat do vosího hnízda. Kolem ní se totiž znovu nebezpečně rojí úlisní kravaťáci s hodně podezřelou minulostí a nebudeme se tak příliš divit, když podezření z trojnásobné vraždy padne na tuhle hutnou a vrstevnatou postavu. Navíc dvě oběti patří do skupinky novinářů okolo starého známého Mikaela Blomkvista a jeho Millenia, kteří jdou po hodně velké rybě. Škoda, že Blomkvist ustupuje tak moc stranou. I když je zřejmé, že rozplétání Lisbethiných bolístek je zajímavější, celek bych raději viděl víc dotaženější. Škoda ještě jednou, tentokrát černobílého vykreslení (až velkého množství) postav a zahlcenosti vyprávění v pasti nekonečného dialogu. Precizní filmařina to ale pořád je, herci nezklamou, severská atmosféra jakbysmet, režie mohla být nápaditější, ale buďme za ní rádi. Stejně jako za blonďatého nemluvku, který jakoby vypadl z nějaké starší bondovky. PS: Na taťku jedině se sekyrou!! 70% (16.11.2013)

Jak jednička vypadala syrově a děsivě uvěřitelně, dvojka spíš jen parazituje na faktu, že každý, kdo viděl první díl, chce přece vidět pokračování. Řeší se zde znásilnění Lisbeth, pokus o vraždu jejího otce a nedobrovolný pobyt v blázinci. Navíc ji chce zrovna teď papínek oddělat, takže šup šup do kina a koukejte na báječnou zápletku. (09.11.2011)