O království z nudlí a štěstí bez konce

Princ se nechce ženit, ale je vyslán na námluvy, rozhodnut nenamlouvat nic ani sobě ani jiným, vymění se se svým sluhou - kuchařem (jo, to byli osobní sluhové princů odjaktěmrtva) a veselá taškařice může začít. Kuchař se snaží nebýt kvalitním nápadníkem, což se mu daří, protože o princeznu opravdu nestojí, navíc je citově angažovaný jinde a jeho Bětuška by mu při záletech očka vyškrabala. Kdo uhodl už na začátku, že princezna má ve zvyku chodit do kuchyně a družit se s poddanými, uhodl to správně, no a láska na první pohled, to je skoro stejně běžný artefakt jako kouzelný prsten nebo lítající koberec. Že nápadníci navíc budou bezcharakterní stvůry, je taky věc daná, tady je jeden z nich zloděj, marně přemýšlím, od kdy to je pro člověka u moci netypické, druhý požírá líbezné ovečky, které si v Nudlovém království chovají pro radost a potěšení. Taky mám ráda skopový, princeznu za ženu nedostanu, snad to všechny princezny přežijí. Docela sympaticky si to dělalo srandu samo ze sebe, nejlepší byl šermířský souboj a trubadúrský song jednoho z nápadníků. Jo jo, z verše - nohy máš jako nudle, dlouhý, bílý a tenký, by ručkama nadšeně zatřepala nejen princezna. (21.07.2013)

Překvapivě to nebylo tak hrozné. Nechápu, proč do všech nových pohádek cpou pitomé písničky s hroznými texty (zvlášť, když hlavní představitelé zpívat neumí), také pohádkový rozhlas/zprávy byl kapku mimo. Ale to je jediná závažná výtka. Vzhledem k tomu, že jsem nedávno viděla Fišpánská jablíčka a vím, jaké pohádkové hrůzy se u nás poslední dobou točí, musím konstatovat, že Králoství z nudlí je ještě na svátek. (28.10.2010)

Tak je to sračka, no. Lábus definitivně prokazuje (každému, komu to nebylo jasné) že je nejhorší (ne)herec všech dob, Matonoha zas předvádí své pitvoření a jasně dokládá, jakej je to přeceňovanej moula z regionálního divadla. A příběh jako takovej stojí za hovno, co si budeme povídat. Jedna * za Teresku (kdy si na ČSFD konečně někdo uvědomí, že se nejmenuje Tereza?). (02.05.2011)

Zase vaření, zase parodie na Taliána - ach jo. Navíc Chalupa tam prostě musí nacpat nějaký písničky, i když tím celek úplně zabije. Ale i jinak je to povětšinou velmi slabé, dialogy často bezduché, zápletka od začátku průhledná a tuctová tak, že to až bolí. Zpracování některých motivů mě jako diváka přímo uráželo (např. nápadník (pravý nebo falešný princ?) jako zloděj). Pochvalu nezasluhuje ani řešení celé krize (spoiler) - nějaká holka umí uvařit kouzelnou nudli, jejímž prostřednictvím se král prostě doví, co a jak. A je vymalováno. Přece jen si ale tato pohádka mé sympatie získala. Dík hlubokomyslnému rozhovoru ústřední dvojice v kuchyni jsem alespoň pochopil, proč sakra musí být to království zrovna nudlové (na něco se prostě musí věřit), dost podařená je národní hymna "zdárně kyne země má". Celkovému dojmu velmi pomáhá ztvárnění některých postav, např. právě hejskovského prince a postpubertálně sarkastické princezny zcela jiného ražení než Mádl s Voříškovou. Princovi rodiče taky dobrý (královna Freimanová opět sexy) Král Lábus v pohodě, ale nejvíc cool byl jeho komorník a nevšimnout jsem si nemohl dvorních dam a la dekadentní rokoko. Znalcům Chalupovy pohádkové tvorby neuniknou jeho oblíbené motivy, z nichž si však po několika dnech pamatuji už jen (krom aplikace písňové složky, ač tentokrát nelze mluvit o muzikálu) dítě jako zásadního pomocníka hlavního hrdiny (srov. Princové jsou na draka, Ať přiletí čáp, královno) a zmíněné dvorní dámy, které stejně jako v Prinové jsou na draka mají pouze dekorativní funkci a přesto značný prostor. (17.07.2016)

Tv pohádka se vším co k ní patří. A to jak v tom dobrém, tak i v tom špatném. Záleží jen na divákovi jestli bude její pravidla akceptovat. Příběh je zde již tolikrát okoukaný, že spíše nudí (pravidla žánru Dolanský dodržuje zuby, nechty). Humor je zde na nízké, jednodušší úrovni- Matonoha přehrává svého taliána dokonale, ale pobaví pouze ty nejmenší. Celkově se jedná o lehce podprůměrný kousek, jemuž sráží vaz jeho nesledovatelnost pro diváka starší 12ti let. (28.12.2009)