Bezvadíkyještěprosím

Vtipné, roztomilé, místy slzopudné... ale mám pocit, že za 2 týdny si z Happythankyoumoreplease budu pamatovat Joshe s podivným strništěm/vousem a Malin bez vlasů... a to, že to bylo v New Yorku. Možná toho černouška, ale tím si nejsem úplně jistá. Prostě zmizí v zástupu téměř identických indievypadajících komedií. Výhra. (10.02.2011)

Pokud jste inteligentní, ale přesto neustále tápete a uniká vám smysl života; pokud jste romantici, co hledají pravou lásku, ale přesto na svět nahlížíte povětšinou cynicky; pokud máte naléhavou potřebu sdělit své názory světu, ale přesto nenacházíte nic podstatného k vyjádření - můžete alespoň doufat, že to někdo cítí podobně, a možná o tom všem nakonec natočíte film - a pravděpodobně bude stejný jako tento. Pokud ale hledáte originalitu a neotřelý umělecký zážitek, tady je nenajdete, čeká vás jen upřímnost, citlivost, porozumění a nakonec dobrý pocit, že nejste a nemusíte být sami. | 3,5* (19.01.2011)

Tešil som sa na Radnorov debut. Ani nie tak kvôli himym, ale pretože som pozeral jeho (zatiaľ dva) filmy v opačnom poradí a stihol sa mi už vyprofilovať ako autor. A teda vedel som, že točí nezávisláky a má rád Allena a literatúru. Tento film bol veľmi osobný. Vlastne mal niečo aj z Woodyho, ale viac bol cítiť autorov názor, prístup a uchopenie. Som takmer presvedčený o tom, že dej bol do istej miery autobiografický. Ale netreba mi vedieť do akej. Jedná sa o príbeh točiaci sa okolo zopár postáv, ktoré sú napísané, obsadené, aj zahraté veľmi dobre. Zrozumiteľne a prirodzene. Ide hlavne o to, že viac než príbeh s postavami, je to príbeh o postavách. Ako to už vo vzťahovkách býva. Príbeh je len v kontexte s charaktermi, nie naopak. Je to síce len short story, ale to je väčšina filmov. Som rád, že režisér chápal tieto veci vo svojej prvotine a preto som spokojný. O to viac, že ide o mladého začínajúceho režiséra, hrajúceho mladšieho človeka než akým je, ktorý sa ale paradoxne cíti byť starší. Zaujímavé. Vypovedá to z časti o jeho osobnosti. Aj keď to už možno fabulujem. PS: Keďže v jednoduchosti je krása, páčila sa mi tá scéna ako si navzájom hádzali kľúče. Tá metafora. (17.06.2013)

HappyThankYouMorePlease - komedie plná dojmů, která si hraje s myšlenkovou soustavou jako už dlouho žádná. Neoslňuje vizuálními nápady. Ani ten příběh není kdo ví jak originální. Ale stačí zavřít oči a zaposlouchat se. Už se vidíte? PS: Woody Allenovi musí zvonit v uších pokaždé, když se na tenhle film někdo dívá. (03.02.2011)

Na romantickou komedii poměrně málo romantické a ještě míň komické, chtělo by se říci až nudné. Většina postav působí dost nesnesitelně (asi kromě Mary Catherine a Charlieho, kteří mi jediní byli sympatičtí a dokonce jsem chtěla vědět, jak to s nimi dopadne) a úplně nejotravnější je hjudba - ok, v Juno bylo kytarové brnkání a intelektuální texty indie písničkářů ještě fajn, ale kdo proboha vyhlásil, že se to odteď bude cpát do všech "nezávislých" romanticko-komediálních počinů? Takže pokud máte rádi, když se lidé babrají ve svých životech a z nedostatku skutečných problémů si vytváří problémy umělé, plus spousta malebných záběrů na New York a kytarové písničkářství, je to film pro vás. Já ovšem říkám thank you, but NO more please. (10.02.2011)