Producenti

V dnešnej dobe sa to nemusí zdať ako šialenosť, ale pred vyše 50timi rokmi to muselo byť uletené a podobne konzervatívne ako dnes to, čo bolo v tej dobe normálne. Chápeme sa. Proste nekorektnosť vo svojej rýdzej podstate. Vtedy a teraz šmakuje niečo iné a šokuje pravý opak. Komédia, ako z iného sveta a hlavne dnes je to viditeľné mnohonásobne. (02.02.2019)

Jsem moc rád, že jsem na YouTube náhodou narazil na scénu "Springtime for Hitler", protože za tu by měl Mel Brooks dostat metál. Jako tvůrce titulkových parodií filmu Pád Třetí říše mě potěšila dvojnásob. Těžko uvěřit, že tentýž člověk stojí za hovadinou s názvem Bláznivý příběh Robina Hooda. (662., 21. VII. 2011) (22.07.2011)

Tvorba Mela Brookse mi dlouhodobě nesedí, můj smysl pro humor je nastaven jednoduše jinak. Na druhou stranu, film sklidil pár cen včetně Oscara za scénář a hodnocení i komentáře měl velmi slušné, tak jsem do Producentů nakonec investoval. Jakkoli uznávám, že je to Brooksův nejlepší film, do kolen jsem kvůli němu určitě nešel. Střízlivě řečeno, je to ve skutečnosti jediný film, u kterého se nad použitým humorem neošívám v momentech, kdy cítím, že sklouzává do trapnosti. Nejcennější je samotný nápad, ale jeho využití jde spíš do ztracena. Schází mi takový ten vytříbený slovní humor typu Francouze Webera a opravdu chytré gagy. S výjimkou Gena Wildera mně ani příliš nesedli herci v hlavních rolích. Přitom si myslím, že potenciál tady byl a bylo by asi zajímavé, kdyby nějaký specialista na veselohry natočil na základě kvalitního scénáře remake. Novou verzi Producentů jsem zatím neviděl, podle ohlasů je ale slabší. Celkový dojem: 55 %. (27.04.2009)

Výbuch na prknech. Dokonale připravený scénář s nedokonalým castingem je věc ale tuze nepředvídatelná. Karamela harpagonské iluze. Nelehký je úmysl ztratit kredit umělce, ale může to být docela legrace. Šibalské kreace kreativní negace a páni producenti mnou si ruce. „Ed Woodové," kam až oko jeviště dohlédne – najdeme. Divadýlko na divadle – zahrajeme, protože peníze nesmí v žádném případě změnit majitele. (05.09.2017)

První verze "Producentů", kterou jsem kdy viděl, byla ta z roku 2005. Myslím, že není úplně ono, když člověk vidí prvně remake, ale stejně pak může srovnávat. "Producenti" z roku 2005 jsou klasickým muzikálem, který je švihnut crazy komedií. "Producenti" z roku 2005 nemají msty daleko od crazy komedie, ale pořád je to především satira na to, jak funguje zákulisí vytváření muzikálů, a to se všemi jeho nedostatky a podvody. Max Bialystock získává peníze na svoje špatné hry díky tomu, že uspokojuje bohaté paničky v důchodu, které mu pak podepíší jeho "šečíček", bez něhož nemůže hry produkovat. Právě během jednoho takového uspokojování k němu dorazí Leo Bloom, četní, který mu hodlá udělat pořádek v knihách. A zjistí jednu zajímavou věc. Mohou vydělat obrovské množství peněz na tom, když udělají hru, která bude naprostý propadák. A tak začínají dělat na hře, která se jmenuje "Springtime for Hitler" ("Jaro pro Hitlera"). Věřte tomu, že ústřední melodie vám bude - chtě, nechtě - znít v hlavě ještě nějakou dobu po skončení filmu. Původní "Producenti" nejsou muzikálem v tom pravém smyslu slova. Zpěv se zde objevuje až ve chvíli, kdy se hra nacvičuje, případně když je hra přímo prezentována nejprve velmi nespokojenému publiku. Tam, kde je pro "Producenty" v roce 2005 rozhodující homosexuální pojetí, tam zase Mel Brooks těžil z toho, že 60. léta byly éra hippies a pro film to fungovalo dokonale. Hitler v tomhle provedení byl prostě dokonalý. Mel Brooks nevytvořil film, který je tak plný zvratů, jeho zápletka je přímočará, o to je jednodušší se zaměřit na komediální složku, která zde funguje dokonale. Legendární film, který remake nepotřeboval, ale stalo se. Mnohým divákům asi bude nová verze přijatelnější, ale v jejím provedení vypadá komika jako hloupá groteska. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/11/arbitrage-interview-male-deti-neznamy.html (02.03.2013)