Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Významný polský spisovatel Henryk Sienkiewicz napsal v roce 1896 román "Quo vadis", ve kterém na půdorysu romantického milostného příběhu líčí počátky křesťanství v Evropě a vypráví o krutém pronásledování a vraždění křesťanů za vlády římského císaře Nerona. V roce 1951 vznikla v pořadí čtvrtá (avšak první zvuková) filmová adaptace tohoto historického románu. Režisér Mervyn LeRoy natočil dokonalý film pro velké plátno, maximálně věrný knižní předloze. V popředí filmu je sice ústřední milostný motiv Marka Vinicia a Lygie, ztělesněných tehdejšími hollywoodskými hvězdami první velikosti Robertem Taylorem a Deborah Kerrovou, skutečnou dominantou je však herecký výkon Petera Ustinova, který za efektní portrét římského krutovládce Nerona dostal kromě oscarové nominace také Zlatý glóbus. V němé epizodce jedné z Lygiiných otrokyň se krátce mihne tehdy šestnáctiletá Sophia Lorenová a v jedné z davových scén údajně účinkuje Elizabeth Taylorová, která v roce 1950, kdy film vznikal, trávila v Římě líbánky se svým prvním manželem, hoteliérem Nickem Hiltonem. Jeden z komerčně nejúspěšnějších filmů počátku 50. let byl realizován v římských ateliérech Cinecitta a ve vybraných italských exteriérech s tehdy rozmařilým rozpočtem 7 milionů dolarů. Vysloužil si nominace na 8 Oscarů, nezískal však ani jednoho. Divácký úspěch filmu však podnítil hollywoodské tvůrce k natočení celé série výpravných biblických a náboženských eposů. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (95)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Monumentální filmový epos, který odstartoval vůbec celou tu novodobou éru historického velkofilmu..Ze známějších Alexander Veliký, Desatero přikázání, Ben Hur, Spartakus nebo Kleopatra, z těch méně například Rucho, Bible, Demetrius a Gladiátoři, Romulus a Rémus, Král králů, Barabáš nebo Největší příběh všech dob a samozřejme i další jiné. Film byl natočen podle světoznámého románu H. Sienkiewicze. Novější evropskou resp. Polskou verzi jsem celou bohužel neviděl, takže nemohu srovnávat ale to málo co jsem viděl,mi připadalo celkem hodnověrné, hollywoodsky nezprzněné. Příběh lásky krásného patricie a mladé křesťanky je bohužel fikcí, která je však zasazena do hodnověrných kulis, dějů, reálií a charakteristik osob, které podle mně zdařile vykreslují dekadentní Neronův Řím. Výprava, kostýmy, kamera a hudba byly v tomto filmu asi tím nejlepším, stejně tak i jeho pestře syté barvy, rovněž velice zdařilé (vytvořené systémem Technicolor) a okázelé masivní scény. Exteriéry a interiéry antického Říma byly hodnověrné, avšak některé osoby, které tu vystupují v dějinách oné doby nejspíš vůbec neexistovali, některé jsou prostě jednoduše přidány, některé ubrány ale ono to je ostatně jedno. Trochu mě však mrzí, že sám velký filozof Seneca-vychovatel a učitel Neronův, je tu tak trochu v pozadí, nicméně tu dostává velikou příležitost jistý Petronius (dobrý řečník a zde rádce Neronův). Že by snad Seneca..? Jeho smrt ho tady k tomu tak trochu predurčuje, i když k ní v podstatě nedostal žádný příkaz tak, jak tomu skutečně bylo. Z dalších osob věrných historické předloze tu byli Acte-propustěnka a milenka Neronova, která se postarala i o konečnou Neronovu smrt v deziluzi. Což zde ale byla také velmi zkreslená a urychlená situace. Všichni dobře víme že Nero zemřel někde na útěku, tuším že tomu nebylo přímo v Římě, přestrojen, aby ho nikdo nepoznal, ještě společně s propuštěnci Faónem a Epafroditusem, kteří resp. ten druhý se zapříčinil o jeho zprvu váhavou smrt dýkou. Už předtím ale senát Nerona prohlásil za nepřítele státu a přikázal jeho stíhání a potrestání podle obyčeje předků...Tuším, že v nové verzi tomu tak bylo, ale to bych kecal...Vzpomínám si snad na jeden film, kde tomu skutečně tak bylo a kde před svou smrtí prohlásil historicky podloženou větu „Qualis artifex pereo“ (jaký umělec ve mně umírá). Dále tu byl Galba-příští nečekaný císař, vidět byl až ale na samém konci, zbabělý Tigellinus-prefekt pretoriánů, jehož smrt zde byla také zkreslena tuším že tomu bylo v cirku. A pak samozřejmě křesťané Petr a Pavel. Naopak jsem zde postrádal Pisona-vůdce prvního spiknutí na Nerona (což asi nebylo tak důležité, Senecova synovce Lucanuse a jeho (snad druhou?) ženu zapuzenou Octavii a nakonec i pretoriána Burra (předchůdce Tigellinuse) otráveného Neronem. Oproti knize trochu nevýrazného Petronia bohatě kompenzuje výborný P. Ustinov. Ten je tu jako Nero v podstatě-plačtivý šílenec, avšak – přerostlý a rozmazlený spratek s nebezpečnou a neomezenou mocí - je prostě jedním slovem úžasný. Je to v podstatě karikatura císařského majestátu, úzkostmi pronásledovaný vládce, který se skrývá ve stínu své hrdé a nelítostné manželky Poppey (Patricia Laffanová). V jistých okamžicích je ochoten přenechat jí i své vladařské povinnosti. Ne nadarmo a celkem i oprávněně byl v roce 1951 za ztvárnění této své role nominován na Oscara. Opravdu vedle ostatních méně přesvědčivých hereckých výkonů v tomto filmu září mladý Ustinov jako jediná velká stálice. Sám římský důstojník a velitel Marcus Vinicius-Robert Taylor nic moc, sice měl určitě dobré předpoklady, ale mě zde moc nezaujal. Nicméně mladá křesťanská dívka Lígya (Deborah Kerrová) mě skutečně ohromila, byla tak sladká a zároveň nevinná, přímo jí to vyzařovalo z očí. Kdo mě však velice zaujal a líbil se mi, tak to byl jistý opatrovatel Ligye "Ursus" obr-kolohnát a téměř ztělesnění antického Hercula, ten jeho zápas v aréně s býkem byl naprosto famózní. Téměř tříhodinový filmový epos rozhodně nenudil, a když se tam takové pasáže už našly, tak se navzájem kompenzovaly s těmi, kde se něco dělo jako tomu bylo například u velkolepého slavnostního pochodu Viniciových legií před majestátním císařským palácem, přítomnost obra Ursua v aréně, velkolepě ztvárněný požár Říma, zpívající a hrající Nero, pronásledování, mučení a zabíjení křesťanů v cirku, Neronův strach před rukou rozběsněného a spontánního povstání římského lidu, a v neposední řadě by byl skoro hřích nevzpomenout si na velkolepé Pavlovo představení, kdy kázal na nějaké hoře všem přítomným křesťanům a vzpomínal na setkání s Kristem. Ve své době se na dlouhou dobu tento film zařadil k nejdražším, jaké do té doby vůbec kdy vznikly, traduje se že snad na 8 milionů dolarů stála celá jeho produkce. Po čase zas jeden pěkný filmový zážitek, místy sice trochu zbytečně protahovaný a zaměřený jen na hlavní milenecký pár a jeho osudy za Neronovi vlády. () (méně) (více)

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Hollywoodské výpravné velkofilmy z dob starověkého Říma (nebo Řecka) patří k zárukám kvality a k těm vůbec nejlepším ve filmov historii - přičemž ty filmy z Říma byly vždycky o něco lepší, páč tam je víc důvodů k velkoleposti. A ačkoliv Ben Hur zůstal v mých očích nepřekonán, Quo Vadis mu šlape na sandály. Majestátní podívaná s fantastickým Peterem Ustinovem v roli krásně šíleného Nera, lahůdkové herecké výkony, ohromující, dechberoucí záběry a monumentální záběry s milionem lidí, velkolepou hudbou a neskutečnou výpravou. Tři hodiny fakt nejsou problém, tenhle film jich využil naplno. Tyhle padesátkové spektákly dosud nikdo nepřekonal, protože fakt překonat nejsou. Tak moc jsou dobré. Nesmrtelné. Nezapomenutelné. Možná stejně jako sám císař Nero. 100%. ()

Reklama

noriaki 

všechny recenze uživatele

Cynik by řekl, že všechny klasické historické velkofilmy jsou na jedno brdo. Snaží se ohromit monumentální výpravou, hřmotnou hudbou a nekonečnou délkou. Propracovaný scénář netřeba - sílu výpovědi potáhne samotná dějepisná událost. To pramení z toho, že Quo Vadis všem vyšlapalo cestu a ukázalo, jak má vypadat kasovní trhák. Podepsal se pod něj režisér legendárního Čaroděje ze země Oz a hudbu složil specialista na epické soundtracky. Miklós Rósza má v kinematografii Ben Hura, Julia Caesara, Cida, Krále králů a Sodomu i s Gomorou. Jeho práce určila standard, a také proto se zdá, že všechny filmy patří do jedné rozmáchlé série. ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Moje dnešní hodnocení je čistě subjektivní, předně mám velice ráda knižní předlohu od Henryka Sienkiewicze a tvůrci snímku to v mých očích zpracovali moc pěkně, to podstatné z knihy tu je a drobounké námitky si nechám od cesty.. Robert Taylor dokonale naplnil mou představu o Marcusovi, zvyklý velet, vládnout, žít v bohatství, když mu nečekaně protne cestu půvabná bytost, mírumilovná Lygia, Deborah Kerrová ji ztvárnila bezchybným způsobem.. A další mé oblíbené postavy Petronius a Ursus - Leo Genn a Buddy Baer to zvládli na výbornou.. Chválím překrásnou výpravu, nádherné kostýmy, hudbu a celkově mi to sedlo.. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Obávať sa takmer trojhodinovej dĺžky pri tomto monumentálnom epose, tak typickom pre 50. roky, je absolútne zbytočné. Vyhrotené interakcie výborne napísaných a geniálne zahraných postáv zaručujú aj počas "dialógovej interiérovej" prvej polovice dostatočný záujem o príbeh. Peter Ustinov ako Nero je možno najslizkejší veľký vodca v celej filmovej histórii a predsa nie je zobrazený ako jednoduchá záporná postava, ale skôr ako mentálne a duševne veľmi chorý človek. Divák sa možno zamyslí aj nad tým, že ak by bežnému človeku celý život okolie tvrdilo, že je Boh, tak by možno dopadol podobne každý. Druhá polovica filmu aj napriek viacerým monumentálnym scénam si dokáže zachovať a ešte aj zvyšovať napätie medzi postavami a poskytnúť emocionálne silné finále. ()

Galerie (204)

Zajímavosti (17)

  • Natáčení trvalo šest měsíců především kvůli náročným davovým scénám – triumfálního pochodu se zúčastnilo 5500 statistů, scény v aréně 8000, požár Říma se točil čtyřiadvacet nocí. (Karlos80)
  • Clark Gable odmítl nabídku na roli Marcuse Viniciuse, protože si myslel, že v římských kostýmech bude vypadat směšně. (kenny.h)
  • Rozpočet filmu bol 7.6 milióna am. dolárov, čo s neho v dobe natáčania robilo najdrahší film na svete. Aj keď film zarobil 21 miliónov dolárov, prehnaný rozpočet sa nepáčil akcionárom štúdia MGM a jeho šéfa Louis B. Mayera to stálo miesto. (Raccoon.city)

Související novinky

Cinecittà – návrat ke slávě?

Cinecittà – návrat ke slávě?

30.11.2014

O italském filmovém studiu (čti „činečita") sídlícím v Římě jsme se tu už zmínili před několika měsíci v souvislosti s několika připravovanými nákladnými televizními sériemi (jedna z nich v režii… (více)

Reklama

Reklama