Ajami

,,STRACH JE NEJVĚTŠÍ OSTUDOU A JEN ZBABĚLCI UTÍKAJÍ“...... /// Film o tragický potřebě peněz v odlišným světě, kde RODINA je pro všechny STÁLE to nejdůležitější. Občas to připomíná reality show s jediným podtextem – jak zaplatit, kde vzít na ochranu, na nemocnici.... Sonda do životů rozdělená na (lehce rozházený) kapitoly, takže až postupně se dozvídám, proč umřel ..... a že .... je hajzl. Čekal jsem víc. Tohle je film o věcech, který se můžou stát (téměř) kdekoliv a nenabízí zase až takový kulturní a životní odlišnosti. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chtěl bych dělat v Palestině policajta. 2.) Nevím, jak ,,říznout sníh“. 3.) Nechápu, na co můžou lidi v Ajami potřebovat prachy. 4.) Thx za titule ,,xbobicekx“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (15.08.2011)

Pokud jste někdo navštívil arabský svět a připadal vám hnusný, stejně jako mě, po tomto filmu vám bude připadat ještě hnusnější. Je to na něco dobré, člověk si potom více váží svého bydla. Toto je vlastně standardní propojený povídkový film ze světa arabského a světa židovského. Vytýkám mu to, že v těch černejch obtloustlejch držkách jsem se vůbec neorientoval. Teprve velmi pozdě jsem pochopil, že policista Dandu je vlastně žid-přitom má kůži jak ostravské uhlí. Taky se pan režisér nenamáhal dovysvětlit zákaz vztahu muslima Omara a křesťanky Hadir, taky ve filmu vůbec není začátek jejich vztahu a není dáno najevo zda rodina Hadir jsou židé či arabáči. Závěrem: dívat se na to dá, je to poměrně zajímavé (mafiánský soud s přítomností mercedesů, kde se jedná jen o to , zda bude jedna rodina naživu a za kolik), že by to ale bylo na festivalové ceny, je přehnané (14.08.2011)

Velmi zmatené po celou dobu prakticky nesrozumitelné klubko násilí, které v až v samotném závěru nabídne možnost pochopit. Dvě hodiny však vás nechá tápat kdo z těch všech tmavovlasých, nabušených, nakrátko střižených nepříliš dobrých herců hraje Araba a kdo Žida, kdo je čí bratr, a proč tam vlastně je. Příjemný zážitek to rozhodně nebyl. (14.07.2011)

Skládání mozaiky několika příběhů se zařadilo k divácky oblíbeným jak již dokázal například Oskarem ověnčený Crash. Ajami bazíruje na stejném pojetí. Je to obdivuhodný debut dvou mladých režisérů, i když ne přímo typický zástupce izraelské kinematografie. Představuje nám arabské muslimy a křesťany, žijící v jedné čtvrti Jaffy. Jejich tragické osudy mohou být považovány zobrazením dnešního nemilosrdného světa, plného rasové nenávisti, kdy už dobro nemá šanci zvítězit nad zlem, protože už se nikdo neptá kdo je zlý a kdo dobrý. Zůstává jen odpověď, že doplácí hlavně ti nevinní. (07.03.2010)

Klobouk dolů. Naprosto objektivně a nezaujatě musím přiznat, že ačkoliv nechovám žádnou velkou náklonnost k Filištínským, tak tohle jsem zhltnul s maximálním zaujetím. Nikdy bych nevěřil, že se mi nějaká palestinská verze Amores Perros bude líbit ještě víc, než samotný Amores Perros. Téměř odpolitizovaný děj, maximálně realisticky a přitom zručně filmařsky natočené, bravo. Blízkovýchodní sociálně-kriminální drama jedna báseň. A neodpustím si poznámku k těm několika zdejším poznámkám těch, kteří prý tápali v ději a nevěděli kdo je kdo: Vážení, když trpíte nedostatkem mozkových buněk a navíc oplýváte nechápavostí a natvrdlostí, tak se radši příště koukejte třeba na Komisaře Rexe. (04.05.2015)