Fanny Hill
Fanny Hill
Režie:
James HawesScénář:
Andrew DaviesKamera:
James AspinallHrají:
Rebecca Night, Alison Steadman, Hugo Speer, Philip Jackson, Ruth Sheen, Samantha Bond, Edward Hardwicke, Tim Wallers, Richard Riddell, Rufus Wright (více)Obsahy(1)
"Lidi o mně napovídali spoustu věcí, a některé z nich nebyly příliš lichotivé. Ale já teď vypovím, jak to doopravdy bylo. Budu vám vyprávět svůj skutečný příběh." Tak začíná své vyprávění Fanny, žena, které osud dopřál poznat radosti lásky i bídu samoty a chudoby, aby ji nakonec za veškerá utrpení odměnil bohatstvím a nezávislostí. Anglický romanopisec John Cleland (1709-1789) se proslavil de facto jediným dílem, ich formou vyprávěným životním příběhem londýnské kurtizány Fanny. Napsal je v roce 1748 ve vězení Fleet Prison, kam byl na celý rok uvržen pro dluh 840 liber (dnešních přibližně sto tisíc liber). Román byl vydán ještě za Clelandova pobytu ve vězení, již o rok později byl za něj ovšem jeho autor i se svým vydavatelem znovu zatčen a oba byli postaveni před soud. Tam se od něj Cleland zcela distancoval, zřekl se jej a vyjádřil naději, že bude navždy zapomenut. Po více než sto let pak nebyla knihy nikdy legálně vydána, byla však hojně šířena v pirátských edicích. Moderní doba ovšem vytáhla román z propadliště dějin nejen v knižní podobě, příběh londýnské kurtizány byl v různých zemích dokonce několikrát zfilmován. Scénář jeho nejnovější televizní verze pochází z pera Andrewa Daviese, jednoho z nejlepších britských scenáristů, který má mimořádné zkušenosti zejména s převáděním klasických literárních děl (Rozum a cit, Emma, Pýcha a předsudek atd. atd.) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (20)
Svým víc než odvážným a pozitivním hodnocením jsem chtěla dokázat, že film nemusí být dokonale technicky ani příběhově zvládnutý, aby se líbil. Já byla spokojená - troška erotiky, zajímavé téma, hezcí herci... Až na ten happyend a přeslazenou hudbu v těch "zamilovaných" momentech to bylo pěkný a nenudila jsem se. ()
Jsou v zásadě tři kategorie herců. První znáte jménem a dostávají výrazné hlavní nebo vedlejší role, druhé znáte jenom podle tváře, ale umíte si je hned zařadit s tím, že hrál(a) v tom či onom známějším filmu, no a pak je třetí kategorie těch, co si neumíte nikam zařadit a vůbec je neznáte. Herecký tým z Fanny Hillové sestává především z herců oné třetí kategorie. Je to televizní snímek, který se snaží využít historického námětu z 18. století o protřelé kurtizáně. Chápu, že ve své době tak kniha měla pikantní až skandální nádech, nesmírně ale pochybuju o jejích literárních kvalitách, kdy dojem něčeho laciného podtrhuje ten šílený slovník převzatý z románů pro služky kolem roku 1900 (moji nebozí rodičové byli chudobní, leč pracovití...). Celé to dovršuje rutinní režie a tak nějak sterilní erotika, která se blíží svým emočním dopadem vášnivému polibku přes plexisklo. Celkový dojem: 20 %. ()
Neznám původní románovou předlohu, ale mám za to, že předloha, která byla od dob svého vydání dalších sto let zakazována musela být aspoň v nějákém směru skandální. Film Fanny Hillová není skandální vůbec v ničem, sexuální scény, ktrerých by dle předlohy mělo bý asi nejvíc, tak těch moc nenajdete a všechny jsou spíše decentní, což by samozřejmě nevadilo, přehršle sexuálních scén, to spíš v závěru nudí než cokoliv jiného. Ale film by tak získal aspoň něco, co by šlo nazvat nosným bodem, to je totiž to, co filmu zoufale chybí, nosný pilíř - scénář - navíc s promluvami hlavní hrdinky ke kameře - to opravdu není dobrá volba, herci - Rebecca Night - není špatná herečka a hezká je taky určitě, ale naivní dívenku ze začátku filmu ji příliš nevěříte, no a pak je tu děj, způsob vyprávění takřka kopíruje knižní vyprávění brakové červené knihovny 18. století - množství zvratů, které jednou přinesou hrdince pád a jindy zase vzestup a vždycky jinou vedlejší postavu, každopádně každý divák podvědomě tuší co se stane za chvíli a hlavně, kterou z vedlejších postav uvidí. Takřka až romantický háv filmu určitě neodpovídá době a tak samotná doba a atmosféra poloviny 18. století nejsou vykresleny přespříliš věrohodně, spíše jsou idilicky vymalovány světlejšími barvami. Pochvalu zaslouží akorát kostýmy. Pokud knize, která nabízí skandálnost, vezmete její hlavní atribut, co vám asi tak může zůstat? Rozplyzle pohádkový děj o Popelce, která měla jen trochu větší smůlu v některých ohledech, absolutně podprůměrná televizní inscenace. 40% ()
Nadprůměrné hodnocení (s ohledem na hodnocení ostatních) dávám proto, že ten film nebyl špatný. Romantika, dramatičnost a autenticita doby byla zvládnutá i bez velkolepých finančních nákladů, které asi někdo potřebuje k tomu, aby film hodnotil výš. Film se vyprávěním v první osobě podobal pornoklasice Josefině Mutzenbacher, svým příběhem Angelice, svou dobovou sociologičností Dickensovým příběhům. Proto se mi tento mnou pojmenovaný mix líbil. Nebudu mluvit o morálce, o lásce atd. atd. Na to, ať si každý zvolí svůj pohled a svůj názor. ()
Pro kostýmové filmy, zvláště z období vrcholného baroka, mám slabost. Co ale u filmu nemám rád, pokud přejímá knižní ich formu vyprávění. Málokdy je to funkční. Většinou to spadne do popisnosti a často to vypovídá o bezradnosti scénáristy a režiséra. Film má přeci jiné výrazové prostředky, než kniha. On to ale vlastně nebyl film, ale průměrná TV inscenace. Úplně mě odrovnávalo, když hlavní protagonistka (s nepříliš oslnivým hereckým výkonem) komentuje - pro jistotu - to, co jsme předtím viděli. To je dotaženo až do absurdnosti ke konci inscenace, kdy divákovi do kamery sděluje, že starému pánovi neřekla pravdu o své minulosti. To bylo zřejmě pro ty, kteří si odběhli do kuchyně uvařit kafe, aby neusnuli a měli sílu tuhle TV inscenaci přežít. Zoufalé byly milostné scény, kdy se režisér nemohl rozhodnout, zda je pojmout více ala porno či umělecky. Docílil pouze toho, že nebyly ani jedno. Pro ČT tyhle náznakové, barokně cudné a neumělé soulože byly ale důvodem vysílat film až po 22. hodině. ()
Reklama