Pokoj

Monument. Vitrína špatných až hrozivých filmařských rozhodnutí a bohnických dialogů, které jsou ale uskutečňovány s takovou upřímností a vervou, až vlastně perfektně odráží to, proč máme všichni tak rádi filmy a proč je tak lákavé být jejich součástí. Zjev jménem Tommy Wiseau, za běžných okolností doplňovač banánů v Tescu, člověk bez sebemenší známky talentu či kreativity, stvořil dílo, u něhož se pro jeho neskrývanou debilitu budou bavit generace filmových fandů - a přiznám se, že patřím mezi ně. Lisa je největší kráva, Mark nejhorší nejlepší kamarád a Wiseau nejvtipnější herec historie, a společně s dialogy, nad nimiž zůstává rozum stát, nebo opravdu nezapomenutelně špatným vedením herců, kteří se náhodně a nesmyslně zjevují a zdraví se při každém setkání, prostě nejde The Room alespoň trochu provinile a upřímně nemilovat. Zážitkově minimálně za 4*, kvalitativně odpad, dávám smířlivé 2*. (07.01.2018)

Tak tohle bylo zábavnější, než jsem čekal. A to jsem na to koukal sám, střízlivý a bez drog. Asi nejlepší nezáměrná komedie, co jsem kdy viděl. Některé ty ujeté dialogy, mimózní herectví Tommyho Wiseaua, milostné scény, které jako by vymýšlel osmiletý kluk... a ten 25letý "kluk", co si furt chce házet s míčem.... Paráda. Zvláštně se mi to hodnotí, protože ve výsledku tomu ubírám z plnýho hodnocení proto, že to místy není tak zábavně příšerný... ale povětšinu času ano. (7/10) (18.03.2017)

Moje první setkání s The Room proběhlo na YouTube, kde jsem jakousi podivnou shodou okolností narazil na video, které tvrdilo, že dílko Tommyho Wiseaua je tak špatné, až je svým způsobem geniální. Trvalo mi však roky, než jsem se přiměl se na něj podívat a nelituji toho ani omylem. Zatímco veledíla Neila Breena jsou pouhopouhými slátaninami patřícími do propadliště dějin, The Room je OPRAVDU film natočený s velmi seriózní vizí, odpadovým scénářem a neherci (ještě nikdy jsem se tolik nezasmál u dialogu, kdy jedna z postav sděluje, že má rozhodně rakovinu prsu), který je ve výsledku geniální komedií. Polovina dialogů je předabovaná v postprodukci (nejvíce patrné je to na milostných scénách, které mimochodem tvoří prvních 20 minut filmu, vyjímaje úvodní titulky – až později jsem poznal, že Wiseau je hodně vysazený na „sexy“ milostné scény a sází je do filmu jednu za druhou, i když třeba nedávají smysl – a scénách, kdy nejsou vidět ústa herců, tudíž je jasné, že Tommy hodně přidával dialogy až po natočení), většina scén je naprosto bravurně nelogických (jako postavy, které přijdou, něco řeknou a hned odejdou... typickým příkladem je scéna v květinářství, která to u mě okamžitě povýšila na nejvtipnější scénu světa – „Oh hi Johnny, I didn't know it was you.“) a postavička Tommyho Wiseaua je kapitola sama o sobě. Teď naprosto chápu, proč se The Room dodnes pravidelně promítá a vyprodává sály. Kultovní záležitost až na kost. „Don't worry about it“ – nejčastější odpověď Johnnyho na jakýkoliv problém :D. (16.10.2021)

Hele, já fakt nemám rád, když tu lidi dávaj recesisticky vysoké hodnocení špatným filmům. Fakt ne. Neulítávám na guilty pleasure zážitcích, nemám rád špatné filmy hloupých a neschopných tvůrců. Považuju to obyčejně za urážku jiných tvůrců, kteří se aspoň snaží. Ale The Room je úplně jinej případ! Tenhle výslednej filmovej tvar kdyby totiž někdo natočil záměrně, tak by to byla geniální komedie - a skutečnost, že to vzniklo spíše souhrou náhod a díky jakémusi bizarnímu mimozemšťanovi, nemůže smazat jednoznačně pozitivní emoci, kterou z toho "filmu" mám. Bez prdele, mně už dlouho žádnej snímek takhle nezaujal. Sice tím, jak moc je špatný, a jak nepravděpodobným způsobem je občas špatný, ale i tak. (24.02.2018)

"Kolik lidí si tady z toho bytu dělá průchoďák?" Jestli jsem dobře počítal, tak šest, ale o to tu nejde. Jde o to, že mě zajímá cokoliv NEJ. A tohle má bejt nejhorší film všech dob. Nedokážu to potvrdit ani vyvrátit, protože konkurence je v tomto směru ohromná, ale hovadina to byla slušná. Zápletka triviální, dialogy dementní, hereckýho přehrávání dostatek a přehršle nudnýho válení nahejch lidí po sobě. Prostě potenciál to má, ale nedokázal jsem se nijak zvlášť bavit nad neuměním netalentovanýho autora. On se totiž snažil a bral to vážně. Bylo mi ho líto, ale on se proslavil. A když se dá proslavit tímhle, tak už je na světě možný úplně všechno. Takže si oblíkám smoking a jdu poškádlit merunu, aby bylo jasný, proč dávám tu hvězdičku. (27.10.2021)