Zátah na Jižní ulici

Zatímco u ostatních žánrově spřízněných filmů bývá častým problémem určitá statičnost a monotónnost vyprávění, Zátah na Jižní ulici překvapuje nezvykle dynamickým režijním přístupem, zálibou v detailních záběrech obličejů a pečlivým vedením herců, kteří bez výjimky předvádí uvěřitelné, civilní herecké výkony - skoro jako by za kamerou stál Elia Kazan. Stejně působivě vypadá i realistická a surová akce, takže když někdo dostane ránu do obličeje, svalí se na zem a už nevstane. Až se mi z toho nejspíš ani nehraného násilí chvílemi svíral žaludek. Pokud by zápletka nebyla tolik naivní a některé situace podivně useknuté, jednalo by se o žánrový klenot. (28.08.2011)

[MFF KV 2011] Zátah na Jižní ulici byl můj první film během letošního festivalu ve Varech. Jsem zvyklá, že u prvního filmu většinou spím, takže jsem byla celkem mile překvapená, že během tohoto snímku jsem neusnula a dokonce mě i bavil. Moc často se nedívám na americké filmy z této doby, takže rozhodně tento snímek rozhodně nemůžu nějak detailněji porovnávat z dalšími podobnými filmy. Trochu mě na začátku překvapilo, že by Moe doopravdy hned věděla, kdo je kapesní zloděj. Stejně tak mě překvapilo o spoustu dalších věcí ve spojitosti s Moe, ale je možné, že to tak doopravdy chodilo. Nějaké scény mohly být určitě kratší, každopádně napětí nechybí a já jsem ráda, že jsem měla možnost Zátah na Jižní ulici vidět. Přece jen délka filmu je vyhovující, takže sledování tohoto snímu za ztrátu času nebude považovat snad skoro nikdo. Nedokážu si představit, že by někdo, kdo miluje Ameriku a speciálně 50. a 60. léta (jako třeba já), mohl bejt zklamanej. (10.07.2011)

V Záťahu sa deje všetko tak rýchlo a postavy sa dokážu zamilovať ihneď na prvý pohľad tak znenazdajky, že by sme to mohli považovať za chybu. Ale účel svätí prostriedky a ak sa chce scenár niekam pohnúť, verná imitácia reality by mohla byť na škodu. preskakujeme viac menej medzi troma-štyrmi interiérmi a jedným exteriérom, kde sa ale stále niečo deje a my nakoniec uveríme, že príbeh, ktorý by sa odohrával možno niekoľko mesiacov, je možné zhustiť do nejakých dvoch, troch dní. Len škoda, že koniec je tak trochu urýchlený a všetko sa vyrieši príliš jednoducho. Kľudne mohol Fuller pridať desať minút a zvýšiť záverečné napätie, priestor na to pri tak krátkej stopáži určite bol. Ale policajti sú tu za blbcov a to myslím vynahradzuje všetky nedostatky :) (18.04.2016)

V neúprosném tempu zrežírovaný noir, který baví především tím, jak obratně využívá roli femme fatale k provázání tří stran chlapského konfliktu, a zároveň tím, jak se svou femme fatale násilně zametá a dělá z ní po většinu stopáže jen nástroj ostatních. Vůbec se mi nelíbila milostná linie, která vyznívala zcela nereálně, ale na druhou stranu se mi moc líbila tvářička Jean Peters a dramaticky stupňovaný rytmus vyprávění s nápaditě zakomponovaným a vypointovaným motivem kapsářství. Stará dobrá škola... (31.03.2018)

Uau! Pecka! Samuel Fuller ( i scénář ) vzal noir pěkně od podlahy, žádné zdržování. Ohromné tempo, dynamická hudba, kamera, výtečný Richard Widmark jako kapsář má k gentlemanství hodně daleko. Femme fatale tentokrát ne jako elegantní okouzlující dáma, ale živelná holka pěkně od rány. A je k sežrání. Výbušná interakce s Widmarkem. Přirozené herecké projevy, výrazné vedlejší role. Promakané drobnosti. A režie bez servítků co se týče hrubého zacházení s postavami - tady to schytají i ženy.Víc noirů od Fullera! Tenhle chlapík tomu dodal nebývalou živelnost a švih. A vůbec nevadí, že záplatka je poplatná době vzniku - hrozba komunismu ( komunisti - Commies ). Lahůdka! (26.10.2006)